Jak na plevel na zahradě

O přesličce rolní (Eguisetum arvense)se tvrdí, že roste jen na kyselých půdách, proto se dá úspěšně zničit vápněním. Není to ale pravda, přesličce vyhovují i půdy neutrální a zásadité. Její slabou stránkou je vysoká půdní vlhkost, kterou nutně potřebuje. Nejlépe se jí daří na půdách s vysokou hladinou podzemní vody. Další její charakteristickou vlastností je silný kořenový systém. K jeho odstranění proto nestačí jednoduché přerytí pozemku. Z tohoto důvodu musíme proti ní zasáhnout hned několika způsoby. Nejdříve je třeba půdu přerýt na hloubku dvou rýčů a pečlivě vysbírat všechny oddenky. Tento úkon provádíme na podzim. Na jaře hledáme, kde se na přeryté ploše objeví nové výhonky přesličky. Pokud se objeví, můžeme je ošetřit totálními herbicidy, jejichž účinné látky pronikají až do kořenů a rostliny postupně odumřou.

Kokoška pastuší tobolka

Asi dva týdny odumřelé zbytky přesličky odstraníme. Na takto ošetřenou plochu už můžeme vysévat nebo vysazovat. Nejvhodnější jsou brambory, které během vegetace několikrát okopáváme, čímž případnou další vyrůstající nať průběžně odstraňujeme. Plochám zapleveleným přesličkou či jinými vytrvalými druhy plevelů věnujeme zvýšenou pozornost i v dalších letech. Na podzim takové plochy zásadně přeryjeme rýčem. Někteří zahrádkáři používají i motorové rotavátory, které na čistých pozemcích udělají dobrou službu, protože nahradí namáhavé rytí. Na zaplevelených pozemcích je ale nepoužíváme, protože oddenky plevelů rozsekají na drobné kousky a ty se rozptýlí po celé ploše, čímž se vlastně plevel ještě rozmnoží. V dalších letech potom bojujeme s ještě větším zaplevelením.

Je to jednoletá poléhavá rostlina s dužnatými listy a masitými načervenalými stonky, díky kterým bez problémům přečká i delší období sucha. Velmi snadno zakořeňuje – dokonce i když ji jen podkopneme nebo podsekneme plečkou a necháme ležet na povrchu půdy, opět zakoření a žije dál. Musíme ji ze záhonu odstranit úplně. Jako jednoletá rostlina sice nepřežije první mrazík, ale do té doby stačí vytvořit semena, která si bohužel uchovávají klíčivost po několik let. Šrucha zelná je náročná na světlo, proto se šíří v porostech plodin, které pěstujeme v širokém sponu. V zapojených porostech a v hustě setých plodinách se jí nedaří.

Štrucha zelná

 Jako jednoletý dvouděložný plevel ji můžeme ničit i chemicky za pomoci herbicidů, které jsou povoleny pro jednotlivé plodiny. Na plochách, na kterých nic nepěstujeme, případně pod stromy, můžeme použít i kontaktně působící herbicid Basta 15. V ovocných sadech a ve vinohradu jej ale můžeme použít v první polovině vegetace.

Ptačinec prostřední (Stellaria media) patří mezi nejrozšířenější plevely na našich zahradách i ve vinohradech. Spolu s kokoškou pastuší tobolkou, violkou rolní a hluchavkou nachovou patří do skupiny ozimých jednoletých dvouděložných plevelů, které sice klíčí po celý rok, ale nejlépe se jim daří na podzim a časně na jaře. Právě v této roční době se ptačinec velmi rychle rozrůstá a vytváří pod ovocnými stromy husté koberce a to tam, jde plochy nebyly na podzim zryté. A právě tak ho můžeme ničit – podzimním rytím ploch. I pod ovocnými stromy můžeme půdu mělce prokypřit; je to určitě lepší možnost, než jarní postřik herbicidy. Ten je vhodné použít tehdy, když je pozemek zaplevelen i jinými vytrvalými plevely, jako jsou například pýr, pcháč nebo svlačec.

Ptačinec prostřední - souvislý koberec

Používáme herbicidy na bázi glyphosatu. Pokud se přemnožil jen ptačinec a ostatní jednoleté plevely, můžeme aplikovat přípravek Basta 15, který zničí nadzemní část rostlin.

Většina zahrádkářů má problémy s celoročním ničením plevelů. Když je pravidelně nelikvidujeme, za pár týdnů mezi nimi pěstované rostliny ani nenajdeme. Na zahrádkách je nejpraktičtější ničení plevelů mechanicky – okopáváním či plečkováním. To bychom měli dělat po každém větším dešti. Tak spojíme prokypření půdy s ničením vzcházejícího plevele. Okopávku provádíme pravidelně, potom se nám nemůže stát, že plevel příliš vyroste a na pletí potom „necháme ruce“. Není divu, že potom zatoužíme po rychlém řešení v podobě herbicidu, ale na malých zahrádkách, kde máme jen pár záhonků, je to často velmi nešikovné řešení. Musíme hlídat spoustu věcí - jestli není jedovatý pro naši kočku či psa, aby kolem nás při aplikaci neběhaly děti, abychom po aplikaci pořádně vypláchli konev či postřikovač. Navíc lze herbicidy aplikovat téměř vždy jen na počátku vegetace. Širší používání herbicidů se uplatní jen ve větších zahradách.

Přeslička rolní