Článek
Co nám vydrží
Při správných skladovacích podmínkách zůstanou několik měsíců jako čerstvé hrušky, jablka, ořechy, kiwi a kdoule.
Vlhký písek, piliny nebo listovka zaručí svěžest mrkvi, pastináku i řepě.
Z kořenové zeleniny je to mrkev, řepa, pastinák, bulvový celer, pozdní odrůdy ředkve, po mandlích chutnající černý kořen a samozřejmě brambory.
Z brukví vydrží zelí bílé a červené, růžičková kapusta. Výrazně trvanlivý je česnek s cibulí, které řadíme k cibulové zelenině.
Cibuli i česnek můžeme konzumovat až do jara, když je uchováme na suchém, chladném, vzdušném místě, ať už zavěšené, nebo v košíku.
TIP: Pozdní druhy a odrůdy ovoce a zeleniny zůstanou svěží déle než ty z časnější sklizně. Důležitý je rovněž optimální stupeň zralosti. Výjimkou jsou hrušky – ty sbíráme nedozrálé. Nikdy neskladujeme nezdravé či poškozené plody! Nejenže nevydrží, ale infikují ostatní.
Skladovací podmínky
Prostředí ke skladování se odvíjí od typu plodiny. Tři věci však platí pro všechny:
- Teplota okolo 5 °C je ideální, protože mráz ničí vnitřní pletiva a v teple úroda vadne.
- Světlo podporuje rašení a zelenání, proto je nutné zatemnění.
- Důležitá je i výměna vzduchu. Když nemrzne, větráme.
Zelí vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost, jinak uvadá. Odstávající listy otrháme a pevnou hlávku vložíme do perforovaného plastového sáčku.
Chladno a sucho: Suterén, předsíň, zasklená lodžie, izolovaný zahradní domek či půda nabízejí příznivé skladovací podmínky pro ořechy, tykve a česnek s cibulí, které rozvěsíme ve svazcích nebo zbavené natě vložíme do košíku.
Chladno a vlhko: Vyšší vzdušnou vlhkost vyžadují všechny ostatní plodiny, které by se v suchu začaly brzy scvrkávat. Nejlepší je sklep, ale dlouho čerstvé je uchováme i ve studené garáži, na balkónu či u domovní zdi. Venku stojící bedýnky vyložíme slámou, postavíme na polystyren, zakryjeme dekou a bublinkovou fólií.
Jak je jim nejlíp
Kořenovou zeleninu zbavenou nati, neomytou, důkladně oschlou rozložíme do beden (poslouží i kbelík) mezi vrstvy vlhkého (nikoli mokrého!) písku nebo pilin.
Brambory po dokonalém osušení nasypeme do bedýnek, papírových pytlů nebo navrstvíme do krabice z kartonu proložené novinovým papírem. Pozor! Na hlízy nesmí dopadat žádné světlo, jinak zezelenají a vytvoří jedovatý solanin!
Brambory vydrží dlouho v chladu v papírovém pytli nebo krabici. Aby neklíčily a nezelenaly, nesmí k nim proniknout žádné světlo.
Hlávky zelí a růžičkové kapusty zbavené odstávajících listů vložíme do igelitového sáčku s několika otvory, aby nedocházelo k zapaření a zahnívání a položíme na něco měkkého nebo pověsíme.
Zimní odrůdy jablek a hrušek uchováváme v označených lískách nebo na regálech, nejlépe v jedné vrstvě. Zabalené do papíru zůstanou déle šťavnatější. Slupku neomýváme, neleštíme, abychom nesetřeli ochrannou voskovou vrstvičku. Odrůdy náchylné k otlačení vypodložíme slámou či polystyrenem.
TIP: Jednou z osvědčených metod je skladování v tzv. krechtu. Přímo na záhonu vykopeme jámu hlubokou na dva rýče, širokou asi půl metru, libovolně dlouhou. Vyložíme ji drátěným pletivem proti krtkům a hlodavcům a zaizolujeme slámou. Na ni zhusta rozložíme zeleninu, kterou překryjeme další vrstvou slámy nebo listí, netkanou textilií a vrstvou zeminy.
Co a proč skladujeme odděleně
Zpravidla platí, že ovoce a zelenina k sobě nepatří. Zejména jablka vydechují etylén, plyn urychlující zrání, klíčení a tedy stárnutí. Do blízkosti brambor je nedáváme ani z toho důvodu, že od nich načichají.
Bulvový celer po vyzvednutí z půdy očistíme, necháme oschnout a založíme do vlhkého písku.
Pokud to jinak nejde, zabalíme jablka do papíru a uložíme do krabice. Silné aroma vychází také ze zelí, které nepříznivě ovlivňuje chuť jablek, hrušek i celeru.
Jádroviny ani brambory by neměly být vedle cibule s česnekem, jednak by načichly, jednak vyžadují odlišné skladovací podmínky.
