Článek
Vykopat a rozdělit, ať se můžou rozmnožit, nebo rozdat a pak hned vysadit na místo stejně slibné, na jakém rostly doposud. Zní to jako hračka?
Dělení je skutečně nejsnazší cestou k rozšíření zeleného arzenálu květinových a smíšených záhonů. Mnohým trvalkám tato metoda množení prospívá, ba dokonce prodlužuje život. A nám šetří jmění i čas, protože z oddělků získáme statné rostliny mnohem rychleji než ze semen a řízků.
Barvínek dodá problémovým partiím svěží zeleň
S krokusy zbývá k jaru už jen krůček
Kdy a jaké druhy dělíme?
Když už předpověď nehlásí delší období mrazu a půda nečvachtá pod nohama, vydáme se k záhonům, kde raší a jsou připravené k růstu kakosty (Geranium), hvězdnice, denivky (Hemerocallis), záplevák (Helenium) a rozrazil (Veronica), kontryhel (Alchemilla) s montbrécií (Crocosmia), sadcem (Eupatorium) a vrbinou (Lysimachia).
Připravené budou jistě už i máky, kopretiny, šalvěje, plamenky (Phlox), slézovce (Lavatera), zavinutky (Monarda) nebo třeba žluťucha (Thalictrum). Dělit však můžeme také řebříček, čechravu (Astilbe), bohyšky (Hosta), šuškardy (Liatris) s kuklíky (Geum), zvonky či zlatobýl (Solidago), oměj (Aconitum) a také popelivku (Ligularia), rodgerzie (Rodgersia) i jiné vytrvalé druhy kvetoucí v létě a na podzim.
Kosatce a jarničky, jako jsou bergénie, plicníky, prvosenky, sasanky či kamzičník (Doronicum), je lepší dělit až po odkvětu.
Výběrové kolo
Pro dělení vybereme zdravé rostliny, které se během let rozrostly do statných trsů. Neopomíjíme ani ty přestárlé, částečně uschlé, uprostřed olysalé nebo zlenivělé v kvetení. Zásah rýčem jim vžene novou energii až do morku stonků, znovu se celé zazelenají a pokvetou jako zamlada.
Pravidelné dělení navíc brání silně rozrůstavým druhům, mezi něž patří vrbiny, denivky, zlatobýl a kakosty, v utlačování méně průbojných druhů v sousedství.
Jak na to?
- Z vyhlédnuté rostliny odstraníme uschlé listy a odkvetlé stonky.
- Kolem dokola ji obryjeme rýčem nebo rycími vidlemi a opatrným podebráním uvolníme kořeny.
- Je-li trs příliš velký a těžký, rozpůlíme ho před vyzvednutím rýčem.
- Po vyzvednutí odstraníme staré odumřelé části, zkontrolujeme kořeny a zbavíme se těch, které patří plevelům.
- Menší a volnější trsy rozdělíme na kusy prsty, ruční lopatkou nebo vidlemi. Pevné trsy rozsekneme rýčem nebo rozkrojíme nožem či pilkou.
- Oddělky by měly být velké aspoň jako dlaň. Menší segmenty nevyhazujeme a necháme je do příštího roku zesílit v květináči či pěstebním záhonku.
- Kořeny oddělků nesmějí zaschnout, proto je okamžitě sázíme na nové místo do čerstvé, dobře zpracované, kompostem obohacené půdy.
- Nové rostlinky prsty pevně přitlačíme do půdy ve stejné hloubce, z jaké jsme je vyzvedli, a důkladně zalijeme i přesto, že je zemina vlhká.
V hájemství sněženek a čemeřic
Brambořík otevírá něžné květy v předjaří
