Drtiče zahradního odpadu

Každá zahrada plodí během roku spoustu odpadu – větví a uschlých výhonů, trávy, zbytků ovoce a zeleniny. Do běžných popelnic s nimi nesmíme a pálení je zakázáno pod pokutou až 25 tisíc korun. Zelenou proto dostávají elektrické drtiče a štěpkovače, které tento odpad rozmělní tak, že se urychlí jejich biologický rozpad v kompostéru.

Získaným humusem následující rok zkvalitníme půdu, takže ušetříme na hnojivech. Drť a štěpky z větví zkušení zahrádkáři zase používají jako mulče k zakrytí půdy pod jahodníky, ozdobnými keři i kolem stromů, aby snížily odpařování vody z půdy a bránily růstu plevele.

Drtič vybíráme podle převažujícího druhu odpadu a podle principu drcení. Menší přenosné nebo pojízdné elektrické drtiče v cenách od 3 do 12 tisíc korun nabízí na našem trhu nejméně patnáct výrobců. Obvykle 12 až 25 kg těžký stroj na trojnožce nebo s trubkovým rámem na dvoukolovém podvozku si přitáhneme nejlépe rovnou k hromadě odpadu a připojíme kabelem k zásuvce 230 V.

Větve vkládáme tlustější částí trychtýřovým hrdlem skrze otvory plastové závěry, která zabraňuje rukám dostat se do styku s drticím mechanizmem. Otvory mají většinou tvar čtyřlístku, aby umožnily zastrčení i rozvětvených kmínků a keřů. Slabší drtiče s motory o příkonu kolem 1200 W umožňují drtit větve do průměru až 35 mm, ty výkonnější s příkonem až 2500 W si poradí i s větvemi průměru 45 mm.

Pokud hodláme drtičem likvidovat převážně holé větve a odstřižky ze živého plotu, vystačíme s drtičem s nízkým hrdlem ve výši paží. Pokud bude převažovat zelinářský odpad a silnější větve s postranními výhony, je lépe zvolit drtič s komínovým hrdlem, které se bezpečněji plní objemnými zbytky rostlin, spadaným ovocem a třeba i kuchyňskými bioodpady. Uživatelé s menší tělesnou výškou by si však ještě v prodejně měli vyzkoušet, zda na hrdlo bezpečně dosáhnou. Ještě víc ale při výběru záleží na použitém systému drticího mechanizmu.

Řvoucí nebo tichý?

Kvůli nízkým cenám jdou nejvíce na odbyt mimořádně hlučné drtiče s nožovým kotoučem. Principem připomínají krouhač zeleniny. Větve je nutné do nich tlačit větší silou na šikmo uložený kotouč s jedním až třemi oboustranně broušenými noži. Zespodu je pohání přírubový elektromotor s obvykle až 2880 ot./min. Není divu, že krouhání rotujícími noži je zdrojem hluku až 110 dB (A). V hustější zástavbě si jím snadno znepřátelíme sousedy!

Nože se při otupení nebo vyštípnutí břitu dají odmontovat a obrátit tak, aby pracoval vždy jen ostrý břit. Při práci je nutná jistá opatrnost, protože při najíždění silnější větve hrozí zpětný ráz, který může neopatrnému uživateli způsobit i zranění. Stejně jako u ostatních typů je elektromotor proti přetížení a přehřátí, před podpětím nebo přepětím sítě chráněn tepelnou pojistkou.

Ke zjemnění štěpků až na piliny obklopují někteří výrobci srdce drtiče několika kolmými noži. U některých typů lze záběr nožů seřídit zvenčí nastavovacím šroubem. U většiny drtičů lze přepínačem na ovládacím pultu změnit směr otáček, aby bylo možné uvolnit mechanizmus v případě zablokování houževnatou či příliš silnou větví.

Stále oblíbenější, ač dražší, jsou „tiché“ drtiče s frézovacím válcem nebo šnekovým řezacím ústrojím. Hlučnost nepřesahuje 84 dB (A), protože řezný nástroj se neotáčí díky převodovce rychleji než 40x za minutu. Zasunované větve jsou pomalu a bez nebezpečí zpětného vrhu samy vtahovány do drtiče vícezubovou válcovou frézou, která je přitlačuje na přítlačnou desku nebo na otočný válec. Postupně se zvyšujícím se tlakem jsou větve drceny do podoby třísek, u suchých materiálů až do podoby dřevěného prachu. Pokud dojde výjimečně ke vzpříčení silné větve, lze to napravit zapnutím zpětného chodu motoru.

Životnost frézy a přítlačné desky při normálním používání podle návodu je nejméně několik let. Obě součástky jsou výměnné a dají se zakoupit jako náhradní díly.

Co nemá chybět?

Drť a štěpky padají výsypným kanálem do podstaveného nebo zavěšeného vaku nebo do plastového koše. Praktici tvrdí, že ještě lépe je vybrat si drtič s takovou roztečí trubkových nohou, aby drť padala přímo do podstaveného zahradního kolečka. Sběrné koše a vaky mají podle velikosti drtiče kapacitu 50 až 80 litrů.

Větší průměr pojezdových kol drtičů s hmotností od 20 do 30 kg zabraňuje jejich zaboření do půdy a šetří trávník i sílu k přepravě. Ta se provádí tažením šikmo za sebou za oblouková držadla, vyvedená u jejich hrdla. Stále víc přibývá drtičů vybavených praktickými plastovými pěchovadly, umožňujícími bez ohrožení rukou do nich protlačit až o 40 % více měkčího zeleného odpadu – stvolů, lodyh a listí.

Problém „kam s ním“

Majitelé zahradních drtičů si právem stěžují na jejich neskladnost. Řešením jsou tzv. kompaktní drtiče. Rám s pojezdovými koly je konstruován tak, aby po způsobu zásuvky držel vyjímatelný velkoobjemový plastový koš. Do něj lze po vyprázdnění na konci práce uložit snadno sejmutelné hrdlo drtiče i s trychtýřem. Tím se zmenší výška stroje o třetinu, takže se dvoukolový pomocník vejde do koutu nebo pod regály v zahradním domku.