Jak zvládnout přesun citlivějších rostlin z venkovního prostředí do interiéru

Mnoho pěstitelů přesouvá v létě pokojové rostliny ven. Počasí je velmi příznivé a většině se daří tento přechod bez problémů zvládnout a dobře rostou. Prospívá jim to, stanou se odolnějšími, otužilejšími. Využijí letní čas, aby se zotavily ze stresu z pobytu uvnitř budovy, která pro ně není přirozeným prostředím, ačkoliv jde o pokojové rostliny. Všechny ale samozřejmě pocházejí původně z volné přírody.

Nyní ovšem letní sezona skončila. Rtuť teploměru pomalu klesá. Zdá se sice, že do zimy je ještě daleko, přesto se některé rostliny nemusejí vyrovnat s přicházejícím chladem snadno. Ty citlivější je proto třeba přemístit dovnitř už teď.

Spousta pokojových rostlin, zejména tropické nebo subtropické druhy, je citlivá na nízké teploty. Jejich přemístěním dovnitř zabráníte tomu, aby je poškodily první mrazíky. Při nízkých teplotách totiž hrozí, že vlivem mrazu zmrzne tekutina uvnitř rostlinných buněk. Ty pak vlivem roztažnosti ledu prasknou, listy zčernají a rostliny uhynou.

Pro majitele pokojovek může být zajímavé i to, že přesunem květin do interiéru se prodlouží jejich vegetační období. Když jsou některé pokojové rostliny vystaveny nižším teplotám a mají přísun denního světla jen po kratší čas, přecházejí do klidového stavu. Pokud je přenesete dovnitř, kde je tepleji, prodloužíte jejich vegetační období.

S postupujícím podzimem se dny zkracují a snižuje se množství slunečního světla, které rostliny mohou využít. Vnitřním osvětlením nebo umístěním rostlin poblíž slunných oken jim pomůžete zajistit dostatek světla.

Zároveň zvýšená vlhkost venku na podzim může přilákat škůdce nebo podpořit napadení rostlin plísněmi a houbovými chorobami. Vezmete-li je dovnitř, ochráníte je před nimi.

A v neposlední řadě rostliny, které potřebují stálé podmínky, může kolísavé podzimní počasí stresovat. V interiéru jim můžete snadno regulovat vlhkost, teplotu i světlo.

Rostliny na interiérové podmínky postupně přivykejte. Začněte tím, že je přenesete dovnitř na dvě až tři hodiny denně. Tento interval postupně během jednoho až dvou týdnů prodlužujte.

Přivykání rostlin je důležité, abyste jim nezpůsobili šok. Také by se vám nelíbilo, kdyby vás někdo zvenku, kde teploměr ukazuje 25 °C, najednou strčil do prostoru, kde panuje teplota třeba o deset stupňů nižší. Aklimatizace je důležitá pro lidi i pro rostliny. Musíte jim dopřát čas.

Než rostliny přenesete dovnitř, zkontrolujte, zda na nich není hmyz nebo jeho larvy. V případě potřeby použijte insekticidní mýdlo nebo neemový olej, abyste populaci škůdců zničili a zabránili jejich šíření na další pokojové rostliny.

Odřízněte odumřelé nebo poškozené listy a prořežte příliš husté stonky a listy, abyste pomohli rostlině soustředit energii na růst silných výhonů a listů.

Pokojové rostliny potřebují v interiéru méně vody, protože nejsou vystaveny přímému slunečnímu světlu ani větru. Pravidelně kontrolujte půdu a nechte ji mezi zaléváním vyschnout. Nepřelévejte. Růst rostlin se v interiéru zpomalí. Vyžadují nejenom méně vody, ale také méně hnojení.

Ujistěte se, že rostlina není v blízkosti průvanu nebo větracích otvorů. Náhlé změny teploty mohou rostliny stresovat. Průvan proudící z netěsnících dveří, oken nebo proudění vzduchu z větracích otvorů znamená pro rostliny velkou zátěž.

Pomozte rostlinám postupně se přizpůsobit nižším světelným podmínkám v interiéru. Zabráníte tak opadávání listů. Umístěte je blízko oken s největším přísunem denního světla.

Během několika týdnů je pak můžete posouvat od okna dále. Pokud je to vhodné a jde o druhy vyžadující více světla, můžete jim zajistit doplňkové umělé osvětlení.

Není lepší místo pro pokojové rostliny než dobře osvětlená a krytá zimní zahrada. Není v ní ani velké horko, ani příliš suchý vzduch, což může být při přechodu zvenku do interiéru často problém. Mnoho pokojových rostlin totiž pochází z tropických lokalit a upřednostňuje vlhčí podmínky.

Kuchyně a koupelny bývají vlhčími oblastmi domácnosti. Pokud to prostor a osvětlení dovolí, může to být dobré místo pro vaše rostliny. Nemáte-li zimní zahradu, poslouží vhodně vybrané okenní parapety nebo místnosti v domě se stabilnějším klimatem. Dobrým doporučením je také seskupovat rostliny dohromady, aby si vytvořily mikroklima.

Při posuzování toho, které rostliny vzít na zimu domů a které zvládnou přečkat zimu venku, se mnohdy stačí orientovat podle toho, odkud pocházejí.

Domů by měly určitě putovat tropické druhy jako rajka, amarylka, strelície, filodendrony, orchideje, citrusy. Dále také fuchsie, begónie i muškáty. Zimu neponesou dobře ani netýkavky, coleus či andělské trumpety.

V zásadě platí, že všechny druhy, které se v našem období vysazují ven a jsou mrazuodolné, mohou zůstat venku. Ostatní uvítají návrat do vnitřních prostor.

Kdy je nejzazší čas pro ukončení letnění, jak se také označuje přesun pokojových rostlin na léto ven? Odborníci tvrdí, že hranicí je okamžik, kdy noční teploty spadnou pod 5 °C. Tehdy už by venku neměl být žádný citlivější druh.

Například oleandr se může ještě s touto teplotou vypořádat, ale je to pro něj už zátěž, takže byste ho také neměli trápit. Zbytečně byste mu uškodili.