Bohyšky - královny stínu, které lze využít mnoha způsoby

Velikostní a barevná variabilita bohyšek svědčí o velké oblibě u šlechtitelů, zažehává i mnohé sběratelské vášně. Na světě existuje přes 40 druhů a na 4000 registrovaných odrůd. I z nabídky v běžném zahradnictví dokážeme vykouzlit poutavou výstavku.

Vybereme květináče, které podtrhnou krásu listů a postavíme je do skupinky na dlážděnou nebo štěrkovou plochu. Když rostliny vyzvedneme na sloupek nebo stůl, ochráníme je proti plžům.

V truhlíku na severně či východně orientovaném balkónu nebo v košíku zavěšeném pod pergolou, kam se nedostanou ničivé polední paprsky, se dobře daří zejména drobným druhům a odrůdám, které se půvabně vyjímají i na skalkách.

Patří mezi ně např. 25 cm vysoká odrůda ,Hadspen Blue‘ s modrošedými listy a nápadnou žilnatinou, ,Stiletto‘ s neobvykle úzkými podlouhlými listy a krémovými okraji, modrozlatá ,High Society‘ s výškou 20 cm či ,Little Caesar‘ pyšnící se bílými, zeleně lemovanými listy. Úžasně je doplňují zakrslé čechravy (Astilbe) a tenkolisté trávy.

Bohyšky (Hosta) vypadají nápadně a přirozeně zároveň, což z nich dělá výborné společnice. Na záhony, kde dlouho převládá zelená, vybereme variety s bílou, krémovou nebo žlutou kresbou, lépe na sebe upozorní. První listové ruličky vyrážejí už od poloviny dubna a rychle se rozvíjejí. Bohyšky tak uplatníme na místech, která mají být rychle ozeleněná, třeba u patia nebo chodníčku. Účinně také dokážou skrýt uvadající listy časných jarniček a cibulovin.

Mnoho druhů a odrůd bohyšek kvete, často nápadně, klidně až na metrových květních stoncích. Bíle, světle růžově, fialkově. Kultivary ,Royal Standard‘, ,Summer Fragrance‘ či Hosta plantaginea kolem sebe dokonce šíří intenzivní vůni. Ve váze vydrží několik dní. Mnohem trvanlivější jsou reprezentativní listy bohyšek, které se stávají významnou součástí řezaných kytic.

Nekonečné tvůrčí možnosti nabízejí jak jednobarevné, tak strakaté listy, hladké, rýhované i zvlněné. Na snímku vidíme osvěžující aranžmá s bílými krásenkami (Cosmos), zelenkavými květenstvími hortenzií (Hydrangea paniculata) ,Limelight‘ a kontryhele (Alchemilla mollis).

Když už se nám podaří získat ohromující druh s listy velkými jako lopaty, byla by škoda nevystavit ho pořádně na odiv. Nejlépe jako solitéru nebo při okraji záhonu či pásu dřevin.

K nejpřitažlivějším a nejznámějším gigantům patří sivě modrá Hosta sieboldiana var. elegans s výškou až 90 cm a šířkou 120 cm či odrůda ,Sum and Substance‘, jejíž srdčité listy se na slunci vybarvují dozlatova. Dospělých parametrů tyto trvalky dosáhnou za tři až čtyři roky. Jemnolistým druhům obstaráme chráněný kout, kde je nepotrhá vítr.

Bohyšky jsou jako stvořené k zakrytí holé země. Neplazí se sice jako barvínek (Vinca) nebo škornice (Epimedium), zato vytvářejí bohatě olistěné trsy, které se ve správném sponu výsadby perfektně prolínají. Formují tak hustou plachetku, že ani nezbývá místo pro plevel.

Použít lze jedinou varietu, ale zábavnější listová mozaika vznikne teprve jejich směsicí. Velké plochy protneme pěšinkou nebo šlapáky, abychom při péči nešlapali po křehkých listech. Komu by plošná výsadba přišla monotónní, může zelenou hmotu naředit purpurovými dlužichami (Heuchera).

Záhon, trávník, rabátko, ale také patio nebo cesta k domu získají atraktivnější podobu, mají-li jejich okraje pěkné lemování. Bohyšky se k tomu náramně hodí, protože rostou kompaktně, nevytvářejí nevzhledné mezery, jsou nenáročné a zdobí dlouhou dobu.

Jestliže každý rok bojujeme s přemnoženými slimáky, kteří na šťavnatých listech bohyšek pořádají hody, raději se tvorbě bordury vyhneme. Prokousané listy už totiž v první linii nijak nezamaskujeme.