Dopřejte si krásu orchidejí

I když se kupovaným falenopsisům v našich celoročně teplých bytech docela dobře daří, nebylo tomu tak vždy. Dlouholetým šlechtěním ale získaly pěstované druhy značnou odolnost a přizpůsobily se pěstování v nádobách za nižší vlhkosti vzduchu a při omezeném světle.

Prodávají se pro ně rovněž speciální nádoby, substráty i hnojiva. Pokud ale opravdu chceme orchideje úspěšně pěstovat, musíme znát potřeby jednotlivých rodů. Ne všechny orchideje jsou totiž stejné. Pocházejí z různých míst a jejich nároky se liší, přestože jsou si některé stavbou svého těla, tvary listů či květů podobné. Je velký rozdíl, jestli si domů přineseme Phalaenopsis nebo Cymbidium (o tom si popovídáme příští týden).

K celoročně teplomilným bytovým orchidejím, které jsou nejrozšířenější a nejčastěji prodávané, patří falenopsisy, česky můrovce (Phalaenopsis).

Kromě toho, že se nejsnadněji pěstují, můžeme si je pořídit v mnoha desítkách barevných odstínů - od nejběžnějších růžovokvětých přes žluté, bílé, žilkované či jinak dvoubarevné.

Falenopsisy jsou rostliny přirozeně rostoucí v korunách stromů (tzv. epifyty). Vlhké a horké ovzduší asijských džunglí jejich volně visící kořeny zásobovalo potřebnou vláhou.

Díky šlechtitelům se povedlo tyto jejich nároky poněkud zmírnit. Obrovským kladem je, že zakládání květů není podmíněno žádnými změnami teplot či jinými podněty. Postačí mírné zkrácení dne, což je řadí mezi druhy kvetoucí od podzimu mnohdy až do konce zimy. Některé hybridy ani zkrácení dne nevyžadují a pak se můžeme dočkat kvetení i vícekrát do roka.

Stěžejní pro úspěšné pěstování je zcela jistě umístění rostliny. Teplota kolem 20-25 °C je vyhovující. Rostlina potřebuje dostatek světla, ale musíme se vyvarovat slunečného okna. Mnohdy tento problém vyřešíme žaluziemi. Ostré sluneční paprsky by rostlinu popálily.

Problémem může být i zimní větrání nebo táhnoucí okna či mikroventilace. Některé rostliny jsme zvyklí během vegetační sezóny letnit venku na zahradě, balkóně či na terase. U falenopsisů se ale letnění raději vyhneme.

Pro úspěšné pěstování jsou rozhodující rovněž substrát a zálivka. Obojí spolu souvisí. Substrát musí být propustný, rostlina nesmí stát ve vodě! Některé prodávané orchidejové substráty nápadně připomínají rašelinu. Ty ovšem vhodné nejsou! Substrát musí být složen převážně z větších kousků.

Substrát si můžeme připravit sami - poslouží nám kousky borové či modřínové kůry nasekané na asi 2 cm velké díly, kousky polystyrenu, molitanu, hrubšího agroperlitu i skořápek vlašských ořechů a malého přídavku rašeliny. Jakmile substrát přestane plnit svoji funkci - tedy začne se zhutňovat, vyměníme jej. Bývá to přibližně jednou za dva roky.

Zaléváme měkkou, nejlépe dešťovou vodou. Zálivka musí být střídmá i v době, kdy rostlina kvete. Mnoha pěstitelům se osvědčilo jednou týdně květináč s rostlinou ponořit do nádoby s vodou a nechat nasáknout, pak nechat vodu volně vytéct a umístit zpět na místo na misku. Substrát postupně zcela vyschne. Teprve potom můžeme opět zalévat. Pokud se nám povede rostlinu přesušit, můžeme ji klidně ponořit vody o pokojové teplotě a nechat nasáknout. Po této proceduře však musí všechna voda opět pryč a substrát musí do další zálivky zase vyschnout.

Kořeny epifytických rostlin obsahují chlorofyl a jsou tudíž zelené. Proto falenopsisy pěstujeme v průsvitných nádobách. V opačném případě bude mít rostlina tendenci nám z květináče tzv. utíkat. Kořeny visící ven můžeme pravidelně rosit. Pokud bychom však chtěli rostliny pěstovat epifyticky tak, jak rostou v přírodě, potřebovali bychom skleník či vitrínu. V běžném interiéru je ale příliš nízká vzdušná vlhkost.