Článek
Pěstování bylinek je většinou velmi snadné; jejich obliba pramení i z toho, že je lze v kuchyni bezprostředně využít. Máte-li na zahradě k dispozici alespoň malý prostor, může si postavit speciální bylinkovou spirálu.
Záhon, nebo spirála?
Pěstování plodin na běžném záhonu ekologický způsob pěstování postupně opouští a směřuje k pěstování na vysokých záhonech – psali jsme o tom v loňském listopadovém a prosincovém čísle. Lépe je tak totiž využit sluneční svit a teplo. Také bylinková spirála vychází z podobného principu.
Rostliny jsou vysazeny v různých výškách, navršená hmota zeminy a kamenů je jinak stíní a umožňuje slunci různou dobu osvitu, tím lépe vyhovíme jejich odlišným potřebám. Ve spirále se projeví výrazněji i orientace na světové strany, která na plochém pozemku nemá zdaleka takový vliv.
Výběr materiálu
Nejlépe samozřejmě vypadají pěkné pravidelné kameny, ale protože jejich spotřeba na stavbu spirály je značná, klidně se můžeme poohlédnout i po jiných materiálech. Můžeme využít například klasické cihly, kolmo postavené tašky, nebo třeba vyřazené žulové kostky, špalíky či kratší trámky z tvrdšího dřeva. Spirálu ale stavíme vždy z jednoho materiálu, nekombinujeme je.
Kamenná jistota
Kameny v bylinkové spirále fungují nejen jako stavební materiál, ale především jako akumulátory tepla, které ho dokáží vyzařovat ještě dlouho po západu slunce. Raději použijeme spíše větší kameny – lépe drží na místě a stavba bude pokračovat rychleji.
Nejlepší je samozřejmě použít kameny stejného druhu, ale pokud je nemáme, nevadí. Snažíme se je ale sestavit do skupin podle původu – lépe potom najdeme i skupiny rostlin, kterým budou vyhovovat. Bylinky sice nejsou tak specifické a citlivé jako skalničky, ale i je chemismus použitých kamenů částečně ovlivní.
Kolik místa?
Záleží především na tom, kolik bylinek „užijete“ v kuchyni a domácnosti. Velmi dobře bude fungovat i docela malé společenství o průměru zhruba 1,5 metru. Stoupání spirály nemusí být nijak strmé, rozdíl mezi základnou a jejím vrcholem stačí kolem šedesáti až sedmdesáti centimetrů. Čím je spirála širší, tím může být „převýšení“ větší. Stavba bude pravotočivá.
„Stavbou“ rozumíme to, že spirálu musíme opravdu postavit, nestačí jenom kameny volně položit. Vykopeme proto na ploše základ pro kamennou řadu asi čtvrt metru hluboký (hloubka rýče), ten vysypeme pískem nebo jemnými kamínky a potom začneme usazovat kameny nebo cihly.
Klademe je stejně jako při stavbě kamenné zídky, tedy trochu šikmo skloněné do středu spirály. Pod vrstvu půdy mezi dvěma pásy kamenů vždy nasypeme vrstvu drobnějších kamínků, která zajistí dobrý odtok vody. Kdybychom to neudělali, voda by kameny mohla podemlít a spirálu narušit.
Další vylepšení
Abychom efekt bylinkové spirály ještě znásobili, můžeme na její severní straně – to je tam, kde se spirála začíná zvedat – vybudovat malé jezírko. Tak zajistíme ještě lepší mikroklima pro vlhkomilné rostliny na úpatí stavby. Voda se do jezírka dostane prostým stečením srážek z vrcholu spirály.
Výběr rostlin
Rostliny pro 1. zónu (jih) – potřebují hodně slunce, dobrou drenáž, chudší půdu : levandule, dobromysl, saturejka, mateřídouška, rozmarýn (v zapuštěném květináči), tymián, yzop, řepík.
Rostliny pro 2. zónu (polostín) – jejich nároky jsou průměrné, vysazujeme zde přizpůsobivé rostliny: kopr, šalvěj, estragon, fenykl, koriandr, kerblík, meduňka, česnek, řeřicha, petržel, majoránka, heřmánek, dobromysl.
Rostliny pro 3. zónu (sever) – potřebují především daleko více vody i kvalitnější půdu, která se u paty spirály bez problémů udrží: máta, mařinka, lichořeřišnice, marulka, puškvorec, pažitka, medvědí česnek.
Kam s ní?
Ekologické zahradničení dělí zahradu a plodiny na ní pěstované do několika zón. Nám stačí velmi laické, ale pravdivé doporučení – když jdeme pro pažitku do ranních míchaných vajíček, neměli bychom si namočit nohy v rose. Tedy stručně – spirálu umístíme co nejblíže vchodu do kuchyně, domu či terasy. Vztahy mezi způsobem pěstování a potřebami rostlin jsou dané přírodou, musíme je jen šikovně využít ve svůj prospěch.