Jak správně pečovat o pokojové rostliny okrasné listem

Velikou rodinu pokojových rostlin tvoří několik skupin. Trochu jinak se budeme chovat k rostlinám okrasným listem, jinak k okrasným květem a jinak třeba k sukulentům, kapradinám atd. Hlavní pravidlo společné pro pěstování všech rostlin je jednoduché: vždy bychom měli vědět, odkud pocházejí.

Přestože zástupci této skupiny notoricky známých pokojovek pocházejí z deštných tropických lesů, na suchý vzduch v bytech si obdivuhodně zvykli. V přírodě rostou zpravidla jako poměrně mohutné stromy. Také v bytech snadno dorůstají výšky dvou metrů.

Kromě Ficusu elastica se v poslední době snad nejvíce pěstuje Ficus benjamina, F. binnendijkii, F.lyrata a drobný plazivý F.pumila.

Fíkusy snášejí nejenom suchý vzduch v bytech s ústředním topením, ale také se spokojí s menším osvětlením.

Aby fíkusy vypadaly opravdu skvěle, potřebují více světla, pravidelnou zálivku a občasné přihnojení.

Tyto pokojové rostliny patří do čeledi agávovitých a podmínky pro jejich pěstování budou podobné. Tyto rostliny zpočátku tvoří nálevkovitou listovou růžici. Postupem času, jak shora přirůstají nové listy a spodní opadávají, začíná tvořit jakýsi kmínek. Jestliže dojde k poškození růstového vrcholu, rostliny se mohou začít i větvit. Právě pro tento zajímavý tvar se v moderních interiérech často pěstují.

Převážná většina zástupců této skupiny pěstovaná v bytech pochází z tropických oblastí.

Vyžadují celoročně pokojovou teplotu, pravidelnou, nikoli však nadbytečnou zálivku.

Jednotlivé druhy a kultivary se mohou lišit v požadavcích na světlo. Jinak řečeno, některé se spokojí s menší intenzitou světla.

Zástupci marantovitých jsou další oblíbenou skupinou pokojovek. Patří sem nejenom maranta, ale také kalatea (Calathea), ktenante (Ctenanthe), stromante (Stromanthe) a další. Pocházejí převážně z tropických lesů Jižní Ameriky.

Pokojová teplota jim plně vyhovuje po celý rok.

Pěstujeme je především pro velmi atraktivní kresbu na listech, která je někdy i několikabarevná.

Co jim však bude u nás chybět, je vysoká vzdušná vlhkost. Proto jim ji musíme alespoň částečně dopřát zvlhčováním vzduchu rosením, mlžením.

Citlivější druhy se pěstují v pokojových skleníčcích.

Do této skupiny patří bezpočet pokojových druhů a kultivarů, bez nichž si naše příbytky nedokážeme představit. Jsou to aglaonemy, anturia, kaladia, diefenbachie, monstery, filodendrony, alokázie, spatifyla, syngonia a další. Co má společného třeba diefenbachie s anturií? Komu diefenbachie někdy vykvetla, je mu to jasné: u všech těchto rostlin je květenství tvořené droboučkými květy nahloučenými do palice chráněno zeleným či barevným toulcem. Některé rostliny bychom mohli spíše řadit mezi druhy okrasné květy, ale dekorativní listy jsou společné celé skupině.

Spokojí se i s horším osvětlením.

Většina z nich snáší nižší vzdušnou vlhkost, ale za rosení budou vděčné.

Begonie máme zafixované jako balkonové květiny bohatě kvetoucí v pestrých barvách. Pokojových begonií – kysal je ovšem také poměrně hodně a některé kultivary mají velmi atraktivní listy. Begonie rostou v tropických vlhkých lesích Střední a Jižní Ameriky a také v Asii.

Nejčastěji se pěstují tzv. Begonia Rex – hybridy.

Potřebují světlé, nikoli však slunečné místo, pravidelnou zálivku vodou pokojové teploty a celoročně pokojovou teplotu. Substrát by neměl zcela vyschnout.

Pilea je příbuzná s našimi kopřivami (čeleď Urticaceae). Roste v tropických a oblastech. Existuje několik set druhů. Drobné keříky mají pestře zbarvené listy. Květy jsou zcela nenápadné.

Vyhovuje jim rozptýlené světlo, mírná zálivka a pokojová teplota. Výhodné je rosení.