Jarní příprava půdy na zahradě

Ing. Ludmila Dušková, zahradní specialistka z Vaňkova semenářství v Praze, potvrzuje současný trend: „Rekreační zahradníci už dávno nepěstují květák ani kapustu. Stále se ale vyplácí pěstování lilkovitých plodin, mrkve a jahod. Hodně roste obliba pěstování brambor, pro něž stačí vyhradit i jen pár řádků. Nežli začnete sázet, vypracujte si sadební a osevní plán – s ohledem na loňské plodiny – a dobře připravte půdu.“

Strukturu půdy otestujeme pevným stiskem dlaní.

FOTO: Chatař a chalupář

Znalost hodnoty pH půdy či substrátu je důležitá pro zásobování rostlin živinami. Kyse-lost, spolu s nevhodnou strukturou půdy může být jednou z příčin pěstitelských neúspěchů. Kyselá půda totiž obsahuje méně vápníku. A bez něj nemohou rostliny přijímat některé důležité živiny: například draslík, fosfor, hořčík a také stopové prvky. Ide-ální hodnoty jsou v rozmezí pH 5,7 až 6,7, pěstování se však daří i v půdách s hodnotami pH mezi 4,5 až 7,5. Vápněním a dobrým odvodněním se dá případná kyselost zmírnit.

S jarní přípravou půdy vám pomůže multifunkční kultivátor

FOTO: Mountfield

„Většině rostlin pěstovaných v českých zahrádkách vyhovují půdy s neutrální až mírně kyselou reakcí pH, neutrální pH totiž podporuje biologickou aktivitu,“ vysvětluje Ludmila Dušková. „Až na výjimky jsou však u nás půdy v normě, tedy ani příliš kyselé ani zásadité. Na kyselých půdách prosperují azalky, většina rododendronů, vřesy a vřesovce, hortenzie a kamélie. Slabě kyselá půda vyhovuje většině ovocných dřevin, jahodám, bramborám a některým zeleninám. Daří se na nich i růžím a většině trav.“

Zjištěním pH získáte vodítko pro výběr vhodných rostlin na vaši zahradu. Orientačně lze půdní reakci odhadnout i podle výskytu plevelů v okolí (na kyselých půdách roste šťovík, přeslička a jitrocel, na zásaditých jetel, řepík, pelyněk). Přesnější stanovení se provádí pomocí tzv. testovacích souprav, které se v mnoha typech a od různých výrobců prodávají v zahrádkářských potřebách. Po-stup je u všech přibližně stejný. Do skleněné nádoby se vloží polévková lžíce zeminy (nejlépe odebrané z různých míst zahrady), zalije vodou a promíchá. Čirý výluh se slije. Poté se vnoří indikátorový papírek, který změní barvu podle zjištěného pH.

Struktura půdy je daná velikostí a zastoupením částic a minerálů, z nichž se půda skládá, a také přítomností či absencí organické hmoty v půdě. Převládají-li hrubé částice, jde o lehkou půdu, těžké půdy se naopak skládají z drobných částic. Ideální zahradní půda má dostatek organické hmoty, je drobtovitá, bez kamenů či jen mírně kamenitá, takže se ani při silných deštích nezamokří. Pro získání drobtovité struktury se přidávají humusotvorné materiály, vápno či vápenec a také rašelina.

Při kultivaci půdy postupujeme záhon po záhonu. Rýčem nejprve zryjeme půdu zhruba do hloubky 30 cm.

Při kultivaci půdy postupujeme záhon po záhonu. Rýčem nejprve zryjeme půdu zhruba do hloubky 30 cm.FOTO: Chatař a chalupář

Před prvním zásahem by půda měla mít optimální vlhkost. Zjistíme to jednoduchou zkouškou. Zem pevně stiskneme v dlani a následovně pustíme. Pokud zůstane hrouda v celku, je zem příliš vlhká, optimálně by se měla nárazem rozpadnout. Je-li přeschlá, nepodaří se stisknutím hrudku vytvořit,“ radí zahradník Jan Kopřiva.

Každý typ pěstované kultury vyžaduje jiný způsob přípravy půdy. Její struktura by neměla být příliš jemná: měla by obsahovat drobné hrudky. Speciálně upravenou půdu vyžadují brambory. Povrch země by měl být dobře urovnaný, neboť při vršení brázd se vyžaduje stejná hloubka. Dobře to jde kombinátorem, u něhož lze nastavit stejnoměrnou hloubku prokypřování. Umí také rozdrtit hroudy. Podle Jana Kopřivy se jím vyplatí přejet pozemek křížem dvakrát.

Podobné je to se strukturou půdy pro výsev okurek, rajčat a paprik. Základem je co nejjemněji zpracovaná půda (do hloubky 15 – 20 cm) s pravidelnou strukturou bez hrudek a nerovností.

Aby zahrádka vzkvétala, musíme nejprve dobře připravit půdu.

Aby zahrádka vzkvétala, musíme nejprve dobře připravit půdu.FOTO: Zdeněk Prchlík, Chatař a chalupář

Namáhavou práci s přípravou půdy ulehčí dobře zvolené nářadí a zahradní mechanizace. Na malý záhonek pro radost samozřejmě stačí hrábě a motyka.

„Zásada číslo jedna zní: plevel se nesmí zahrabávat do hloubky,“ zdůrazňuje odborník. „Měl by zůstat podtržený na povrchu nebo vyhrabaný zcela mimo pozemek. Já zaplevelený záhon neosazuji, ale oseji ho zeleným hnojením, které jakmile vyroste zaryju do půdy. Docílím tak značné potlačení růstu plevelů.“ Pro výsev zeleného hnojení by se půda neměla zpracovávat do hloubky, stačí jej pouze srovnat do roviny a na povrchu rozbít velké hroudy.

A co je vlastně zelené hnojení? Obvykle hořčice, vikev, vlčí bob či směs hrachu, pelušky a ovsa. Rostliny se vysévají ve směsích nebo samostatně.