Článek
V době, kdy jsou dny kratší a vzduch chladnější a zahrádka začíná myslet na zasloužený odpočinek, se smělá červeň uplatňuje obzvláště dobře. Povzbuzuje energii ponurých koutů a do míst, kde toho hbitě ubývá, přináší potřebný pohledový akcent. Do ruda vymalované listy rozhoupané větrem připomínají tisíce malých plamínků, které zazáří v měkkém podzimním světle i v mlhavých ránech. Víte, které patří k nejkrásnějším?
Růže bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia)
Navzdory malému vzrůstu (výšce asi 100 cm a šířce do 120 cm) tato planá růže přidává zahradě na atraktivitě po celý rok.
V zimě odhaluje hustě ostnité výhony, na jaře vyniká zelenými zpeřenými listy, v létě rozkvétá množstvím jednoduchých, krémově bílých květů a na podzim se halí do rudého šatu zdobeného temně fialovými šípky. Koncem léta keř lehce zastříhneme a odstraníme nejstarší větve. Ve stínu a chudé půdě strádá.
Kalina japonská (Viburnum plicatum f. tomentosum)
Tento druh, někdy nazývaný kalinou řasnatou, potěší vyznavače architektonicky výrazných keřů. Jeho vodorovné, kaskádovitě ložené větve nesou tmavozelené, na podzim vínově červené vroubkaté listy. Na jaře, jakoby se na větvích usadil sníh, nakvétá opadavá kalina zploštělými květenstvími. Květy kultivaru Lanarth bývají širší než 5 cm. Prosperuje v živné, vlhčí půdě na slunci i v polostínu. Řez narušuje přirozenou krásu.
Skalník Hjelmqvistův (Cotoneaster hjelmqvistii)
Mezi opadavými skalníky je spousta těch, které se na podzim červenají. K nejnápadnějším patří tento nádherný druh s krkolomným názvem. Podobně jako skalník vodorovný (C. horizontalis) vytváří rozložité keře s odstávajícími větvemi a červenými malvičkami.
Na rozdíl od něj je ovšem vyšší, vzpřímenější, listy má větší, téměř okrouhlé a stavba větví ve tvaru rybí kosti není tak hustá. Daří se mu všude kromě hlubokého stínu a podmáčené půdy.
Kalina višňolistá (Viburnum prunifolium)
Opadavá kalina, ceněná spíše pro svou prospěšnost než vzhled, zasluhuje většího rozšíření. Ledabyle stavěná koruna vytváří keř nebo menší krátkokmenný strom. Ve druhé polovině jara nakvétá širokými, hustými vrcholíky sněhobílých kvítků lákajících motýly a včely.
Na podzim se mezi ohnivě vybarvenými listy objevují modročerné plůdky, které představují hodnotnou potravu pro opeřence. Po zakořenění dobře odolává suchu.
Javor červený (Acer rubrum)
Javory jsou svým podzimním vybarvením pověstné. Sytě jahodovým odstínem se zdobí menší, jinak zelené laločnaté listy javoru červeného Armstrong a October Glory. Oba kultivary vytvářejí vejčitou až pyramidální korunu a časně zjara, ještě na holých větvích, svazky červených květů. Hodí se spíš do větších zahrad, kde mohou bez řezu rozvinout svůj potenciál. Dobře rostou na slunci i v polostínu v nevysychavé, propustné půdě s neutrálním až kyselým pH.
Brslen křídlatý (Euonymus alatus)
Velice tolerantní a na péči nenáročný brslen najdeme nejčastěji v keřové formě. Bohatě větvený keř lze s trochou píle a plánovitého řezu vytvarovat do stromku, ale k dostání jsou rovněž cíleně roubované exempláře. Zelené listy visící z větví s typickými korkovými lištami od října do listopadu planou nejvybranějšími odstíny šarlatu.
Růžovooranžové plody nejsou tolik výrazné jako u brslenu evropského, ale ptákům chutnají stejně. Ideální do malých zahrad.