Hlavní obsah

Březnový diář pro zahrádkáře

Novinky, Radoslav Šrot

V březnu rozkvétají různé druhy okrasných rostlin. Z dřevin jsou to např. květy jív, označované lidově jako kočičky: v plném květu jsou díky svým prašníkům žluté, zatímco samičí květy jsou zelené. Do zahrad je vhodný méně vzrůstný převislý kultivar Pendula, jehož koruna se po odkvětu udržuje silným řezem v mírném růstu a bohatém kvetení na nových letorostech.

Foto: Adéla Taitlová

Seříznutím odumřelých částí rostlin podpoříme růst nových zdravých výhonů.

Článek

V polostínu vřesoviště, ve skalce, mezi drobnými jarními cibulovinami nebo mezi nízkými stálezelenými dřevinami, se dobře vyjímá růžově kvetoucí lýkovec jedovatý, jehož květy příjemně voní. Jeho červené, u bělokvětých forem žluté plody, jsou prudce jedovaté, a proto je v rodinách s malými dětmi na zahradě buď vůbec nepěstujeme, nebo plody před dozráním otrháme a znehodnotíme.

Žlutě kvetoucí dřín obecný má na podzim dozrávající červené podlouhlé peckovičky s vysokým obsahem vitaminu C a lze je konzumovat čerstvé nebo kuchyňsky zpracované jako kompot.

Růžově kvetou mandloně, z nichž u mandloně trojlaločné se odkvetlé výhony nakrátko seřezávají, aby příští rok na nových výhonech bohatě kvetly. Mandloň nízká tvoří keříky jen asi 1 m vysoké vhodné do skalek a malých zahrádek. Dekorativně působí i mandloň obecná pěstovaná jako ovoce (mandle), především její plnokvětý kultivar Rosea Plena.

Z okrasných slivoní kvete časně zjara myrobalán třešňový s květy bílými nebo růžovými a chutnými žlutými nebo červenými plody zrajícími v červenci. Dorůstá výšky 5-8 m a patří mezi naše nejranější ovocné dřeviny.

Foto: Adéla Taitlová

Vhodné skrýše a rozmanité rostliny přilákají na zahrádku užitečné živočichy, kteří nám pomohou likvidovat škůdce.

Myrobalán Blireův je 3-5 m vysoký keř nebo stromek s převislými větvemi obalenými růžovými jemně vonícími květy. Hodí se jako solitér do trávníku.

Z trvalek jsou pěknou ozdobou skalky hlaváčky. Hlaváček amurský je 15-25 cm vysoký, žluté květy mají v průměru 4-5 cm a jeho listy se podobají listům kapradin. Náš domácí hlaváček jarní kvete o měsíc později a v naší přírodě je chráněný. Je jedovatý, dříve se používal jako srdeční léčivo.

Z početného rodu prvosenek se pěstují s oblibou nízké druhy, jako prvosenka bezlodyžná, prvosenka kobercová, průhonická, vyšší, himálajská, růžová aj. Prvosenky se uplatní na polostinném, přiměřeně vlhkém stanovišti s obsahem vápníku v půdě. Na suchém stanovišti trpí.

Do stejných podmínek se dobře hodí na jaře kvetoucí bramboříky (Cyclamen coum) a violka vonná s tmavě modrými, červenými, bílými i žlutými květy.

Bledule jarní je drobná cibulnatá květina s obdobnými stanovištními nároky jako sněženka s bílými zvonkovitými květy, zdobenými na špičkách okvětních lístků zelenými skvrnami. Oblíbené jsou i různé druhy ladoněk (Miščenkova, dříve označovaná jako tubergeniana) a ladonička bělomodrá.

Co nejdříve po přechodu větších mrazů stříháme poslední zbytky suchých natí rostlin a odplevelíme květinové záhony.

U okrasných keřovitých květin, které mají v prvních letech po výsadbě mladou kůru svěže červenou, oranžovou, žlutou (různé druhy svíd a vrb) nebo zelenou (zákula), výhony nízko nad zemí seřežeme, aby vytvořily nové jasně barevné výhony, které působí okrasně, zvláště v zimní zahradě.

Rostliny povytažené ze země zimními mrazy do ní zatlačíme, aby došlo k dobrému spojení kořenů se zemí a aby kořeny v nadzvednuté půdě neuschly.

K vřesovištním rostlinám přidáme na kořeny dobře rozložený rašelinový kompost a za sucha rostliny zavlažíme.

Foto: Adéla Taitlová

Sluncovka (Eschscholzia californica) patří k těm letničkám, které se samovolně vyseměňují a na záhonech zaplňují nevzhledné mezery.

Záhony s dvouletkami, choulostivé skalničky a záhonové růže chráníme za mrazů přikrývkou z chvojí.

Do misek nebo truhlíků sejeme letničky citlivé na mráz nebo s delší dobou vývoje, např. aksamitníky, astru čínskou, ostálku, sporýš, zářivku aj.

Plaménkům kvetoucím koncem jara až počátkem léta na loňských výhonech uděláme jen mírný řez poškozených výhonů. Silnější řez u nich provedeme podle potřeby hned po odkvětu. Odrůdy kvetoucí v plném létě a na podzim řežeme na jaře 20 cm nad zemí, aby vytvořily dlouhé silné výhony, na nichž bohatě pokvetou ve druhé polovině vegetace.

Odstraníme nežádoucí semenáče listnatých dřevin, které vyrostly na zahradě ze samovolného náletu semen z matečných dřevin rostoucích v okolí zahrady.

Chceme-li přirychlit na zahradě květy tulipánů, hyacintů, narcisů nebo řebčíků, posadíme na záhon, kde jsou tyto cibulnaté květiny vysazeny, fóliový kryt.

Sazenice vřesovců a vřesů si můžeme na zahradě namnožit, když přízemní výhony pohřížíme do země. Výsadby schopné sazenice lze získat po dvou až třech letech.

Foto: Jiří Antal

Chceme-li přirychlit květy tulipánů, hyacintů, narcisů nebo řebčíků, posadíme na záhon, kde jsou tyto cibulnaté květiny vysazeny, fóliový kryt.

U okrasných keřů (ptačího zobu, zlatice, tavolníků, zimolezu, svídy, vajgélie, mochyně, vrb aj.) lze vypěstovat sazenice z řízků. Okrasným trávám seřízneme suchou nadzemní část, aby nově obrašily.

Balkóny, terasy a předokenní parapety ozdobíme truhlíky osázenými maceškami a jinými dvouletkami.

Zem přihrnutou před zimou ke keřovým růžím odkopčíme, přihnojíme plným průmyslovým hnojivem a kvalitním kompostem. Stromkové růže uvolníme ze zimního krytu a přivážeme ke kolíkům.

Začínáme vysazovat okrasné dřeviny, nejprve otužilejší, později choulostivější na ranní mrazíky.

Přímo na venkovní květinové záhony vyséváme otužilé letničky jako měsíček, ostrožku, sluncovku, mák, iberku, rezedu aj. Řežeme mladé živé ploty z listnatých dřevin.

V teplé místnosti začínáme předpěstovávat sazenice hlíznatých begónií, které po přechodu jarních mrazíků vysadíme do předokenních truhlíků nebo na chráněné záhony.

V užitkové zahradě…

Březen je měsícem řezu ovocných dřevin. V jeho první polovině prosvětlujeme keře rybízu a angreštu vyřezáváním starších větví (mají tmavší kůru a malé roční přírůstky) a nahrazujeme je mladšími a plodnějšími. Ve vyšších oblastech můžeme v tomto řezu bobulovin pokračovat až do poloviny dubna.

U jádrovin zkracujeme větve stárnoucích stromů, které ochabují v růstu a plodnosti, odstraňujeme suché a poškozené větve. Peckoviny, které po časném řezu trpí klejotokem, řežeme až na počátku doby kvetení.

U maliníku, který odplodil loni v létě, tyto výhony u země odřežeme a tím jej prosvětlíme a zmladíme. Současně odstraníme pruty napadené houbovou chorobou a škůdci.

Na výhonech černého rybízu odstraníme zvětšené kulaté pupeny napadené vlnovníkem rybízovým a spálíme je. Silně napadené keře vykopeme a spálíme. U ostružiníku Wilsonova zkracujeme vzpřímeně rostoucí výhony obdobně jako maliníky. Poléhavé beztrnné výhony zkrátíme na délku 2 m, jejich postranní obrost na 1-3 pupeny.

Záhony jahodníku očistíme od suchých listů, pohnojíme je Cereritem a okopeme.

Na zeleninových záhonech sklízíme poslední zbytky přezimované zeleniny (růžičkovou kapustu, kadeřávek, zimní pór, polníček, černý kořen), které jsme v době mrazů chránili tepelnou přikrývkou obdobně jako zimní salát, ozimou hlávkovou kapustu, na podzim vysetý špenát.

Vysazené sazenice košťálovin přikryjeme netkanou textilií na jejich ochranu proti žravým škůdcům.

Pro předpěstování sazenic vyséváme do pařeniště letní košťáloviny, do kelímků salátové okurky a zeleninovou papriku.

Foto: Adéla Taitlová

Jakmile semínka ředkviček vyklíčí, vysejeme další. Zajistíme si tak nepřetržitý přísun čerstvých plodů.

Řízkujeme rybíz a angrešt pro vypěstování vlastních sazenic.

Od konce března do poloviny dubna řežeme jádroviny. U palmet a štíhlých vřeten kombinujeme řez s ohýbáním vzpřímeně rostoucích výhonů a větví do vodorovné až skloněné polohy. Tím podpoříme u nich dřívější tvorbu květních pupenů a vyšší plodnost.

Po ukončení řezu půdu pod stromy pohnojíme plným průmyslovým hnojivem, jednou za 3 roky hnojem nebo kvalitním kompostem, mělce zkypříme a urovnáme.

Révu pěstovanou ve skleníku vydatně zavlažíme a ošetříme proti plísni šedé Rovralem. K broskvoním, které loni trpěly žloutenkou listů, zapravíme do země práškovitou zelenou skalici (0,5 kg na strom i více) nebo přípravek Chlorofen (60 g na strom).

Do nevytápěného skleníku, fóliovníku nebo studeného pařeniště vyhřívaného jen sluncem sejeme ředkvičku, karotku a sázíme raný salát. Před nočními mrazy je chráníme tepelnými přikrývkami.

Slimáky likvidujeme sběrem, pomocí návnad na bázi metaldehydu nebo do kelímků s pivem, zasunutých až po okraj do země.

Foto: Jiří Antal

Do nevytápěných prostorů sázíme sazenice raných košťálových zelenin. Na snímku klíčící kedluben.

V teplejších oblastech můžeme vysévat na venkovní záhony kořenovou a cibulovou zeleninu, špenát, mák, hrách a vysazovat sazečku cibule. Sázíme hlízy topinamburů, vhodné pro diabetiky. Protože jsou odolné vůči mrazu, mohou zůstat na stanovišti po několik roků.

Do nevytápěných prostorů sázíme sazenice raných košťálových zelenin Dáme naklíčit rané brambory.

Vysazujeme broskvoně, podzimní výsadba je u nich většinou neúspěšná, protože přes zimu nepřijímají svými kořeny vodu z půdy, a proto většinou uschnou.

Třešně a višně ošetříme před rašením Kuprikolem, který je vhodný na počátku rašení též proti kadeřavosti listů broskvoní. Při deštivém a chladném počasí je nutno postřik opakovat po 10-14 dnech přípravky Syllit nebo Novozir.

Foto: Adéla Taitlová

Měděné samolepicí pásky jsou jednou z možností, jak ochránit nádobové rostliny (v tomto případě bohyšku) před nenasytnými slimáky.

Související témata:

Výběr článků

Načítám