Devět tipů, jak mít hezkou zahradu v zimě

1. Listy, stébla a plodenství ornamentálních trav poskytují velkou podívanou i v klidovém (dormantním) stavu. Zvlášť když je protkne zimní sluníčko nebo třpytivá jinovatka. Odrůdy vzešlé z ozdobnice čínské (Miscanthus sinensis) patří k nejlepším co do vzhledu, tak i do odolnosti a trvanlivosti. Trsy, které svážeme, si svůj upravený vzhled udrží o něco déle.

2. Neopadavé keře a stromy utvářejí celoročně klidnou a neměnnou strukturu. Neměly by však převládat, jinak zahrada působí příliš monotónně. Sloupovité variety tisů, jalovců či zeravů, stejně jako kompaktní kulovité dřeviny nebo tvarované zimostrázy zaberou jen málo místa.

Na větším pozemku k nim přidáme elegantní smrky, cedry nebo jalovce s rozložitými větvemi. Vítané zpestření přinášejí kultivary brslenu Fortuneova (Euonymus fortunei) s panašovanými listy a ostrolisté mahónie (Mahonia).

3. Nádoba se stálezelenými rostlinami nahradí letní škopek s mini lekníny a rychle vyplní proluku na záhoně. Skupinka květináčů má stejný efekt, jako třeba socha. Mezi otužilé oblíbence do nádob patří zimostráz (Buxus sempervirens), který lze libovolně tvarovat.

Jako každá neopadavá rostlina potřebuje i v zimě, když nemrzne, občas zalít. Abychom ochránili kořeny, obalíme květináč izolačním materiálem nebo ho vsuneme do větší nádoby a vzniklý prostor vyplníme bublinkovou fólií či slámou.

4. Pod taktovkou zimních mrazíků toho moc nekvete, ale když se alespoň na chvíli udělá hezky, překvapí nás kuriózní střapaté květy vilínů (Hamamelis) nebo voňavé bílorůžové kvítky kaliny bodnantské (Viburnum x bodnantense). Od února následuje hlavní vlna kvetení u jasmínu nahokvětého (Jasminum nudiflorum), který své žluté květy vystavuje na zelených výhonech.

Na zemi koncem zimy vyvolávají nadšení zlaté talovíny (Eranthis hyemalis) a půvabné sněženky.

5. V zimě opadavé dřeviny předvádějí už jen holé větve a borku. A to je skvělé, pokud máme strom nebo keř, který listy ke své kráse nepotřebuje. Třeba tibetskou třešeň (Prunus serrula) s lesklou, mahagonově červenou borkou nebo javor vlasonohý (Acer capillipes), jehož hladká zelená borka s bílými proužky připomíná hadí kůži.

Rudé výhony zdobí osvědčený kultivar svídy bílé (Cornus alba) Sibirica, zatímco vrba bílá (Salix alba) var. vitellina září oranžově.

6. Existují trvalky a keře, které dělají dojem ještě dlouho po tom, co jim uvadnou květy. Až po zimě ostříháme rostliny, jako jsou čechravy (Astilbe), máčky (Eryngium), sápa (Phlomis russeliana), štětka (Dipsacus fullonum) či komule (Buddleja). Mrazu a sněhu statečně odolávají rovněž velké sterilní čili neplodné suché květy hortenzií (Hydrangea).

7. Téměř okamžitě se zimní zahrada dá vylepšit nábytkem se zajímavým stylem anebo nápadným barevným nátěrem, který vdechne nový život i omšelé lavičce z půdy. S modrou nelze udělat chybu, pěkně také působí veselá červená nebo elegantní fialová. Pokud se na ní zrovna nesedí, poslouží jako ideální místo pro sbírku osázených květináčů a jiných oblíbených dekorací.

8. Teprve až se rostlinám okolo nich začnou lámat stonky a rozpadat listy, ocitnou se stálezelené trvalky v centru pozornosti. Ve velkém se dobře vyjímají zaoblené kožovité listy bergénií (Bergenia), stříbřité listy tařice skalní (Aurinia saxatilis) nebo pryšce myrtovitého (Euphorbia myrsinites). Architektonicky výrazné juky vláknité (Yucca filamentosa) rozptýlíme po zahradě v malých skupinkách.

9. Mnohé opadavé dřeviny mají nejen půvabné květy a listy, ale i plody, které svými sytými odstíny probarvují zkřehlé větve. Na zahradě by jich měl být dostatek, protože slouží rovněž jako zdroj obživy pro ptáky a drobné savce. Štědře plodí rozmanité dřišťály (Berberis), skalníky (Cotoneaster), ze stromů pak jeřáby (Sorbus), rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) nebo okrasné jabloně.