Bazalkou proti mandelince?

Některé rostliny opravdu obsahují látky, které zabraňují různým onemocněním – řekněte, viděli jste kopřivu či přesličku s příznaky choroby? V jejich listech a stoncích je totiž vysoký obsah kyseliny křemičité, která škůdcům „nechutná“ a navíc zabraňuje napadení plísněmi. Éterické oleje či kyseliny obsažené v těchto rostlinách jsou pro některý hmyz až smrtelné.

Právě z tohoto důvodu můžeme pomocí odvarů a výluhů bojovat proti škůdcům a předcházet některým chorobám. Z jiných rostlin můžeme zase připravit zákvas, který zásobí rostliny živinami. Použití roztoků z rostlin má smysl na malých zahradách, protože šetří nejen peníze, ale hlavně půdu.

Rostliny, které budeme potřebovat, rostou všude kolem nás. Příprava roztoků z nich není složitá, potřebujete jen jedno či dvě desetilitrová vědra. Nesmí být ale kovová a musí se dát uzavřít.

Pokud naše rostliny často trpí plísněmi a nechceme používat chemické prostředky, můžeme zkusit odvar z přesličky. V srpnu obsahuje tato planě rostoucí rostlina maximum kyseliny křemičité, která výrazně posiluje růst rostlin.

Příprava: 100 g čerstvé nebo 15 g sušené nati necháme louhovat 24 hodin v litru vody. Druhý den vše půl hodiny povaříme. Po vychladnutí koncentrát přecedíme, zředíme vodou v poměru asi 1 : 4 a postřikem ošetříme listy růží a ovocných dřevin.

Postřik proti obávanému škůdci brambor připravíme z bazalky, která obsahuje velké množství éterických silic a olejů.

Příprava: 250 g sušené bazalkové nati zalijeme litrem 40% alkoholu a nádobu necháme stát v pokojové teplotě asi dva dny. Obsah několikrát protřepeme. Potom extrakt přefiltrujeme a přidáme do něj 10 ml tekutého mýdla. Používáme ho zředěný deseti litry dešťové vody. Aby byl zásah opravdu účinný, postřik opakujeme každých sedm až deset dní.

Kostival obsahuje velké množství draslíku, vápníku, železa a manganu, proto z něj můžeme vyrobit kvalitní organické hnojivo. Je vhodné hlavně pro zálivku zeleniny a rostlin v nádobách, podpoří i růst dospělých rostlin.

Příprava: Nádobu s obsahem 8 l naplníme listy a zalijeme je 0,6 l vody. Aby neplavaly, je třeba je v nádobě zatížit čistými kameny. Nádobu dobře uzavřeme, abychom zabránili šíření zápachu z rozkladu, a postavíme ji na teplé místo (ne na přímé slunce). Necháme kvasit tři až čtyři týdny. Po uplynutí této doby by měly být listy shnilé a v nádobě by měla být tmavohnědá tekutina. Zákvas přesedíme přes gázu a přelijeme do čisté nádoby. Na hnojení ho musíme rozředit – 25 ml dáváme do litru vody, nejlépe dešťové. Stejným způsobem si můžeme připravit i hnojivý roztok z kopřivy.

Kopřiva obsahuje velké množství kyselin, mikroprvků a je spolehlivým zdrojem dusíku. Používáme mladé rostliny, které ještě nevytvořily květy.

Příprava: 1 kg čerstvě nasekané nati zalijeme deseti litry dešťové vody a necháme 12 – 24 hodin louhovat. Pozor, výluh nesmí začít kvasit! Potom výluh přecedíme, zbytky rostlin vyždímáme a bez ředění aplikujeme na postižené rostliny.

Vratič obsahuje v celé nadzemní části éterické oleje, třísloviny a glykosidy. Sklízí se během kvetení od července do září. Odvar z vratiče je účinný například proti roztočům na jahodníku či ostružiníku, mšicím nebo obaleči jablečnému.

Příprava: Na jeden litr výluhu potřebujeme 30 g sušených květů, které zalijeme vroucí vodou a necháme stát čtvrt hodiny. Výluh potom přecedíme a aplikujeme jako roztok na postižené rostliny. Abychom si výluh mohli připravit i na jaře, květy si nasušíme do zásoby.

Je známo, že česnek má baktericidní a fungicidní účinky. Jeho typický pach odpuzuje hmyz, proto ho můžeme úspěšně využít v boji proti mšicím.

Příprava: 25 stroužků česneku nasekáme a zalijeme litrem vroucí vody v nádobě, která dlouho udržuje teplo. Přikryté necháme stát čtvrt hodiny, potom roztok přecedíme přes husté síto. Neředěný roztok použijeme na rostliny napadené mšicemi, postřik jednou za dva až tři týdny zopakujeme.