Hlavní obsah

Čekat na Štědrý den můžeme kreativně

Den jako vystřižený z pohádek Hanse Christiana Andersena vybízí k toulkám přírodou a tvorbě dekorací, které neseženeme v žádném supermarketu. Tvořivá fantazie se při bloumání lesem a bažantími remízky nebude nudit. Přírodních materiálů tam najdeme, kolik jen šikovné ruce ráčí. Jsou nádherné a nic nestojí.

Foto: Adéla Mclintock

V pohádkové zimní krajině zažijeme svět bez sváteční mánie. Najdeme tam klid i spoustu materiálu pro tvorbu přírodních dekorací

Článek

V lesním porostu zažijeme svět bez sváteční mánie. Kouzlo ticha v něm ruší jen brebentící hlouček mlynaříků. Zamoučeně bělavé kuličky s dlouhým černým ocáskem vandrují od stromu ke stromu a sbírají hmyz ve větvích dubů.

Věneček s medovou polevou

Lupínky křemeláku i drnáku, což jsou naše nejhojnější duby, každý pozná podle vlnkovitých okrajů. Spousta se jich válí po zemi, trvá dlouho, než skončí jako humus. Byť v nich nezbývá ani ždibínek zeleně, vypadají nádherně, trochu jako z perníku.

Pro tvorbu něžného věnečku vybereme listy stejně velké. Necháme je oschnout a přilepíme ke korpusu tak, aby špičky překrývaly báze čepelí. Uvážeme mašli z krajky a zavěsíme. Nejlépe proti sluníčku, které do obyčejně hnědé barvy přimíchá sladký odstín medu.

Vyberte ten správný vánoční stromek

Tipy a trendy

Zlatá vánoční hvězda

Za oblíbený vánoční ornament není třeba utrácet. Místo hvězdy z plastu domov zkrášlíme vlastnoručním výrobkem vonícím divočinou. Stačí vyměnit cestu do obchodu za pěšinu, kterou před námi nevyšlapal člověk, ale lesní zvěř. S kapkou štěstí povede ke zlatému houští. K trnkám a jabloním mezi poli, k ptáčnicím a brslenům v remízku, k dřínům, hlohům a bezinkám u lesa, jimž dal zářivost drahého kovu terčovník zední (někdy se mu také říká zkráceně terčník).

Tuctový hezounek z říše lišejníků korovitými stélkami obaluje nejraději větvičky listnáčů. Pár jich ustřihneme ve stejné délce a drátkem svážeme do dvou trojúhelníků. Ty pak k sobě přiložíme a upevníme tak, aby vytvořily šesticípou hvězdu.

Divotvorné šišky

Pohled ke špicím jehličnanů dává zapomenout na všednosti a v mrazivém tichu zbystřuje smysly. Uslyšíme, jak les zlehýnka oddechuje a stejně jako ježek schoulený v hromádce klestí nabírá síly na další jarní dobrodružství. Uvidíme hejno křivek. Nebo aspoň veverku. Oběma lesním tvorům šmakují semínka, která obratně louskají ze šišek.

Podle šišek se kdysi předvídalo počasí. V suchu a teple se otevírají, za pošmourného vlhkého počasí neprodyšně uzavírají. Nehodí se proto do hmyzích hotýlků. Zato při výrobě vánočních ozdob, girland či svícnů si s nimi užijeme až až.

K nejpůvabnějším šiškonošům našich lesů patří smrk ztepilý, modřín opadavý, douglaska tisolistá, borovice lesní i černá.

Číra, brože, knoflíky

U potoka natrefíme na olše ověnčené dřevnatými šišticemi, jejichž delikátnost s oblibou imitují šperkaři. I surový materiál je dost hezký a odolný, aby jako šperk obstál. Stačí utrhnout snítku, tavnou pistolí ji přilepit ke speciálnímu špendlíku s lůžkem a na světě je originální brož na kabát či za klobouk.

Poklady vydává také lesní mýtina popsaná otisky zaječích paciček. Světlo tam nahradilo stín stromů, a to nahrává třtině křovištní. Blonďatá číra, jimiž se zdobí po odkvětu, dají slavnostní lesk vánočním věncům a kyticím.

Dokonce i z jindy proklínaných lopuších plodů, co se jim nářečně říká lepíky, čumbrky, ježci nebo třeba knoflíky, vykouzlíme půvabné dekorace a dárky. Chovají se jako suchý zip, takže je stačí přitisknout k látce. Zdali ji napnout do vyšívacího kruhu, nebo po vytvoření ježatého obrázku vložit za sklo hlubokého fotorámečku, o tom ať rozhodne tvůrčí duch!

Německá rodina opět vytvořila rekord v počtu vánočních stromků v jednom domě

Vánoce
Související témata:

Související články

KVÍZ: Jak dobře znáte vánoční zvyky?

Čas adventu i samotných Vánoc je obdobím, pro které si naši předkové vytvořili spoustu zajímavých a nevšedních zvyků a tradic. Některé časem upadly do...

Výběr článků

Načítám