Článek
Už při samotném sušení vypadají trvalky, letničky a trávy svázané do úhledných snopečků pohádkově a rozšiřují kolem sebe typicky starosvětskou, podmanivou vůni. Jaké rostliny vybrat a co dělat, aby vás těšily ještě v lednu?
Krásně barevné květy
Kdo by neznal slaměnku? Botanickým jménem smil listenatý (Helichrysum bracteatum) pochází až z Austrálie, ale u nás ho pěstovala snad každá babička. Jeho bílé, žluté, oranžové, ale i růžové, červené až bronzově hnědé úbory se sklízejí počátkem rozkvětu.
Totéž platí pro bělotrn modrý (Echinops ritro), jehož dokonale kulaté hlávky se při pozdějším sběru drolí.
Barevné pigmenty si výborně drží limonky neboli statice (Limonium sinuatum) v pestré škále odstínů včetně meruňkového a lila, dále levandule, perovskie (Perovskia), pestrovky (Gomphrena), z nichž nejvýraznější jsou ty s neonově růžovými květenstvími, žlutě kvetoucí řebříček tužebníkový (Achillea filipendulina) nebo i kuriózní zelenokvěté kultivary laskavce krvavého (Amaranthus paniculatus). Všech šest sbírejte k sušení za plného květu.
Dekorativní úbory a plody
Jakmile spatříte boubelaté nerozvité úbory chrpy žlutokvěté (Centaurea macrocephala) kryté hnědavě lesklými zákrovními listeny, budete si je chtít uchovat napořád, i když už neuvidíte jejich žluté květy.
Po odkvětu, když se objeví plody či plodenství, je správný čas pro sběr lnu, hořčice, soudečkovitých tobolek máků a černuch (Nigella), stříbřitých češulek měsíčnice roční (Lunaria annua), pichlavých strboulů štětky plané (Dipsacus fullonum) či lampionků mochyně židovské (Physalis alkekengi).
Po otrhání uvadajících jazykovitých květů můžete do suchých aranží přidat ještě středové terče třapatek (Rudbeckia) a echinaceí (Echinacea).
Chcete-li něco extra, vypěstujte si nádherný artyčok kardový (Cynara cardunculus) s ježatými úbory většími než jablko.
Okrasné listy a trávy
V aranžích se krásně vyjímají listy z dubu, jenže po usušení na vzduchu se snadno lámou a ztrácejí barvu. Trvanlivější jsou olivově zelené výhony aromatické šalvěje lékařské (Salvia officinalis).
Nápadnější efekt vykouzlíte se stříbřitými listy tzv. kari koření alias smilu italského (Helichrysum italicum) anebo starčeku přímořského (Senecio bicolor) a krásnohlávku (Leucophyta brownii).
Zajímavé jsou i okrasné trávy. Vytrvalá třeslice prostřední (Briza media), pampas (Cortaderia selloana) a uniola širolistá (Chasmanthium latifolium), jejíž plody připomínají rybí kostřičky, dají suchým vazbám stejnou grácii stejně jako jednoletý ječmen hřívnatý (Hordeum jubatum), chrastice kanárská (Phalaris canariensis) či roztomilý zaječí ocásek (Lagurus ovatus).
Senzačním materiálem k tvoření jsou také kulturní druhy trav, hlavně pšenice, oves nebo proso.
Jak na sklizeň a sušení
Správný termín: Zatímco slaměnka nemá být úplně rozvitá, len nestříhejte dřív, než vytvoří plody. Makové tobolky sklizené předčasně jsou náchylné k plesnivění. Většina rostlin je připravena ke sklizni v plném květu.
Bez rosy a deště: Sklízejte zdravé, dobře vyvinuté rostliny v době, až po ránu oschnou. Za deště na to rovnou zapomeňte, riskujete ztrátu barev a zkázu plísněmi.
Nářadí: Pro menší počet stonků stačí zahradnické nůžky nebo nožík, při větším množství poslouží ostrý srp.
Snopečky: Stonky zbavte listů a rostliny svazujte nejlépe přímo na místě.
Přirozené teplo: Tradičním způsobem je sušení na vzduchu a v teple.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Vhodné prostředí: Svazky co nejrychleji zavěste květy dolů na drát nebo šňůru nataženou v tmavé, suché místnosti s dobrou cirkulací vzduchu. Na sluníčku rostliny sice dobře a rychle schnou, ale jejich barvy mohou vyblednout.