Článek
Majitel a zároveň tvůrce zahrady pan Školník modeloval svou zahradu velmi promyšleně a se smyslem pro detail, některé stromy, kameny i ryby si za tímto účelem nechal dovézt přímo z Japonska.
Pohledovou dominantou zahrady jsou pískovcové balvany z Hořic, které si vždy pro příslušnou zahradní partii majitel sám vybíral v lomu. Uprostřed pozemku pak leží dva obří balvany, mezi nimiž se rýsuje zajímavý průhled, menší kameny jsou součástí tzv. suché zahrady vytvořené z jemného kačírku v souladu s japonskými principy. Typický ráz zahradě dodávají tvarované jalovce, cypřiše, borovice a javory. Celkovou kompozici dotvářejí japonské lampy spolu se vzrostlými bonsajemi.
„Japonsko“ u Přelouče
Zahrada pana Školníka, „stavaře“ a velkého milovníka koi kaprů, je situovaná na rovinatý pozemek, tolik typický pro Pardubicko. I přesto se na tomto místě majitel před patnácti lety rozhodl vybudovat zahradu s japonskými komponenty.
„Věděl jsem, že pozemek na rovině je pro japonskou zahradu velký handicap, svědčí jí proměnlivý a spíše kopcovitý terén s vypůjčenou kulisou okolní krajiny. A mou parcelu obklopují technické stavby! Při budování zahrady, jejíž plocha čítá přes dva tisíce pět set metrů, jsem tedy musel pracovat s netradičním členěním terénu. Na jeho hranice jsem vysázel rychle rostoucí kultivary borovic (jde převážně o borovici černou), které střídají štíhlé smrky omoriky, abych pozemek opticky oddělil od okolí.“ Pozemek se však zatím nepodařilo zcela odstínit – stěna z borovic, vysázená na jeho obvodu, ještě nedorostla do požadované výšky.
Z roviny kopečky
Zahradu si majitel pomyslně rozdělil na čtyři velké oddíly, které postupně nechal upravit tak, aby budily dojem mírně svažitých ploch. Střídají se na nich husté trávníkové partie s typicky japonskou výsadbou a s úseky kamenných moří. V obou částech tvoří dominanty tvarované dřeviny – borovice černé, zlaté tisy, štíhlé cedry, buxusy, skalníky a také japonské javory. V případě bonsají jde většinou o originální rostliny, dovezené přímo ze své původní domoviny – až z dalekého Japonska.
Výsadba rozmanitých rostlinných druhů je doplněna dominantními balvany pískovce, vytěženého v Hořicích. Travnaté a oblázkové části lemují, nebo opticky oddělují vřesová pole. „Na jaře, když kvetou vřesy a vřesovce, je zahrada nejkrásnější,“ libuje si majitel. „V tu dobu dokonce zdatně konkurují kvetoucím azalkám.“
V centru pozemku pak majitel vytvořil členité a velmi přirozeně působící jezírko se vším, co k němu patří. Kosatcům se tu prý daří tak, že se musí doslova kosit.
„Zahradu jsem si navrhl sám – začalo to tím, že jsem sekal čerstvě založený trávník o ploše fotbalového hřiště a přitom jsem přemýšlel, čím začít,“ vzpomíná majitel. „A začal jsem zprostředka – v centru pozemku jsem vybudoval jezírko, k němu altán, můstek a potůček. Na pomoc při osázení zahrady jsem si přizval kamaráda, pěstitele bonsají Luboše Šebka, který mi nyní pomáhá zahradu udržovat.“
Laguny se mi neosvědčily
„Sám jsem si navrhl také tvar a velikost jezírka, technické věci včetně fólie jsem samozřejmě nechal na odborníkovi,“ vysvětluje pan Školník. „Bohužel zklamal – dost rychle jsem zjistil, že mi navrhl tak slabý filtrační systém, že nestačil ani na setinu realizované vodní plochy. Neodpovídal velikosti vodní plochy ani počtu ryb. Takže jsem filtraci musel posílit.“
Plochu rozlehlého jezírka opticky zvětšují pobřežní mělčiny, vysypané kačírkem a drobnými kameny, takže vodní plocha vypadá velmi přirozeně. Majiteli se však tato koncepce neosvědčila: „S mělčinami působí jezírko sice velmi přirozeně, ale rozrostly se mi na nich masivně řasy, které se špatně odstraňují. Na jejich likvidaci musím pou-žívat rybám neškodné přípravky, ale je to hodně drahé. Proto se chystám veškerý kačírek odvézt a na krajích ponechat jen větší kameny…“
Majitel se nám také svěřil, že hloubka jezírka sice činí sto osmdesát centimetrů, přesto si však v zimě dělá starosti o jeho vodní obyvatele.
„Vloni zimování nedopadlo úplně nejlépe, několik vzácných a drahých kusů ryb zahynulo. Moc mne to mrzelo, přece jen to jsou ryby, ke kterým mám silný vztah, protože jsem mnohé z nich osobně vybíral v Japonsku.“ A majitel ukazuje na jezírko, kolem něhož kráčíme. Sleduje nás početné hejno ryb, zvyklých na pravidelné krmení. „Stačí mávnout rukou a už připlouvají,“ usmívá se pan Školník a přiznává se, že velké barevné ryby s dlouhou historií a poetickými jmény, jako třeba Vodní chryzantéma či Zářivý drak, jsou jeho velká vášeň.
Promyšlená koncepce
Přítok vody do jezírka obstarává klikatý potůček s četnými meandry a malými peřejemi, který spousta ptáků využívá ke koupání. Jeho břehy lemuje buxus, skalníky a také drobné valouny. „Jsou to kameny dovezené ze Špindlerova mlýna, z hráze zničené povodní, které jsem objevil odložené na hromadě a řádně jsem je odkoupil,“ vysvětluje majitel.
Na jezírko se majitel nejraději dívá z altánku, jehož zábradlí je umístěné nad hladinou. „Nechal jsem ho vyrobit od místního výrobce zahradního nábytku. O té doby už podle mého návrhu vyrobil desítky kopií.“
Pod altánem je ukryté čerpadlo a za ním schovaná mohutná čistička vody. Čerpadlo má výkon 30 m3/h, takže čistička celý objem vody jezera vyčistí za tři hodiny. „Je o dvacet „kubíků“ předimenzovaná, ale vzhledem k tomu, že mi přibylo hodně ryb, je to jen dobře,“ libuje si majitel… Další altán slouží jako čajovna a před ním zbylo místo na stylové posezení kolem kulatého stolku.
Plány do budoucna
Na zahradu se vstupuje typickou bránou, u jejího vchodu majitel v době naší návštěvy právě začal stavět… „Mám v plánu vybudovat zimní zahradu a před ní dotvořit prostor s kačírkem, cypřišem a jalovcem.“
A jak bude vypadat?
„Zimní zahrada bude zakryta klasickou japonskou střechou, chci v ní mít posezení a hlavně jezírko s rybami… Už ho mám vyprojektované – bude 2 x 4 metry velké a vybavené vlastní čističkou.“
„Cesta k vybudování téhle zahrady trvala deset let. Začínalo se doslova na zelené louce, ale teď už tenhle kousek Městce Králové připomíná pravou japonskou zahradu. Má svou suchou kamenitou část, jezírko s koi kapry i několik příjemných posezení. Hodně zdejších specialit opravdu pochází z Japonska, spoustu prvků si majitel jakožto stavař navrhnul sám.“