Článek
Letničky snadno vypěstujete ze semen. V teplých měsících roku vás nadchnou tím, jakými barvami oživí okrasnou část zahrady, zakryjí nevzhledné zídky či ploty anebo zkrášlí zápraží. Navíc kvetou velmi dlouho, takže z nich budete mít radost opravdu celé léto.
Některé zvládnou chladnější počasí
Jarní výsev se hodí pro otužilé druhy letniček, které snášejí mírné mrazy. Od podzimního výsevu se liší tím, že zjara seté letničky vykvetou později. Většina otužilých letniček zvládne menší jarní mrazíky, ale některé druhy je lepší přikrýt, pokud v předpovědi hrozí mrazem. Na sáčku se semínky vždy najdete upozornění u druhů, kterých se to týká.
Poloodolné letničky je třeba vysévat a předpěstovat ve skleníku nebo do truhlíků či květináčů na okenním parapetu a do zahrady vysazovat až koncem jara, kdy už nehrozí mráz nebo není pravděpodobnost chladného počasí.
Měsíčky patří mezi letničkami k větším otužilcům.
Co, kdy a kam zasít
Letniček je velká spousta, a tak si mezi nimi vybere jistě každý:
- Otužilé letničky (snášejí mírné mrazy): měsíček lékařský (Calendula officinalis), sedmikráska tříbarevná (Bellis perennis var.), vlčí mák (Papaver rhoeas), chrpa modrá (Centaurea cyanus), svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia), sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica).
- Méně otužilé (vyžadují předpěstování ve skleníku a výsadbu až po mrazech): slunečnice roční (Helianthus annuus), lichořeřišnice (Tropaeolum majus), sléz maurský a stromový (Malva sylvestris, Malva arborea), aksamitník nízký (Tagetes patula), gazánie zářivá (Gazania rigens), krásnoočko dvoubarevné (Coreopsis tinctoria), okrasná kopřiva (Solenostemon scutellarioides), ostálka sličná (Zinnia elegans), hledík větší (Antirrhinum majus), hajnička skvrnitá (Impatiens balsamina), kokarda velkokvětá (Gaillardia grandiflora), luštěnice trnitá (Cleome spinosa), pryšec třezalkovitý (Euphorbia cyathophora), francouzský měsíček (Tagetes patula), černucha damašská (Nigella damascena), jazylka chobotnatá (Tithonia rotundifolia), kosmatec sedmikráskovitý (Dorotheanthus bellidiformis), slaměnka listenatá (Xerochrysum bracteatum).
Aksamitníky raději předpěstujte za oknem doma nebo ve skleníku.
Vytvořte si vlastní směs
Spíše než vytvářet na záhonku monokulturu je hezčí kombinovat více druhů a třeba i ve více barevných variantách. Zajistíte si tak na zahradě nejenom tvarovou a barevnou pestrost květů, ale zároveň můžete vytvářet i různá výšková patra.
Rovněž k sobě sázejte druhy, které vyžadují obdobné podmínky. Respektujte požadavky na množství slunečního světla během dne, na množství zálivky a typ půdy. Pokud pro některé květiny nemáte možnost na zahradě vhodné vytvořit, nelámejte to přes koleno a nechte se si ve specializovaném obchodě poradit jiné druhy, které u vás naopak bude dobře prospívat. Je velká šance, že takto třeba objevíte květiny, které příliš neznáte a které vás nakonec chytí za srdce víc než ty původně zamýšlené.
Prohřátá půda je základem
Vysévat letničky můžete od konce března do května, v tomto období se půda začíná zahřívat. Jak poznat, jestli je půda dostatečně zahřátá? Skvělým indikátorem je v tomto směru plevel. Jakmile vyrazí, je to jasné znamení, že nastal správný okamžik k setí.
V zahradách orientovaných jižním nebo západním směrem můžete mnohdy začít i o něco dříve než v uvedeném období. Letničkám se nejlépe daří v lehkých půdách. Ty obvykle nebývají příliš úrodné, ale zjara se v porovnání s těžšími půdami rychleji zahřejí.
Pokud máte na zahradě půdu vysloveně chudou, můžete ji samozřejmě obohatit promícháním s vyzrálým kompostem či hnojem.
Krásnoočka zajistí pestrost na záhonku už sama o sobě, když je ale zkombinujete s dalšími květinami, neprohloupíte.
Jak správně sít
Zbavte záhon veškerého plevele a srovnejte půdu hráběmi. Přímý výsev provádějte rozmetáním, tedy rozsypáním semen po povrchu. Můžete také vytvořit mělké drážky, potom vzniknou vyrovnané řady květů.
Při setí zvažte, zda chcete, aby květiny na záhoně kvetly ve stejný čas, nebo aby vykvétaly postupně a „předávaly si štafetu“. Ve druhém případě je takovému záměru potřeba opět uzpůsobit volbu konkrétních druhů květin nebo prostě osázení záhonku časově rozfázovat.
V každém případě dodržujte doporučené rozestupy mezi rostlinami.
Záhon nesmí vyschnout
Jakmile se objeví první rostliny, pravidelně mezi nimi ručně odstraňujte plevel. Za suchého počasí je zalévejte a pravidelně kontrolujte vlhkost půdy. Hlavně v době, kdy sazenice klíčí a vyrážejí, nesmí záhonek vyschnout. Nadměrná zálivka ale letničkám také nesvědčí.
Jakmile se rostliny dobře ujmou, nemusíte zalévat tak často, ale stále platí, že půda nesmí být suchá. Obecně je vhodnější pravidelná mírnější zálivka. Jsou-li rostliny příliš hustě vedle sebe, bude lepší je protrhat, aby měly dost prostoru a vzájemně mezi sebou nesoutěžily o živiny. Můžete je také lehce přihnojovat tekutým vícesložkovým hnojivem pro podporu růstu a vitality.
Dobré pro hmyz a ptáky
Letničky nejenom nadchnou svojí krásou, ale také nabídnou nektar a pyl včelám, motýlům a jinému hmyzu. Tento servis zajistí obzvláště měsíčky, chrpy a slunečnice nebo svazenky, ale i jiné druhy. Květiny s atraktivními semeny, jako je černucha a máky, poskytují výborný zdroj potravy pro ptáky.
Ostatně kdo chce do zahrady nalákat právě včely a motýly a nemá možnost trápit se s klasickým záhonem, může pojmout část pozemku jako přírodní louku a v ní nechat volně růst jen luční kvítí. Důležité je pak tuto část zahrady přes léto pokud možno nesekat.
Květy černuchy damašské připadají fascinující nejenom lidem, ale i hmyzu.
Škůdci a choroby, které mohou napadnout rostliny
Jestliže semena při výsevu neposypete zeminou nebo čerstvě vysetý záhon nezakryjete zahradnickým rounem, mohou je vyzobávat ptáci. Ani po vyklíčení nemáte ale vyhráno. Nebezpečím jsou pak slimáci a hlemýždi, kteří si rádi pochutnávají na mladých sazenicích. Čerstvé výhonky někdy napadají i mšice. Proti nim pomáhá výluh z kopřiv.
Některé letničky ale naopak slouží jako prevence proti háďátkům napadajícím například mrkev, jahody či brambory. Když vysejete afrikány, krásnoočko nebo třapatku, tyto rostliny umí svými kořeny vyrobit jedovatou látku, která uvedené škůdce zahubí.
Nepříjemnou komplikací může být některá z chorob, zejména padlí. Pohled na drobné rostlinky letniček v závoji bílých hub rozhodně není radostný. V tomto případě pomohou postřiky. Než ale sáhnete po chemii dostupné v obchodech, tedy fungicidech, můžete zkusit šetrnější přírodní recepty. Doporučuje se třeba jablečný ocet s vodou v poměru jedna polévková lžíce na litr vody nebo výluh z česneku. Uvádí se, že postačí zhruba 75 gramů nasekaného česneku, který spaříte v 10 litrech horké vody.
