Článek
Když mladý stromek úspěšně zakoření už na podzim, jeho jarní probuzení z vegetačního klidu bude mnohem méně stresující. Nebude muset řešit najednou dva úkoly – zotavovat se z přesunu do nových podmínek a zároveň se snažit nasadit nové výhonky a růst. Proti stromkům sázeným na jaře se ocitá ve významné výhodě. Pokud ale teď na podzim propásnete správný okamžik a půda na konci října nebo během listopadu zamrzne, je lepší se sázením počkat na jaro.
Menší spotřeba vody
Stromky sázené na podzim potřebují méně vody a zažívají méně stresu. Pokud je strom v době výsadby příliš velký a svěží, nebo pokud ho zasadíte v ročním období, kdy panují vysoké teploty, zareaguje tím, že bude produkovat vlhkost.
Tento proces zvaný transpirace může zhoršit jeho růst. Zvýší totiž jeho spotřebu vody, která nemusí být vždy snadno dostupná. Díky nižším teplotám ale vyžadují stromy vysazené na podzim méně vody než stromy vysazené koncem jara a v létě. I proto je podzimní výsadba lepší volbou.
Sázíme drobné ovoce
Výběr stromku
Začněte výběrem druhu a odrůdy. Dobře si projděte dispozice své zahrady a uvědomte si, kolik stínu strom poskytne, až vyroste. Některé stromy rostou rychleji než jiné. Zvažte, jakou divokou zvěř strom přiláká a zda ho nebudete muset chránit před nenasytnými škůdci. Rozmyslete si, které ovoce máte rádi a zda takový druh bude mít u vás ideální podmínky. Jabloně, hrušně, švestky, třešně, meruňky, broskvoně, ale třeba i fíkovníky… je to na vás.
Před výběrem ovocného stromu nebo keře si zkontrolujte, zda nepotřebuje další strom pro křížové opylení. Některé druhy ano, a pokud nebudete mít druhý strom, neurodí se vám žádné ovoce. Jestliže vaše zahrada není dostatečně velká, aby se do ní vešly dva vzrostlé stromy, vyberte si samosprašnou odrůdu. Pokud máte málo místa, vyberte si zakrslou odrůdu stromu.
Skleníkové sazenice potřebují aklimatizaci
Sázení stromků je jednoduché. Měli byste ale dodržet některé zásady, aby byl proces úspěšný. Pokud jste koupili sazenici pěstovanou ve skleníkových podmínkách, začněte její aklimatizací na venkovní prostředí.
Umístěte nový stromek nejdříve do stinné části dvora, kam nedopadají sluneční paprsky více než hodinu nebo dvě denně. Ponechte tam stromek jeden až dva týdny podle počasí a odrůdy. Jestliže sazenice rostla venku v zahradnické školce v přibližně stejných či podobných podmínkách, jaké panují u vás, aklimatizaci samozřejmě nebude potřebovat.
Příprava na zasazení stromku
Vyberte si pro stromek pěkné místo s dobře propustnou půdou, na které dopadá denně přibližně osm hodin plného slunečního světla. Máte-li tvrdou a těžkou půdu, smíchejte ji s uzrálým kompostem a mulčem, abyste vytvořili lepší podmínky pro zakořenění stromku.
Vykopejte díru, která bude mít asi dvojnásobný průměr, než je kořenový bal. Jakmile jámu vyhloubíte, naplňte ji před výsadbou vodou a ponechte ji hodinu nebo déle vsakovat. Tento krok je důležitý hlavně tehdy, máte-li na pozemku těžší půdu a podnebí s malým množstvím srážek. Nalitá voda pomůže hydratovat půdu a přivést ji zpět k životu.
Jak sázet
- Pokud chcete sázet stromek na travnatou plochu, vytvořte kolem něj kruh bez trávy o průměru dva metry, aby neměl konkurenci v přísunu vody a živin.
- Než stromek zasadíte, namočte kořeny zhruba na dvě hodiny do kbelíku s vodou.
- Zasaďte ho poté tak, aby se horní část kořenového balu nacházela v jedné rovině s původní linií půdy. Pokud jste na původní záhon navršili novou hlínu, vršek kořenového balu bude v jedné rovině s horní úrovní hromady.
- Kolem zasazeného stromku nahrňte hlínu, prostor dále naopak o maličko snižte, aby se v okolí stromku (nikoli však u jeho kmene) zadržovala voda a stromek ji měl tak k dispozici.
- Půdu kolem stromku zpevněte, ale příliš nezhutňujte.
- Zasaďte vedle podpůrný kolík jako oporu, ke které stromek opatrně přivážete měkkým provazem.
Máte málo místa? Využijte velké květináče
Výsadba stromků do květináčů je skvělý způsob, jak rozšířit pěstební plochu. Jde o vhodnou volbu pro citlivější stromky, pro které jsou naše zimy příliš chladné a bude je nutné s klesajícími teplotami přemístit do teplejších podmínek. Příkladem jsou citrusy, olivovníky a fíkovníky.
Nejprve si vyberte nádobu s velkým množstvím drenážních otvorů, která je zhruba dvakrát větší, než byla nádoba, ve které dorazil váš ovocný strom ze školky. Poskytnete tak kořenům stromku dostatek prostoru, do kterého se mohou rozrůstat, aniž by šlo o příliš velký prostor na udržení dostatečné vlhkosti zaléváním.
Na zimu dejte stromky v nádobách dovnitř
Když jste si vybrali květináč, vyrobte si směs půdy z 5 dílů hrubé kůry, 1 dílu hrubého perlitu a 1 dílu zeminy. Tato směs zajistí, že kořeny vašich stromů nikdy nebudou stát ve vodě, což by mohlo vést k jejich hnilobě.
Stromky v květináčích musíte pravidelně hnojit rozpustným hnojivem. S příchodem zimy můžete stromky přenést dovnitř ke slunnému oknu, jakmile se venkovní noční teploty budou blížit k 5 °C.
Bez dostatečné zálivky to nepůjde
Po zasazení stromku nastává čas na hlubokou zálivku. Pomůže uzavřít všechny velké vzduchové mezery v půdě a zároveň uvolnit půdu kolem kořenového balu, abyste podpořili růst kořenů. Pokud hojně a pravidelně prší, udělá příroda tuto práci za vás.
Pokud to na deštivé dny nevypadá, musíte stromek hodně zalít pokaždé, jakmile vyschne 10-15 cm horní vrstvy půdy. Přes zimu se nutnost zálivky s chladnějším počasím sníží. Pokud pěstujete například fíkovník, když je strom v klidu, zalévejte ho pouze minimálně. Jakmile stromu na jaře vyraší listy, je na čase vrátit se k pravidelnému zavlažovacímu plánu.
Ochraňte kmeny stromků
Vysadíte-li stromky na podzim do zahrady, použijte na jejich kmeny chrániče. Omotejte je páskou, abyste se vyhnuli okusování stromků králíky a hlodavci a také poškození kůry zimním sluncem, jako je praskání a štěpení. Stromy jsou k těmto problémům náchylné na podzim, v zimě, a dokonce i brzy na jaře.