Co trápí zrající ovoce

U náchylných jablečných odrůd (např. Dukát, Coxova, Šampion, Rubín, Vanda) se během dozrávání plodů na stromě nebo až při uskladnění objevují na slupce 2 až 6 mm velké tmavěji zbarvené okrouhlé, mírně propadlé skvrnky. Pod nimi se v dužnině do hloubky 1 až 1,5 cm tvoří ostrůvky odumřelého hnědavě zbarveného pletiva nahořklé chuti, podle níž se chorobě výstižně říká hořká skvrnitost nebo pihovitost.

Příčinou je nedostatek vápníku v plodech v důsledku jeho malého příjmu ze suché nebo nadměrně mokré půdy. Podporuje ji také nadměrné hnojení dusíkem a draslíkem. K rychlému odstranění nedostatku vápníku se používá 0,5 až 1% postřik přípravkem Kalkosol nebo chloridem či ledkem vápenatým od poloviny července, opakovaný po 10 až 14 denních intervalech do konce srpna.

Projevy fyziologické skvrnitosti jablek. foto: Právo/S archiv

Vyvarujeme se postřiku při silném slunečním záření a silného řezu stromů na jaře, který vede k bujnému růstu. Po silném zmlazení stromů nebo přehnojení dusíkem se může u citlivých odrůd (James Grieve, Jonathan, Coxova reneta aj.) objevit sklovitost dužniny, zvláště u velkých, pozdě sklizených plodů.

Příčinou je nerovnoměrnost při přeměně sacharidů v plodech v důsledku poruchy enzymatické činnosti při zvýšeném slunečním záření a vyšších teplotách, k nimž došlo po předchozím chladnějším podmračném počasí. Jestliže u plodů na stromech zjistíme sklovitost, urychleně je sklidíme a zpracujeme.

Také hnití jablek od jádřince může být fyziologického původu jako důsledek nadbytku dusíku ve výživě, např. po nadměrném močůvkování půdy pod stromy. Prevencí je vyrovnaná výživa a přiměřené zmlazování korun stromů (do 20 % jejich objemu).

U hrušní pěstovaných na těžkých a vlhkých půdách, nebo v roce, kdy je během vegetačního období studené a vlhké počasí, se může vyskytnout fyziologická kaménkovitost plodů.

Mají deformovaný tvar a v dužnině kaménkovité shluky, takže nejsou vhodné k jídlu. Prevencí je výběr vhodného stanoviště při výsadbě (teplé, slunečné, s propustnou půdou). Kaménkovitost hrušek může být i původu virového. V tomto případě je nejlépe nemocný strom vykopat.

Většina odrůd slivoní trpí šarkou. Ovoce postižených stromů, zvláště Domácí švestky velkoplodé, je deformované, má načervenalou dužninu, je málo sladké, předčasně opadává a je prakticky nepoužitelné k jídlu i zpracování.

Šarkou znehodnocené plody Domácí švestky. foto: Právo/S archiv

V oblastech zamořených šarkou se doporučuje pěstovat odrůdy slivoní vůči šarce tolerantní, např. švestky Čacanská lepotica, Čačanská najbolja, Stanley, renklóda Wazonova, mirabelka Nancyská. Šarkou trpí i meruňky a brota, skvoně, projevy choroby na ovoci jsou však méně výrazné a ovoce je zčásti použitelné, především ke kuchyňskému zpracování.

U jabloní postižených mykoplazmatickou chorobou označovanou jako proliferace neboli metlovitost dochází v létě k prorůstání oček na nových letorostech a větve dostávají metlovitý tvar. Plody jsou drobné, mají dlouhou stopku, jsou méně chutné a hůře se uchovávají. Stromy napadené těmito chorobami je nutné vykopat.

Jabloně a hrušně trpí zvláště ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích strupovitostí. Více jsou ohroženy stromy s přehoustlými korunami. Na plodech se tvoří tmavé skvrny se strupovitými ranami. Na ochranu se za deštivého počasí používají u odrůd náchylných k chorobě opakované postřiky přípravky Baycor, Rubigan, Topas C, Dithane aj.

Nejvhodnější je pěstovat odrůdy jabloní vůči strupovitosti rezistentní (např. Ante, Julia, Prima, ResisFlorina, Melodie, Rosana, Svatava). Důležité je pravidelné prosvětlování korun stromů. Nejčastější houbovou chorobou jádrového a peckového ovoce, zvláště odrůd s tenkou slupkou a řídkou sladkou dužninou, je moniliová hniloba.

Na povrchu plodů se projevuje soustřednými kruhy světlých výtrusnic, uvnitř zhnědlou dužninou. Napadená jablka po uskladnění zčernají. Všudypřítomné zárodky houby pronikají do plodů nejrůznějším poraněním způsobeným vosami, ptáky, mravenci, obaleči, krupobitím apod. Spolehlivá ochrana proti monilióze neexistuje.

Třešně odrůdy Van napadené moniliózou. foto: Právo/S archiv

Mírní ji přípravky používané k pozdnímu ošetření proti strupovitosti jádrovin (např. Euparen Multi), u peckovin Rovral, pomáhá ochrana proti obalečům, lapače na vosy apod.

Až 7 cm velké, šedobílým povlakem pokryté a nepravidelně zakřivené plody bez pecek jsou důsledkem napadení švestek houbovou chorobou označovanou jako puchrovitost. Plody postupně hnědnou, zčásti opadávají, zčásti zůstávají na větvích.

Ochranou je postřik Kuprikolem již na počátku rašení, při deštivém počasí opakovaný před květem. Některé odrůdy jsou vůči chorobě citlivější (např. Čacanska lepotica).

Je-li v květnu a červnu vlhké počasí, objeví se později na plodech vlašských ořešáků černá skvrnitost. Jádra měknou, černají a jsou nahořklá, plody předčasně opadávají.

Proti šíření skvrnitosti, která může být bakteriálního nebo houbového původu, pomáhají postřiky Kuprikolem před květem a po odkvětu, podle potřeby ještě opakované 2 až 3krát v intervalech 7 až 14 dní. Ořešák se nemá pěstovat v uzavřených vlhkých polohách, přehoustlé koruny je nutné prosvětlovat, napadené listí a plody po opadu shrabeme a spálíme.

Plody angreštu (též nové letorosty) napadá při teplotách kolem 18 °C a při vyšší nebo střídavé vzdušné vlhkosti hnědé (americké) padlí angreštové. Projevuje se bělavými, později zhnědlými povlaky. Plody jsou nevzhledné a mají nedobrou chuť. V ohrožených lokalitách se doporučuje pěstovat rezistentní odrůdy angreštu (např. Invicta, Rokula, Rolanda, Rixanta). Citlivé odrůdy vyžadují před květem a opakovaně po odkvětu ošetření přípravkem Bioton, případně před květem a až po sklizni přípravkem Rubigan.

Za deštivého počasí nebo při vysoké vzdušné vlhkosti v době zrání napadá hrozny révy vinné plíseň šedá. Choroba se více vyskytuje u náchylnějších odrůd (Modrý Portugal, Müller Thurgau, Svatovavřinecké aj.), v přehoustlém porostu a při nadměrném hnojení dusíkem.

Jsou-li pro vznik a rozvoj choroby příznivé podmínky, ošetřuje se réva v době zaměkání bobulí přípravky Euparen Multi, Ronilan, Rovral aj. Na plodech (i listech) různých ovocných druhů, zvláště slivoní, se mohou v létě vyskytnout šedočerné skvrny, tvořené mikroskopickými houbami, označované jako černě.

Jablka ROSANA deformovaná následkem sání mšice jitrocelové. foto: Právo/S archiv

Vytvářejí se na medovici vylučované mšicemi a jiným savým hmyzem, jehož včasné hubení chemickým postřikem je současně i předcházením vzniku černí. Podobná je sazovitost a mušinatost, vyskytující se na zrajících jablkách a hruškách v zahuštěných neudržovaných výsadbách v uzavřených vlhčích lokalitách.

Prevencí je výběr vhodného stanoviště, odolnějších odrůd, dobrá výživa stromů, nepřehoustlá výsadba. Koncem července a v srpnu je vhodné ošetření přípravky účinnými současně proti pozdní strupovitosti (Euparen Multi). Čerň a sazovitost zhoršují vzhled ovoce, jeho výnosy a chuť většinou příliš neovllivňují.

Nejvážnější škody na zrajícím ovoci může způsobit krupobití. Jsou-li kroupy malé, přicházejí-li současně s deštěm a ovoce není ještě ve vyšším stádiu vývoje, nemusí být poškození tak katastrofální. Horší je, když jsou kroupy větší, padají-li bez deště a ovoce je před sklizní.

Co nejdříve po krupobití popadané ovoce sesbíráme, využijeme ho nebo zlikvidujeme, stromy ošetříme přípravkem proti houbovým chorobám pokud možno s krátkou ochrannou lhůtou (např. Euparen Multi za 7 dní). Doporučuje se rovněž postřik na list tekutým plným hnojivem.

Intenzivní sluneční záření může způsobit spálu plodů angreštu a rybízu, zvláště černého. Postižené bobule nejsou chutné. Před úpalem je vhodné chránit plody přikrývkou keřů netkanou textilií. Prudký sluneční úpal může způsobit nekrotické (mrtvé) skvrny i na jablkách.

Za déle trvajícího deštivého počasí trpí zvláště třešně praskáním, následovaným zpravidla moniliovou hnilobou. Ochranou je přikrytí nižších stromů na zakrslých podnožích plachtou z fólie.

Mšice, ploštice, zobonosky a jiný hmyz způsobují svým sáním deformace plodů, housenky obalečů, molovky jablečné a larvy vrtule třešňové červivost a následnou hnilobu plodů.

Zrající plody, zvláště třešně a vinné hrozny poškozují ptáci (především špačci), proti nimž se ovoce chrání sítěmi, netkanou textilií a odpuzuje maketami dravců. Slimáky ožírající jahody pravidelně sbíráme a ničíme. Vhodné jsou i granulované návnadové přípravky typu Slug Pellets nebo Mesurol, které řídce sypeme na cestičky kolem záhonů.