Co dalšího zasadit po sklizni jarní zeleniny?

Zeleninová zahrada prochází od jara do podzimu neustálými proměnami. Jedna z nich probíhá právě teď, uprostřed léta. Jednu sklizeň už máte letos za sebou, tak proč nepřipravit záhonky pro další? Nenechávejte půdu ladem, byla by to škoda. Připravte si ji pro druhou úrodu.

Po odstranění zbytků rostlin z první sklizené úrody a eventuálních rostlinek plevele stačí záhonky jenom lehce načechrat motyčkou a uhrabat hráběmi, případně během tohoto procesu podle potřeby doplnit trochou organického hnojiva. Pro růst rostlin je důležitý obsah dusíku. Nemusíte ho ale doplňovat vždy. Třeba rané fazolky a hrášek ho neodčerpají, naopak. Proto dodání hnojiva zvažte podle toho, jaká plodina na záhoně rostla předtím.

Půda bude po lehké úpravě připravená k dalšímu setí a výsadbě. Nečekejte a pusťte se do toho hned, ať zbytečně nevysychá. Nebudete-li plýtvat časem, vytvoříte si základ pro bohatou pozdně letní a podzimní sklizeň.

Jedním z hlavních pravidel pro druhou setbu je střídání druhů rostlin na jednotlivých záhonech. Tím předejdete tomu, aby nově zasazené druhy přišly do půdy, z níž předchozí plodiny vyčerpaly stejné živiny, které potřebují ony samy. Zároveň tím zabráníte přenosu chorob v půdě. Co to v zahrádkářské praxi znamená? Pokud jste na jednom místě sklidili mrkev, její druhý letošní výsev už rozhodně přijde někam jinam.

Po pěstování plodin, jako je česnek nebo cibule, mohou zbýt kousky jejich kořenů. Ty brání správnému růstu některých druhů luštěnin. Naopak ale podporují třeba listovou zeleninu nebo rajčata. Proto zasázet například rostliny rajčat v místě, kde jste sklidili šalotku, je dobrý nápad.

Po česneku nebo cibuli můžete vysázet dýně pro bohatou podzimní sklizeň, vhodnými kandidáty jsou také papriky, to ovšem opět za předpokladu, že očekáváte opravdu teplé pozdní léto, nebo pěstujete ve skleníku. Pokud si ale nejste jistí dostatečně dlouhým vegetačním obdobím, bude lepší třeba čínské zelí, které stihne vyrůst za kratší čas. Ať už se rozhodnete pro kteroukoliv plodinu, předtím byste do záhonku měli přidat trochu čerstvého kompostu.

Po bramborách by neměla přijít do záhonu rajčata, protože riskujete přenos houbových chorob a plísní. Pěstujete-li někde kořenovou zeleninu, je na tomto místě dobré dodržet tříletou přestávku, než zasadíte novou.

Vynikajícího salátu už jste si letos užili více než dost. Co sázet po něm a dalších druzích listové zeleniny? Dobrým tipem jsou keříčkové fazole. V teplé půdě vyklíčí rychle a v pozdním létě budou hojně plodit. Dále jsou to okurky a tykve, pokud dlouhodobá předpověď počasí potvrzuje teplé léto. Vhodnou volbou je také druhý výsev mrkve, která bude v pozdním létě skvěle chutnat třeba v polévce. Podobně můžete po salátech vysít bazalku, která je chutným kořením do pokrmů. Zkusit můžete i kapustu nebo růžičkovou kapustu pro podzimní úrodu.

Z raných brambor jste si připravili chutný salát, bramborák nebo jinou pochoutku a teď váháte, co s prázdnými brázdami. Brambory často přijímají hodně živin, ale pokud záhony mulčujete, naopak v nich zůstane dost organické hmoty. Nemusíte se tedy bát, že půda bude vyčerpaná. Případně můžete doplnit trochu organického hnojiva, třeba v podobě zetlelého kompostu. Pak na záhonky vysázejte zelí nebo kapustu, které vám s příchodem podzimu dodají pořádnou porci vitaminů. Výbornou volbou je i pórek či cibulka.

Jarní hrášek už zmizel z vašich záhonků. Čím ho nyní nahradit? Zasaďte na jeho místo okurky. Prima tipem je i pastinák. Jestliže počítáte spíše s kratším vegetačním obdobím, zasaďte saláty nebo špenát. Do tří měsíců určitě máte další úrodu křupavé listové zeleniny.