Článek
O blahodárném účinku rostlinných silic na lidský organismus není pochyb. Dnes se již dají v lékárně běžně zakoupit přírodní prostředky vyrobené z rostlinných výtažků. V krkonošských chalupách se odedávna sušily desítky bylinek, sesbíraných po loukách a stráních, aby pak posloužily v domácím léčitelství lidem i zvířatům.
Ale bylinky však dokážou ještě mnohem víc - staří horalé s jejich pomocí čelili mnoha škůdcům i chorobám na poli, ale i při skladování úrody. Tyto staré metody jsou doposud překvapivě účinné.
Vratičová esence proti šatnímu molu
Mol šatní (Tineola bisseliella) působí největší škody na vlněných oděvech, kožešinách a látkách. Pro jeho vývoj je nejpříznivější teplota 25 °C. Při teplotě pod 7 °C a nad 48 °C hynou vajíčka, larvy, kukly i motýli.
Mol zásadně nenapadá předměty, které jsou v častém pohybu nebo se alespoň jednou měsíčně vyklepávají. Dnes existují feromonové lapače šatních molů, odchytávající část populace v určitém uzavřeném prostoru. Nabízí se ale možnost připravit si podomácku vratičovou esenci.
Příprava: 2 váhové díly vratičových květů a 1 díl sušené mateřídoušky (k přípravě můžeme použít i byliny v čerstvém stavu) rozetřeme s několika kapkami stolního oleje na jemnou pastu v třecí misce nebo v hmoždíři, až vznikne lehce roztíratelná pasta. Tu můžeme dát do nízké mističky a vložit ji do skříně nebo s ní natírat plstěné pásy. Vratičová esence má hned několik výhod: odpudí moly, dlouhodobě působí několik týdnů, snadno se připravuje a příjemně voní.
Esence proti moučnému molu
Vratič se dříve používal jako lék proti zažívacím potížím, dnes je ale známá jeho toxicita pro lidský organismus, proto ho nebudeme používat ani do spižíren a potravinových komor.
Pokud se v nich vyskytuje zavíječ moučný (Anagasta kuehniella), nazývaný též moučný mol, máme možnost aplikovat komerčně prodávané feromonové lepicí pásky. I zde se nabízí odzkoušení krkonošské esence:
Příprava: 2 díly mateřídoušky a 1 díl máty peprné jemně rozdrtíme a zalijeme lehce vodou s přidáním několika kapek octa. Vzniklou řidší konzistencí naplníme mističky. Ty umístíme na inkriminovaná místa a necháme volně odpařovat. Příjemný ozón škůdce mouky, oříšků a sušených tropických plodů odpudí.
Muškáty ohrožují housenky
Taky máte radost z vašich nádherných muškátů? Pozor ale, prohlédněte si důkladně jejich listy, můžete objevit poškození v podobě vyžraných otvorů různého tvaru i velikosti.
Poškození způsobují housenky různých motýlů, zejména můr. Škodí nejen na listech, ale i na ostatních částech okrasných rostlin, a to především muškátů. Aktivní jsou převážně v noci. Zbarvení housenek je různé, často jsou však podobné barvě hostitelské rostliny, takže je pěstitel snadno přehlédne.
Nejčastěji se můžeme setkat s housenkami druhu kovolesklec gama (Autographa gamma), můry zelné (Mamestra brassicae) a můry černé (Melanchra persicarie).
Kořeny a kořenové krčky nejčastěji napadají osenice (Agrotis spp., Euxoa spp.). Poměrně malé a snadno přehlédnutelné housenky se po vylíhnutí z vajíček živí pouze několik dní na nadzemní části hostitelské rostliny. Později se stěhují do půdy, kde se dají těžko hubit. Napadené rostliny zastavují růst, vadnou a odumírají.
Opatření: Chemický postřik je účinný pouze proti mladým housenkám, v okamžiku zjištění na listech. Z přípravků lze použít Agrion Delta, Decic Mega nebo Karate Zeon.
Když na rostliny útočí červci
Lesklé, zalepené listy a přítomnost bílých vatovitých útvarů na listech jsou neklamnou známkou výskytu červců. Jde o časté škůdce, bohužel velmi obtížně likvidovatelné. Nejvíce útoky červců trpí pokojové rostliny na přechodu podzimu a zimy, kdy se přemísťují do vyhřátých místností se suchým vzduchem - přesně to jsou ideální podmínky pro škůdce pokojovek. Samičky jsou bezkřídlé, velikosti od 1 mm. Samečci jsou okřídlení. Samičky kladou vajíčka na rostliny. Některé druhy jsou živorodé. Larvy a dospělci škodí vysáváním pletiv. Napadají nadzemní části, ale i kořeny. Napadené rostliny potřísněné medovicí jsou druhotně pokrývány černěmi.
Podle morfologie těla a podle produkce výpotků rozlišujeme vlnaté červce, puklice a štítenky.
Vlnatí červci vylučují voskové výpotky v podobě vláken nebo vaty. Na hrnkových, stálezelených rostlinách se nejčastěji vyskytují červec paprsčitý (Pseudococcus affinis) a červec citroníkový (Planococcus citri). Samičky vlnatých červců se v chladném prostředí stěhují na kořeny rostlin. V teplém prostředí se pak stěhují na nadzemní části.
Červec paprsčitý je živorodý, 4-6 mm dlouhý, bělavé barvy a má dva dlouhé chvostkovité výrůstky. Vývojový cyklus trvá 40-60 dní. Napadá palmy, orchideje a jiné hrnkové rostliny. Červec citroníkový není živorodý (samička klade vajíčka), je 3-6 mm dlouhý a nemá chvostkovité výrůstky.
Opatření: Likvidujeme buď mechanicky potíráním roztokem lihu s vodou, nebo použijeme postřik přípravkem Biool, se kterým je nutné začít již při prvním výskytu a neustále postřik opakovat.
