Hnojení okrasných dřevin

Rostliny živiny pro svůj růst získávají z půdy a hnojením jen doplňujeme živiny, které nedokázaly načerpat přirozenou cestou. Většina rostlin by sice přežila na dobrém stanovišti i bez hnojení, ale s pomocí hnojiv je udržujeme ve špičkové kondici, aby se naplno uplatnil jejich půvab.

Obecné zásady

Okrasné dřeviny hnojíme vždy, když okrasnou zahradu zakládáme na méně kvalitní kamenité půdě. Stromky, které rostly do našeho nákupu ve školkách, byly na dávku hnojiva zvyklé, a kromě toho potřebujeme, aby na novém místě rychle vytvořily nové kořeny a ujaly se. Prostokořenné dřeviny hnojíme po výsadbě vždy, a to i při podzimní výsadbě. Vybíráme hnojivo s pozvolným uvolňováním, které zapravíme ke kořenům. Kontejnerované stromky, které teď na podzim sázíme, přihnojíme až na jaře.

Pravidelně hnojíme stříhané živé ploty , a to listnaté i jehličnaté včetně živých plotů z tolik oblíbených tújí. Vybíráme hnojiva s výraznějším obsahem dusíku (s močovinou, ledkem, guanem a podobně označené výrobky). Kdybychom je nehnojili a pouze je stříhali, dřeviny by postupně slábly a řídly.

Hnojení během sezony

V první polovině sezony můžeme hnojit hnojivy s běžným obsahem živin, od září buď přestaneme hnojit úplně, nebo hnojíme hnojivy přímo určenými pro podzimní hnojení (například „hnědý“ Kristalon), která mají jiný poměr živin s vyšším obsahem draslíku. Draslík na rozdíl od dusíku brzdí růst, ukončuje vegetaci a urychluje vyzrávání rostlinných pletiv. Dřeviny jsou potom lépe připraveny na zimu a bez problémů přezimují.

Tento typ hnojiva vždy používáme u rostlin zakoupených na jaře, které jsou v zahradnictví často „nakrmeny“ dopředu dlouhodobě působícími hnojivy. Podzimní hnojení dřevin s vyšším množstvím draslíku se uplatní i v místech, kde přichází zima nečekaně nebo u zahrad v mrazových kotlinách.

Listová hnojiva

Častěji se používají hnojiva granulovaná, která jsou určena pro aplikaci do půdy, ale pro hnojení okrasných dřevin můžeme používat i hnojiva listová. Využijeme je pro okamžité povzbuzení růstu a rychlé vylepšení kondice během vegetace. Sáhneme pro ně například po krupobití nebo při velkém napadení dřeviny listovými chorobami či škůdci. Dlouhodobý úbytek listové plochy by vedl k oslabení dřeviny – klesá fotosyntéza, která zásobuje rostlinu potřebnými zásobními látkami. Listová hnojiva mají význam i při doplňování jednotlivých mikroprvků – vápníku, železa či mědi. Jejich nedostatek způsobuje výrazné a charakteristické změny na listech i v růstu.

Barevné dřeviny

Barevné odrůdy listnatých ( v menší míře i jehličnatých) dřevin jsou velmi oblíbené. Zlaté, purpurové, bronzové, panašované – rozpětí forem je velmi široké, ale péče je podobná. Jejich barevnost je geneticky dána, a je tedy trvalá. Intenzita vybarvení ale vždy velmi úzce souvisí s celkovou kondicí vysazené dřeviny, hnojení tedy hraje spíše doplňkovou úlohu. Dřeviny s panašovanými listy vždy vysazujeme na dostatečně světlé místo, které podpoří výraznost vybarvení. Výraznost kresby na listech se stírá v půdách přehnojených dusíkem, naopak je zvýrazněna draslíkem.

Jehličnany

Jehličnanům obecně vyhovuje spíše nižší pH, zakrslé formy se často vysazují i do blízkosti vřesovišť. Můžeme je proto hnojit společně s kyselomilnými rostlinami. Často se prodává i hnojivo pro jehličnany, které lze používat pro hnojení živých plotů z tújí, které potřebují hlavně doplnění dusíku pro povzbuzení růstu. Součástí hnojiv pro jehličnany je často i takzvaná hořká sůl, což je komplex hořečnaté a draselné soli. Zabraňuje a zastavuje reznutí jehlic a jejich opadávání.

Dřeviny se speciálními potřebami

Pro některé skupiny rostlin najdeme na trhu i speciální hnojiva. Jedná se především o kyselomilné rostliny, jako jsou rododendrony a azalky, ale také pierisy, magnólie a další méně často pěstované dřeviny z této skupiny. Hnojiva mají upravený poměr živin Nikdy tyto rostliny nehnojíme běžnými druhy hnojiv, nemáme-li je, raději je nehnojíme vůbec.