Hlavní obsah

Chryzantémy - květy císařů

Novinky, Flóra na zahradě

Chryzantémy vnímáme jako květiny dvojího druhu. Jednou jako impozantní nadýchané koule z květinářství nebo podruhé jako nenápadné listopadky, na podzim vykvétající někde v koutku zahrady. Nezasluhují si tyto květiny, jenž byly znakem japonských císařů, více naší pěstitelské pozornosti?

Článek

Jiný rytmus

Chryzantémy patří do skupiny rostlin krátkého dne, proto vykvétají až na konci léta a na podzim, kdy se den výrazně krátí. Nejkrásnější chryzantémy vykvétají tam, kde bývají krásné, dlouhé podzimní týdny. Ve všech oblastech se ale vyplatí pěstovat ranější odrůdy a typy, které mají rychlejší vývoj a spolehlivě vykvetou ještě v září. Chryzantémy se v rámci běžného pěstování nikdy nemnoží semeny, ale pouze vegetativně, tedy vrcholovými řízky nebo dělením trsů. Po zakořenění řízky vysazujeme (druhá polovina května a červen) na záhony dost daleko od sebe, na vzdálenost kolem 40 – 50 centimetrů. Potřebují teplé, slunné místo – tady je nebudou ohrožovat houbové choroby, kterým se daří ve vlhkých koutech zahrady. Chryzantémy do podzimu narostou v košaté, husté keře a potřebují dost prostoru.

Náročné, nebo skromné?

Protože na zahradě o nich prakticky nevíme a přesto vykvetou, máme obecně představu, že vlastně nic nepotřebují. Ano, chryzantémy si poradí s různými podmínkami, ale pokud jim věnujeme, co potřebují, získáme o třídu lepší květiny. Zásadní věc je hnojení. Chryzantémy jsou dost robustní květiny a proto potřebují nejen hodně vody, ale i živin, aby mohly nasadit hodně květů..Přihnojujeme je po celé léto ve 14denních intervalech plným hnojivem a to až do počátku kvetení. Optimální je hnojivo v kapalné formě.

Způsob pěstování a choroby

Na chryzantémy rády útočí různé houbové choroby, jako je septorióza, padlí, bílá rez, mšice nebo půdní háďátka. Spoustu starostí si ušetříme, pokud udržíme záhon světlý a vzdušný. Kam může slunce a vzduch, tam si vystačíme jen s mechanickým odstraňováním hnědých listů. Chemické přípravky (Baycor 25WP nebo Dithan M45) musíme použít při silném výskytu houbových chorob. Háďátka v půdě omezíme společným pěstováním chryzantém s aksamitníky, které s nimi budou držet krok až do mrazů. Mšice rády sají na mladých poupatech, proto věnujeme prohlídce nekvetoucích rostlin v létě alespoň trochu pozornosti a včas zasáhneme (např. Karate Zeon 5CS), aby se mšice nerozmnožily do kalamitního množství. Rostliny koření poměrně mělce, zaléváme tedy spíše doširoka. Zásadně zaléváme půdu, proud vody nikdy nesmí směřovat do keříků!

Odkvetlé chryzantémy v pozdním podzimu rostliny mírně sestřihneme a lehce nakopčíme, před zimou je chráníme jen chvojím, nikdy nepoužíváme listí. To totiž zadržuje vlhkost a chryzantémy potom snadno napadají houbové choroby.

Hrnkové chryzantémy

V říjnu je již na volné záhony nevysazujeme, do zimy nestačí zakořenit. Raději je po odkvětu přeneseme do sklepa a až na jaře rostlinu rozdělíme na jednotlivé řízky. Ty necháme zakořenit a vysadíme je na záhony. Nezapomeneme rostliny pravidelně zaštipovat, aby vytvořily kompaktní keřík. Pokud vysadíme chryzantémové řízky až v létě (červenec), už je nezaštipujeme a pěstujeme je na jeden výhon s výrazným květem.

Související články

Bramboříky do českých zahrádek

Botanické druhy bramboříků, plně mrazuvzdorné a zároveň odolné proti letnímu suchu, to je to, co může doplnit sortiment spolehlivých trvalek našich zahrad.

Čínské astry jsou ozdobou zahrady

Astry patří u nás k nejoblíbenějším letničkám. Mnohé odrůdy sice kvetou od července, ale nejvíce aster rozkvétá stále až na podzim. Mají zajímavou historii...

Proč milovat denivky

Nepotřebují prakticky žádnou péči a vypadají báječně po celou sezonu. Dlouho zahradu zdobí svými květy a pak ještě mečovitými listy.

Výběr článků

Načítám