Čím nahradit zničený zimostráz

Okousané listy, usychající pahýlky zapředené do teničkých vláken obtěžkaných množstvím trusu a mezi nimi pitvorně se kroutící zelenočerné housenky. Scénka jako z hororu vystřídala oku lahodící zeleň, za niž si zimostráz neboli krušpánek (Buxus) vydobyl značné renomé.

Co se s ním stalo? Padl za oběť zavíječi zimostrázovému, jenž bez pozvánky přicestoval do Evropy z východní Asie. Naštěstí existují dřeviny, jimiž hmyzí ničema v podobě nevinně vyhlížejícího motýlka pohrdá. Jaké to jsou?

Pro bonsajisty není tenhle prcek s leskle zelenými, jemňounce zoubkatými lístky novinkou. Neroste zbrkle a je tvárný. Zahrádkáře nadchne nekomplikovaným půvabem, odolností k suchu a mnohostranným využitím.

Za předpokladu, že kořeny nespoutáme květináčem a necháme jim volnost v kypré nepodmáčené půdě, ideálně mírně kyselé kvůli sytějšímu zbarvení, vytvoří od země rozvětvenou houštinku s výškou těsně nad kolena.

Trpaslík z klanu dřišťálů, vystupující občas pod druhovým jménem buxifolia, má tuhý kořínek. Toleruje mráz i letní přísušky. Ani vítr nepocuchá jeho hustou kštici brčálově zelených výhonů.

Ač k němu nemusíme přistupovat v rukavičkách, bez rukavic, a to pořádně silných, se neobejdeme, chceme-li mu tvarovacím řezem vnutit pěstěný vzhled. Sotva půl metru měřící houževnatec z Jižní Ameriky má totiž pěkně ostré drápky.

Jestli lze zavíječi zimostrázovému za něco poděkovat, pak za to, že se díky němu do popředí zájmu dostává bratránek chřestu. Kompaktní bodlinatý keřík, který prospívá i pod stromy, působí navoskovaně, strmí vzhůru a bez hnutí, vůbec se tváří jako umělý.

Co vypadá jako listy, jsou ve skutečnosti rozpláclé větvičky. Samičí rostliny nedotčené řezem se navíc přizdobují rudými bobulemi, což z nich dělá perfektní doplněk vánočních aranží.

Žádný jehličnan neregeneruje po řezu spolehlivěji. Původní druh se hodí k tvarování větších skulptur, při tvorbě obrubníků upřednostníme zakrslé odrůdy. Na jaře je tis zaprášený od pylu a na podzim posetý plody, kterými se živí ptáci či veverky.

U každoročně stříhaných rostlin se nedočkáme ani jednoho, ani druhého. To je dobrá zpráva pro alergiky i rodiče, jelikož semena obalená svůdně červeným míškem jsou jedovatá.

Kuriózní šlechtěnec dobře známého břečťanu vybočuje z řady a udivuje, kdykoli na něj upřeme zrak. Zapomněl na plazivost i zdatnost ve šplhu, napřímil se jako raketa před startem a proměnil v keř, který k růstu nepotřebuje podpůrné berličky.

Zimostrázu se sice ani krapet nepodobá, ale vlastnosti má podobné. Je stálezelený, nevybíravý, po řezu houstne, obejde se bez slunce a skvěle se zaplétá do věnců i kytic.