Článek
Je dobře, že brambořík jarní (Cyclamen coum), otužilec příbuzně spjatý s primulkou a božím květem z čeledi prvosenkovitých, neumí číst v kalendáři a druhovému jménu navzdory vykvétá už v zimě, kdy toho na zahradě není mnoho k vidění. Objevuje se v celých houfech, má-li pod zemí zásobu hlízek, které mu každý rok dávají punc novosti a výjimečnosti.
Kvítko čarovného půvabu
Nesvírá-li zahradu mráz, rozkvete brambořík klidně už v lednu, ani odtávající sníh mu v touze po světle a čerstvém vzduchu nezabrání. V tom je stejně tvrdošíjný jako jeho kamarádky sněženky a čemeřice, s nimiž se vždy rád vidí. I v únoru a březnu okouzluje růžovou barvou k nakousnutí v odstínech od žužu po magentu. Kultivary bílé ať už zcela, nebo ty, které vypadají, jako by si namočily nosánky ve šťávě z ostružin, jsou vidět i poté, co zbytek rostliny zmizí ve tmě.
O dalších květinách v zahradě, které potěší oko i duši, čtěte zde:
Květní koruna sedí povisle na tmavém stonku v délce ukazováčku. Složená je z pěti hedvábitých plátků ohrnutých v ostrém úhlu zpět, což je rys typický i pro vzácný kandík či dvojče bramboříku s poetickým jménem božskokvět. Před kvetením, nezřídka už od podzimu, raší listy ledvinitého až okrouhle srdčitého tvaru. Na líci jsou leskle smrkově zelené, často s bledým vzorováním, vzácněji celostříbrné, na rubu šedavé či vínové. Začátkem léta celá rostlina zatahuje.
Trable z vlastních řad
Všechny nadzemní části vyrážejí z okrouhlých hlízek. Ty se postupně zvětšují, a čím jsou macatější, tím bohatěji kvetou. Sázíme je na podzim do hloubky 4 až 5 cm. Stejně jako u sněženek však platí, že výsadba za zelena přináší spolehlivější výsledky, takže uděláme líp, když si pořídíme narostlé sazenice, byť vyjdou o něco dráž.
Kde je bramboříku dobře? Na místě, které je v létě chladné a zastíněné, ale světlé od podzimu do jara. Půda by měla být svěží, hrozí-li podmáčení, šoupneme ho do květináče. Velké trable mu může způsobit příbuzný brambořík břečťanolistý (C. hederifolium), později kvetoucí druh, proti jehož daleko dravější rozpínavosti brambořík jarní nic nezmůže. Chceme-li pěstovat oba, pak raději na opačných koncích zahrady. Z něžných bramboříkových květů se tak budeme radovat v zimě i v létě.
Rostlinný ukládač
Brambořík patří k ukládačům – tak říkáme rostlinám, které své plody vlastními silami dopravují k půdě. Tím dávají semenům lepší šanci ke klíčení i k šíření. Jak to brambořík dělá?
Stonky spirálovitě stáčí a kulaťoučké tobolky tiskne k zemi, dokud neuzrají a nepuknou. Jsou-li nablízku mravenci, semínka z půdy sesbírají a odvlečou, aby z nich olízali sladkou vrstvičku. V místě, kde je poztrácejí nebo odloží, brambořík vytvoří novou kolonii. Ať si zplaní! Divoký, přirozeně rozmnožený bývá nejhezčí.
