Jak zlepšit růst a odolnost pokojových a zahradních rostlin? Dopřejte jim dávku aspirinu

Rostliny si vytvářejí kyselinu salicylovou přirozenou cestou, ovšem dokážou to velmi pomalu a pouze v minimálním množství. Vyrábějí ji tehdy, když jsou ve stresu. Třeba když je někdo přemístil, ostříhal, napadl je hmyz nebo nějaký mikroorganismus způsobující chorobu. Případně když čelí změnám teploty. Kyselina jim pomáhá přizpůsobit se ztíženým podmínkám. Proto se v takových situacích snaží zvýšit její tvorbu na maximum, aby vyléčily infekci nebo se ubránily útoku škůdců, případně se adaptovaly na nové podmínky.

Někdy rostliny ve stavu ohrožení produkují i salicylový plyn. Upozorňují tím své zelené sousedy, že jim také hrozí nebezpečí. Ovšem kapacity pro výrobu kyseliny salicylové a salicylového plynu mají rostliny omezené. Když jim dodáte lék aspirin (kyselina acetylsalicylová), začne se jim dařit lépe a budou lépe bojovat s mikroorganismy, plísněmi a škůdci. Posílíte jejich imunitu. Podrobněji působení aspirinu v tělech rostlin popisuje web Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Kromě toho má podání aspirinu pozitivní efekt i na růst rostlin. Obnovuje rovnováhu v jejich tkáních, zrychluje zakořenění řízků a vývoj semen, stimuluje kvetení. Zdálo by se tedy na první pohled, že čím více aspirinu, tím lépe. To je ovšem velký omyl.

Říká se, že všeho moc škodí, a v tomto případě to platí dvojnásob. Látka, která v malé dávce funguje jako lék, ve větší působí jako jed. Jestliže rostlinu aspirinem předávkujete, poškodíte ji. Na jejím povrchu se objeví hnědé skvrny a listy budou vypadat, jako by byly spálené. Aspirin také může ublížit včelám a jinému užitečnému hmyzu, pokud se s ním dostane do přímého kontaktu.

Optimální dávka aspirinu, pokud chcete rostlinám prospět, je maximálně jedna tableta na litr vody. Zde je postup správné přípravy:

Rozpusťte aspirin ve vodě a nechte roztok ustát asi 30 minut. Poté přidejte do vody několik kapek tekutého mýdla a jemně promíchejte. Mýdlo pomůže roztoku lépe přilnout k listům rostlin. Jakmile roztok dobře promícháte, přelijte připravenou směs do zahradního postřikovače nebo rozprašovače.

Nejvhodnější doba je časně ráno, aby listy rostlin měly čas do večera uschnout. Ranní postřik také neohrozí užitečný hmyz, jako jsou včely a další opylovači. Ti aktivně přilétají na květy většinou až později. Ať už jde o pokojové, nebo zahradní rostliny, postříkejte je připravenou směsí jednou měsíčně.

U rostlin na zahradě je při aplikaci postřiku dobré počkat, až se z listů odpaří rosa. Měli byste ale postřik stihnout dříve, než začne pražit slunce, jinak paprsky mohou poškodit listy. V žádném případě je nestříkejte v poledním žáru. Také můžete směsí zalít půdu kolem rostlin.

Aspirinový postřik výborně působí hlavně na čeleď lilkovitých rostlin (rajčata, brambory, papriky a lilky), u které zvyšuje odolnost při napadení hmyzem nebo mikroby. Také podporuje výnosy, takže můžete očekávat bohatou sklizeň.

Existují ale i skutečně vědecké výzkumy, které efekt potvrzují. Studie publikovaná skupinou autorů v únoru 2000 testovala hypotézu, že kyselina acetylsalicylová a salicylová zlepšují toleranci stresu u fazolí a rajčat. Vědci zjistili, že namáčení semen v roztoku kyseliny zvýšilo toleranci rostlin vůči stresu z horka, chladu a sucha. Stejných výsledků dosáhli, když směs aplikovali jako půdní zálivku.

Studie provedená tureckým profesorem Ertanem Yıldırımem a jeho kolegou v letech 2006 a 2007 testovala vliv aplikace listové kyseliny salicylové na řadu vlastností plodů rajčat. Mezi ně patřil mimo jiné průměr plodů, délka a hmotnost, obsah vitaminu C, pH, časný výnos a celkový výnos. Vědci testovali směsi kyseliny salicylové v různých koncentracích ve skleníkových podmínkách a zjistili velmi dobré výsledky ve sledovaných vlastnostech.