Článek
Pěstováním ze semen rozšíříte svůj inventář zahradních rostlin bez většího úsilí. V případě jednoletek je to často dokonce jediný způsob, jakým je na zahradě udržíte.
Než se pustíte do množení náročnějších druhů, třeba exotických rostlin, sukulentů či dřevin, začněte s těmi, které ochotně nejen semení, ale i klíčí. Jsou to zejména letničky a dvouletky.
Spousta radosti v krátkém čase
Přihlížet růstu doubku ze žaludu přineseného z procházky po lese je vzrušující, jenže v dospělého krasavce se promění až za spoustu let. Zato letničky přinášejí radost hned v prvém roce. Které to jsou?
Slunečnice, hrachor vonný (Lathyrus odoratus), černucha (Nigella damascena), lichořeřišnice, kopr, aksamitník, mokřadka (Limnanthes douglasii), měsíček lékařský, brutnák (Borago officinalis), mák, krásenka (Cosmos), sluncovka (Eschscholzia californica), len velkokvětý (Linum grandiflorum) či méně povědomá nocenka (Mirabilis jalapa) a pakmín větší (Ammi majus).
O rok později zahradu obdaří půvabnými květy měsíčnice (Lunaria annua), kohoutek věncový (Lychnis coronaria), divizna, či topolovka (Alcea rosea) s voňavou večernicí (Hesperis matronalis) a hvozdíkem bradatým (Dianthus barbatus).
Semena všech uvedených květin uzrávají od konce července do podzimu. Vysít je můžete ven přímo do půdy záhy po sklizni nebo následující jaro. Déle nečekejte, jejich životnost se totiž časem snižuje.
Samovýsev, nebo samosběr?
Rostliny vytvářejí semena, aby si zajistily budoucnost. I v tom sebemenším semínku dřímá zárodek se základy kořenů, výhonů, listů a květů, z nichž se nakonec opět vyvinou plody a semena.
Vše, co potřebují k vývoji, je vzduch, odpovídající teplota a vlhkost. Žádné přidané živiny. Při klíčení zužitkují vlastní zásobu energie, kterou do nich vložila matečná rostlina.
V šíření jim pomáhá vítr, tekoucí voda, ptáci, ale taky třeba mravenci a domácí mazlíčci. Zatímco na semenáčky stromů a mnohých trvalek natrefíme zřídka nebo vůbec, krátkověké rostliny, jejichž semena jdou do desítek a stovek, mohou bez našeho přičinění časem opanovat velkou část zahrady.
Není-li to úmysl, pak se můžete rozhodnout takové druhy buď vůbec nepěstovat, což by byla škoda, nebo včas zasáhnout.
Samosběrem získáte kontrolu nad tím, z jakých rostlin si potomstvo vypěstujete, kam a v jakém množství semena vysejete a kdy tak učiníte.
Doba sklizně
Jakmile plody či plodenství po zavadnutí květů zhnědnou, choďte je pravidelně kontrolovat. Zralá semena poznáte zpravidla podle tmavě hnědé až černé barvy. Některá se v plodu zřetelně rýsují, jiná drží pevně pohromadě, ostatní hlasitě chrastí.
Sklízejte je za suchého počasí. Nesmějí být zvlhlá deštěm ani rosou. Ke sběru použijte misku nebo papírový sáček. Přetáhněte ho přes rostlinu, okraje prsty pevně přitlačte ke stonku a ten odstřihněte. Sáček obraťte a semena z rostliny opatrně vytřeste anebo uvolněte jemným promnutím.
Chcete-li získat větší množství naráz, rozložte pod rostliny světlou bavlněnou látku či deštník.
NÁŠ TIP: Máte semen víc, než stačíte spotřebovat? Směňte je přes plot se sousedem, podělte se o ně s rodinou nebo jimi obdarujte své přátele.
Skladování semen
Sklizená, dokonale suchá semena zbavená nečistot uložte do obálek či papírových sáčků označených názvem a datem sběru. Hodí se i skleněné lahvičky od léků, plastové či plechové krabičky, do nichž můžete vložit silikagel, který absorbuje vlhkost.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Vzdušné, suché, chladné místo zaručí, že během skladování nedojde k plesnivění.