Jak na vřesoviště

Máte-li v zahradě stinný kout, ve kterém se opadavé kvetoucí keře vytahují za sluncem a málo kvetou, nejlepším řešením je vřesoviště.

Stinné stanoviště, nejlépe východní nebo severovýchodní strana. Speciální rašelinový substrát s kyselou půdní reakcí.

Jde o skupinu rostlin, které původně tvořily podrost pod velkými stromy v lese. Listí či jehličí, které z těchto stromů pravidelně opadávalo, způsobovalo po rozkladu kyselejší reakci půdy. Vřesovištní rostliny jsou tedy různé druhy se stejnými nároky a můžeme je rozdělit na okrasné, jako jsou rododendrony, azalky, hortenzie nebo vřesy, a ovocné, například borůvka, brusinka, zimolez či klikva. Sortiment vřesovištních rostlin je přitom velmi široký. Při zakládání vřesoviště můžeme zkombinovat různé barvy květů a velikost rostlin. Kromě toho můžeme období kvetení rozložit od časného jara, kdy kvetou rododendrony a vřesovce, až do pozdního podzimu, kdy potěší bohatými květenstvími hortenzie a vřesy.

Chcete-li velké vřesoviště, je vhodné vyměnit zeminu na celé ploše do hloubky aspoň 50 cm. Místo původní zeminy nasypte speciální rašelinový substrát, jehož pH je 3,5 až 4,5. Pokud plánujete menší plochu, je potřebné pro rostliny jednotlivě vykopat větší jámu, asi 60 x 50 cm, a nasypat tam jen čistý substrát, nemíchat se žádnou zeminou. Při rozmísťování rostlin nezapomeňte, že dozadu patří větší druhy a směrem dopředu nižší. Kromě toho střídejte opadavé druhy se stálezelenými, aby i v zimě působil záhon rovnoměrně. Po osázení celou plochy vysypte drcenou kůrou, jejíž vrstva by měla být asi 5 cm. Kůra bude udržovat vlhkost a současně bránit prorůstání plevelů. Časem se však rozkládá a ve formě živin přechází do substrátu, proto je třeba ji každoročně doplňovat.

Záhon můžete doplnit i jehličnatými dřevinami. Vhodný je například sloupovitý tis červený (Taxus baccata) 'Fastigiata', různé odrůdy smrku (Picea pungens), například 'Glauca Globosa', zakrslé i vyšší odrůdy cypřišků – cypřišek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera) 'Filifera Nana', cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) 'Stardust' či 'Columnaris'. V hlubokém stínu nepoužívejte suchomilné jehličnany, jako jsou borovice a jalovce. Ty raději umístěte na světlejší okraj vřesoviště.

Péče v dalších letech spočívá v odstraňovaní odkvetlých květů. Nezkracujte však větévky, odkvetlé květy jen vylamujte. Pokud byste totiž větvičky zkrátili, připravili byste se o květy na příští rok, protože tyto rostliny kvetou na koncových výhoncích. Důležitá je také závlaha před zimním obdobím, musíte je zalít i do zásoby, aby v případě suché zimy neuschly. Rostliny, které jste zasadili letos, můžete opatrně přikrýt chvojí, případně kolem kořenů nakopčit drcenou kůru. Největší hrozbou pro stálezelené vřesovce je brzké jarní sluníčko – proto mají být tyto rostliny v polostínu. V dalším roce už můžete rostliny i přihnojovat. Existují speciální hnojiva pro vřesovištní druhy. Můžete si vybrat hnojivo, které se aplikuje přímo na list, v tom případě dodáte živiny nejrychleji, nebo hnojivo do půdy. Abyste zajistili kyselou půdní reakci, pravidelně dosypávejte kolem rostlin rašelinový substrát a drcenou kůru.

Libavka

Růst: poléhavý keř

Výška : 15 cm

Péče: Vysazujeme ji jako podsadbu rododendronů, kde má potřebný stín.

Aukuba

Růst: nižší stálezelený keř

Výška : kolem 50 cm

Péče: Vysazujeme ji do stínu nebo na místo, kde bude chráněná před zimním sluncem.

Pieris

Růst: nižší stálezelený keř

Výška : do 50 cm

Péče: Vyžaduje dopolední stín nebo lehké přistínění během dne a závětří.

Hebe

Růst: hustý kompaktní keř

Výška : kolem 50 cm

Péče: Má v oblibě slunné polohy, ale snese i mírný stín.

Rododendron

Růst: keř nepravidelného až kulovitého tvaru

Výška : až do dvou metrů podle odrůdy

Péče: Vyžaduje kvalitní kyselý substrát, který nevyschne.

Vřes obecný

Růst: drobný kompaktní keř

Výška : do 20 cm

Péče: Vyžaduje kyselý na živiny chudý písčitý substrát.

Hortenzie velkolistá

Růst: opadavý keř kulovitého tvaru

Výška : do dvou metrů

Péče: Vyžaduje pravidelné přihnojování.