Článek
Co je třeba udělat
Jakmile skončí období mrazů, odstraníme z keřů růží chvojí a nakopčenou zeminu. Odhrnutý materiál ještě pro jistotu poblíž keřů chvilku ponecháme. Počasí je někdy nevyzpytatelné a v případě nutnosti stačíme nové křehké výhonky snadno a rychle ochránit. Zbavíme se i jutových a papírových obalů, které chránily koruny stromkových růží. U nich navíc zkontrolujeme oporu a úvazy. Opatrně prokypříme půdu kolem a vyčistíme ji od přezimujících a klíčících plevelů. Růže si pečlivě prohlédneme. Zjistíme, jestli nejsou nemocné nebo jinak poškozené.
Četné škody mohl napáchat silný mráz a tíha sněhu. Není-li promrzlá půda, je čas na první dávku hnojiva – minerálního nebo organického – protože dobrá výživa podporuje dobré kvetení. Vděčné za něj budou zejména časně kvetoucí odrůdy. Po letošní zimě je půda dostatečně vlhká, navíc nás čekají jarní deště. Přesto kontrolujeme, aby zemina kolem růží nevysychala. Pomůže nám k tomu mulč, který navíc dělá záhon úhlednějším. Jedním z nejdůležitějších úkonů pěstitelů růží je jarní řez. O něm si na následujících řádcích povíme více – ať víte, jak na to.
Proč stříháme a řežeme
Růže patří k oněm rostlinám, které ve svém ročním cyklu prožívají období dormance. Klidový stav v průběhu zimních měsíců dává rostlinám šanci „nabrat dech“ a připravit se na další růstové období. Bez této přestávky by zanedlouho zašly vysílením. Jarní řez je jakýmsi signálem, který růže dokáže opětovně probudit k životu. Správně provedený řez a střih je pro ně vitalizující, protože se zároveň zbavujeme napadených částí a slabých výhonů, které rostliny vysilují. Odstraněním přebytečných prostředních výhonů rostlinu otevřeme, prosvětlíme, čímž zlepšíme cirkulaci vzduchu a dostupnost světla. To je důležité při prevenci plísňových a houbových chorob. Střihem navíc podporujeme tvorbu nových silných prutů, což vede k větším a krásnějším květům. Zdokonalujeme tvar keře a vůbec jeho celkový vzhled.
Co budete k řezu potřebovat
Práce s růžemi není navzdory jejich kráse procházka růžovým sadem – ztěžuje ji množství ostnů na výhonech. Aby řez probíhal co možná nejjednodušeji, nejrychleji a nejefektivněji, neobejdeme se bez kvalitního vybavení.
Zahradnické nůžky musejí být ostré, z nerezavějící oceli a mít komfortní rukojeť. Vyplatí se investovat o něco vyšší částku do kvalitních, osvědčených značek, které snesou větší zátěž a déle vydrží. Obyčejnými nůžkami výhon odstřihneme také, ale rozdíl při práci je markantní.
Pilku nebo nůžky na větve s dlouhými rameny využijeme k odstraňování tuhých a silných výhonů. Méně námahy vynaložíme s nůžkami, které mají převodový mechanismus.
Rukavice ze silného materiálu odolného propíchnutí zabraňují poranění kůže. Nepodceňujte možnost nákazy bakteriemi žijícími v půdě – tetanus je závažné onemocnění. Opečovávat růže, aby byly krásné a zdravé, a sebe vystavovat riziku nedává smysl.
Jak a které druhy stříháme právě teď
Růže patří do jednoho z nejpočetnějších rodů s více než 100 druhy a bezpočtem kultivarů dělících se do několika skupin. Podle toho, do které skupiny je řadíme, ale také podle toho, v jaké oblasti rostou (teplotních podmínek), se odvíjí péče o ně, což může být, zvláště co se řezu týče, někdy dost matoucí. Není ale potřeba se něčeho obávat nebo věc komplikovat. Pamatujte, že růže jsou velice houževnaté rostliny a nějaký ten „přešlap“ vám odpustí. Špatně provedeným řezem růži nezahubíte. Právě nyní seřezáváme druhy kvetoucí na letošních výhonech.
Záhonové a velkokvěté růže – polyantky, polyanthybridy, čajohybridy, velkokvěté floribundy: u těchto růží provádíme nejsilnější řez. Výhony zkrátíme na 20 až 30 cm nad zemí. Ten, kdo počítá rád očka, je seřízne na 1 až 3.
Opakovaně kvetoucí keřové růže – remontantky, floribundy, čajovky, zakrslé růže: stříháme je způsobem, který zpravidla vede k vytvoření mohutné základní stavby. Odstraníme pouze třetinu až polovinu výhonu. U miniaturních druhů můžeme ponechat výhony dlouhé pouhých 10 až 15 cm.
Remontantní pnoucí růže kvetou na letošních i na starších výhonech. Nyní jim zkrátíme hlavní výhony do požadované velikosti a postranní přibližně o dvě třetiny. Pozor – jedenkrát kvetoucí keřové nebo popínavé růže, k nimž patří většina historických růží a ramblery, na jaře neseřezáváme, protože bychom se připravili o část poupat. U stromkových růží odstraňujeme všechny postranní výhony.
Půdopokryvné druhy jsou nejméně náročné. Postačí, když je jednou za tři až pět let zkrátíme na 20 až 30 cm.
Čeho se při řezu zbavujeme
Nemilosrdně se zbavujeme všeho, co nevypadá dobře, co překáží, je slabé, staré a nemocné či jinak poškozené. Odstraňujeme výhony, které jsou:
- popálené mrazem
- uschlé
- zlomené nebo odlomené
- špatně vyvinuté
- křížící se
- vzájemně se omezující
- slabší než tužka
Spolu s nimi zlikvidujeme neopadané, staré listy, plody a také vlky – výhony vyrůstající pod místem očkování (z podnože). Nikdy nenecháváme odříznuté výhony (ani ty zdravé) ležet na zemi kolem. Nejenže trvá věčnost, než se rozloží, ale můžeme se o ně při další práci poranit. Vůbec veškerý materiál raději spálíme nebo dáme do směsného odpadu, protože může obsahovat spory nebezpečných původců onemocnění růží, třeba černé skvrnitosti nebo padlí.