Článek
- Především je důležitý výběr místa. Skalka by měla logicky zapadat do kompozice zahrady, např. navazovat na terasu nebo vyplnit nějaký kout u domu či místo, které bude na očích.
- Důležitá je expozice ke světovým stranám. Ideální je jih a přilehlé strany, ale i severní expozice není ztracená, i když přece jen kapradiny a některé další stínomilné rostliny budou vždy působit poněkud zachmuřeně.
- Dalším důležitým faktorem je půda v místě, kde budeme skalku stavět. V dřívějších knihách o skalkách a skalničkách se uvádělo, že půdu je nutné drenážovat, aby byla propustná. Zdaleka to již ale neplatí. Nejen proto, že se potýkáme s klimatickou změnou a sušším počasím.
- Současný trend vytváření skalek je již odlišný než kdysi. Skalky stavíme z vrstveného kamene a rostliny sázíme do spár. Skalka se nám musí líbit i bez rostlin, nicméně teprve skalničky dělají skalku skalkou. Proto se musíme zároveň snažit, abychom skalničkám vytvořili nejlepší podmínky k růstu.
Skalku můžeme mít různě velkou, lze ji zpestřit třeba jezírkem. Vždy se ale snažme o to, aby působila přírodním dojmem.
.: Různé druhy rozchodníků na skalce dávají jistotu, že i po naši delší dovolené budou naživu (Sedum sexangulare). foto: Právo/Rudolf Mrkva
Odpozorováno od přírody
Na výletech bychom si měli všímat různých vrstevnatých skalních výstupků, výchozů hornin, kamenitých srázů. Měli bychom umět odpozorovat, jaké skalky dělá příroda.
- Nejvhodnější jsou horniny sedimentované, jako pískovce nebo ještě lépe tvrdší, přeměněné granodiority, ruly apod.
- Placáky ukládáme mírně šikmo nebo i svisle a štěrbiny orientujeme nejlépe ve směru západ - východ, aby půda v nich co nejméně vysychala. Na kamenech si dáme záležet, měly by být již zvětralé, nejlépe porostlé lišejníky.
Jak vrstvit kámen
Máme-li kámen, dejme se do práce. Nejprve modelujeme terén, vytvoříme třeba měkké vlny nebo uděláme nevysoké homolky.
Máme-li připravený terén, začneme ukládat kameny a zapouštíme je alespoň třetinou výšky do půdy.
- Mezi ně pěchujeme humózní, propustnou zeminu. Spáry vytváříme nepravidelně široké, ale s vědomím, že mezi ně budeme sázet rostliny s kořenovým balem. Je to pěkná tvůrčí práce při níž bychom si měli představovat, jak vše bude vypadat, až se rostliny rozrostou.
- Nezapomeňme,že skalku bude třeba také plet, zalévat a že si ji budeme chtít prohlížet. Proto na příhodná místa usadíme několik šlapáků, abychom měli kudy procházet. Vrcholný okamžik nastává, když začneme skalku osazovat.
.: Přirozené uspořádání kamenů (Mohelenská hadcová step). foto: Právo/Rudolf Mrkva
Nákup alpinek
- Vybrané rostliny by neměly být povadlé či nažloutlé a měly by mít kompaktní kořenové baly. Při nákupu alespoň důsledně registrujeme druhy, které snáší plné slunce a suché stanoviště a druhy stínomilné. Podle toho se řídíme při výsadbě.
- Než začneme vysazovat, zkusmo rostliny rozmístíme a zvážíme, zda v daném uspořádání budou působit přirozeně. Plazivé umístíme spíše nahoru, dominanty (jako např. trsy nízkých ozdobných trav) k patě kamenů, polštářové druhy mezi ploché kameny apod. Je jisté, že se nám při zakládání a osazování skalky bude zdát, že rostlin máme málo. Skalka nám bude připadat pustá a budeme toužit mít ještě ten, či onen pozoruhodný druh. Nenechme se ale zmást. Rostliny rostou a brzy se porosty začnou zapojovat. Proto rostlinám ponecháme odpovídající prostor.
- Po výsadbě vše dostatečně zalijeme, doplníme slehlou zem ve spárách a pak povrch zasypeme drobným štěrkem ze stejné horniny, jakou jsme použili. Tím svému výtvoru dodáme patinu ledabylé přirozenosti.