Článek
I když živé ploty nemusejí mít v zahradě vůbec žádnou konkrétní funkci, jsou efektní samy o sobě. Podle stylu zahrady, volného místa a účelu rozlišujeme formální - tvarované živé ploty a volně rostoucí živé ploty. A také ploty složené z jednoho druhu rostliny nebo ploty smíšené, skládající se z různých keřů či stromů.
Tvarovaný plot do malé zahrady
Jestliže se rozhodneme pro živý plot a máme malou zahradu, dáme přednost tvarovanému plotu. Maximálně dvakrát do roka ho zkrátíme tak, aby nezabíral příliš mnoho místa. Současně můžeme malý prostor živým plotem zřetelně rozdělit a díky vhodnému vedení linií opticky rozšířit a upravit.
Nízké živé ploty používáme s oblibou na obrubu záhonů. Takový záhon pak nevypadá stísněně a vytváří v zahradě určitý řád. Potřebujeme-li zvýraznit výsadbu uvnitř záhonu, použijeme geometrické tvary živého plotu.
Vyšší živé ploty jsou výraznější, nabízejí větší intimitu nebo rámují a chrání společně s oplocením celou zahradu. S výsadbou takového plotu to nesmíme přehnat, aby nevyvolával stísňující pocit. Většinou si vybereme dvě strany, které nám poskytnou dostatečné soukromí před sousedy nebo před zvědavými pohledy z ulice.
Smíšené živé ploty vysazujeme z červených či zelených listnáčů - mj. buků, dřišťálů, ptačích zobů a mnoha dalších kvetoucích odrůd.
Volně rostoucí přírodní ploty poskládáme z různých druhů dřevin. Hodí se více do velkých zahrad, protože narůstají do větších šířek.
Široké nebo dlouhé pozemky lze osadit působivým kvetoucím plotem. A pár kvetoucích keřů můžeme dát i do větší předzahrádky.
Smíšené ploty ze stálezelených listnatých nebo jehličnatých dřevin a jednotlivých červenolistých nebo panašovaných keřů (listy se světlými okraji) nabízejí v zahradě celoročně pestrobarevnost a strukturu.
Nízké ploty z jediného druhu se hodí jako obruby a ohraničení. Pro tyto úpravy jsou vhodné zakrslé dřeviny (tavolník, hortenzie, mochnovec křovitý, dřišťál či růže).
Výsadba stříhaného plotu
Nejdříve správně vytyčíme výsadbovou čáru. Přitom si představíme hlavně šířku plotu po několika letech. Neměl by zasahovat na sousední pozemek.
Poté zryjeme pás půdy asi 90 cm široký a dbáme na její zpracování.
Výsadbovou směs připravíme z jednoho dílu kvalitní ornice a jednoho dílu rašeliny.
Jáma na sázení rostlin má být dostatečně hluboká a široká, aby se v ní rozprostřely kořeny do všech směrů.
Pro rostliny s balem počítáme s 10 cm rezervou pro vrstvu výsadbové směsi kolem balu.
Náklady na založení živého plotu do jedné řady jsou nižší, ale krycího účinku dosáhneme později. Keře v jedné řadě sázíme v rozmezí 30-45 cm, velké stromy ve vzdálenosti 50-70 cm.
Požadujeme-li dobrý krycí účinek, sázíme keře do dvou řad. Rozestup v tomto případě je zhruba 40 cm a vzdálenost mezi jednotlivými keři 45 cm.
V prvním roce po výsadbě rostliny řádně zaléváme.
Výběr rostlin |
---|
Listnáče: habr, buk, ptačí zob |
Jehličnany: cypřišek, tis, zerav |
Na obruby: buxus (zimostráz obecný nebo vždyzelený) |
Kvetoucí keře: dřišťál, komule Davidova, hloh, trojpuk, mochnovec, pámelník, šeřík, tamaryšek, kalina |
Rady & tipy
Pravidla pro volbu plotu:
- Živé ploty zpravidla vysazujeme ze stejných rostlin, ale není to podmínkou.
- Pro zajištění soukromí na zahradě je vhodný hustý stříhaný plot.
- U tvarovaných plotů je nejdůležitější olistění a neproniknutelnost.
- Kvetoucí plot se hodí na místo, kde nepožadujeme pravidelný tvar.
- Pro oddělení ploch uvnitř zahrady zvolíme nízký živý plot do 90 cm.