Jak pečovat o jahodníky po sklizni, aby se vám napřesrok odvděčily bohatou úrodou

Hned po sklizni by ze záhonů měl zmizet veškerý plevel, pokud na nich nějaký vyrostl. Zabráníte tím jeho dalšímu šíření semeny.

Nejlépe do dvou týdnů poté, co si pochutnáte na posledních jahodách, byste měli všechny jahodníky zahradními nůžkami opatrně zkrátit na výšku 5 cm. Ostříhání všech listů v tuto chvíli rostlinám neublíží, naopak podpoří tvorbu nových listů a pupenů pro příští rok.

Rostliny ale i po ostříhání dostatečně zalévejte, aby netrpěly stresem ze sucha, který ohrožuje nasazení nových listů. Dodržet výšku rostliny přibližně 5 cm je důležité. Pokud budete stříhat níže, mohli byste poškodit korunku rostliny, ze které porostou listy a pupeny pro úrodu v příštím roce. Nejlepší je ponechat cca 2,5 cm stonku nad korunkou (to znamená zmiňovaných 5 cm výšky rostliny).

Odstraňte také slabé a neduživé keříky nebo nové zakořeňující šlahouny – ty můžete zasadit jinde. Mezi zbylými rostlinami ponechte po všech stranách vzdálenost asi 30 cm. Jahodníky potřebují prostor, neměly by o něj vzájemně soupeřit. Lepší je pravidelné uspořádání keříků v řádcích než souvislé plochy s nahodilým výskytem rostlin. Řádky nejenom usnadňují sklizeň plodů, ale zároveň umožní keříkům plně rozvinout svůj růstový a plodový potenciál.

Zcela ideální jsou tzv. hrůbky, jako například pro brambory, v nichž keříky nemají tendenci uhnívat, jako se to může dít při běžném rozmístění po záhoně.

Ostříhané jahodníky dobře pohnojte nejlépe organickým hnojivem – dobrou volbou je pěkně zetlelý kompost či třeba koňský hnůj, ale samozřejmě můžete sáhnout po granulovaných či peletových hnojivech dostupných v obchodě. Důležité je, aby rostliny získali trojici živin: dusík, fosfor a draslík (N-P-K). Můžete část hnojiva rozprostřít teď a zbytek asi po 4–6 týdnech. Rozložením hnojení do dvou etap zajistíte jahodníkům přísun dusíku po zbytek sezony. Podpoříte tím kořenový systém a tvorbu plodů v příští sezoně.

Při hnojení mějte v každém případě na paměti, že rozhodně nestačí vzít hromady hnojiva a ty bezmyšlenkovitě naházet na záhony. I tady je důležitý správný úsudek a postup. Obecné doporučení u kompostu či hnoje je rozprostřít mezi sazeničky vrstvu přibližně 2,5 cm. Jinak se ale množství aplikovaného hnojiva řídí typem půdy na zahradě.

Písčité půdy většinou nezadržují dusík tak dobře jako těžší půdy s větším množstvím bahna a jílu. Proto pokud máte na záhonech půdu spíše písčitého charakteru, nebojte se sáhnout po vyšších dávkách hnojiva a aplikujte je na dvakrát, jak jsme zmiňovali výše. U těžších půd buďte s dávkováním opatrnější.

Přidáváte-li hnojivo zakoupené v zahradnictví, řiďte se pokyny výrobce na obalu. Dávky můžete lehce upravit podle typu půdy.

Jakmile dokončíte hnojení, naneste kolem rostlin asi 5 cm silnou vrstvu mulče. Potlačíte tím růst plevele a udržíte vlhkost půdy po zbytek sezony. Použijte čerstvý mulč, protože ten starý může obsahovat škůdce a choroby.

Jinou možností je použití černých fólií, které rovněž zabraňují růstu plevele a navíc pomáhají zabraňovat velkým teplotním výkyvům i vysoušení půdy.

Zalévejte keříky pravidelně jednou týdně až do podzimu, abyste podpořili tvorbu pupenů a v příštím roce dosáhli lepších výnosů plodů. Jahodníky mají i po sklizni rády bohatou zálivku. Díky ní jim vyrostou nové listy a z aplikovaného hnojiva dokážou využít maximum živin.

Až se s příchodem zimy objeví první mrazíky, zakryjte koruny rostlin silnou vrstvou slámy. Tím je ochráníte před vymrznutím a zabráníte růstu během zimy. Jakmile se na jaře začne oteplovat, odstraňte slámu, aby rostliny mohly růst.

Péče o jahodníky i v době po sklizni není složitá a rozhodně se vyplatí věnovat jí čas. Dosáhnete tak v příštím roce ještě bohatší a chutnější úrody.