Barevné kouzlo nenápadných verben

Bílou, modrou, světle fialovou, červenou i oranžovou barvu, někdy s kontrastním očkem, nabízejí verbeny. Na rozdíl od petúnií a pelargonií mají jiný typ květenství. Ta neopadávají, ale stále od prostředku rozkvétají.

Verbena, česky sporýš, roste i v naší přírodě. Sporýš lékařský je nenápadná rostlinka, která by na zahradě nebo za oknem mnoho parády nenadělala, ale pomáhá při léčení poruch trávení, chorob močových cest a nervové vyčerpanosti.

Verbena, česky sporýš, roste i v naší přírodě. Sporýš lékařský je nenápadná rostlinka, která by na zahradě nebo za oknem mnoho parády nenadělala, ale pomáhá při léčení poruch trávení, chorob močových cest a nervové vyčerpanosti.

Sporýše okrasné, dovezené z Ameriky, se pěstují ze semen nebo z řízků. Drobná semena se vysévají koncem února a v březnu. Po vyklíčení se přepíchnou do truhlíku asi 3 cm od sebe. Když se rozrostou tak, že se začínají tísnit, přesadí se po jedné sazeničce do kelímků (o obsahu asi 0,2 l). V nich vydrží ve světlé místnosti při teplotách 15 – 20 °C až do výsadby. Už tehdy se musí začít s hnojením. Za tři týdny dokáže rostlina vyčerpat dostupné živiny a strádala by, zejména nedostatkem dusíku.

Rostliny otužujeme – větráme jim, později je přesunujeme za okno, kde mohou být, pokud je teplota vyšší než 5 °C. Jakmile pomine nebezpečí jarních mrazíků, vysadíme verbeny do truhlíku, na záhon či do závěsné mísy. Polovinu výhonů každé sazenice zaštípneme, podpoří se tím větvení a kvetení. I nadále hnojíme, jinak nové výhony „zababčí“ (zdřevnatí a nebudou přirůstat a rozkvétat na bočních výhonech).

Zaléváme zhruba každý druhý den. Pro pravidelný a dostatečný přísun vody se nejlépe hodí samozavlažovací truhlíky. Rostliny ale snesou, díky své odolnosti vůči suchu, i delší pauzy v zálivce. Na záhonech je zaléváme do doby, než se ujmou. Pak jim dopřejeme zálivku pouze tehdy, když jsou v suchém období zavadlé hned po ránu. Rostliny vyžadují slunné a teplé stanoviště, snášejí polední úpal i polostinná místa, vyhovují jim i okna na východ.

Různé odstíny lila barvy dávají květům plastičnost a působí romanticky

Verbeny považujeme za letničky. Výjimkou jsou „matky“, rostliny na řízkování. Ty se přes zimu umístí na světlé a chladné místo (okolo 10 °C). Zhruba měsíc před plánovaným řízkováním se ořežou, přesadí, přihnojí a zatopí se jim na 15 – 20 °C. Množí se z osních i vrcholových řízků (delší mladé výhony řežeme na 3 – 4 očka, z krátkých bereme jen vrchol se čtyřmi řadami listů).

Spodní lístky otrháme a řízky zapíchneme do substrátu (směs rašeliny, perlitu a písku). Pokud zakořeňujeme ve vodě, necháme řízky dlouhé 6 – 8 listů. Na části ponořené ve vodě nesmějí být listy, jinak voda hnije. V létě se verbeny mohou množit hřížením – zahrnutím střední části nových výhonů do země. Zpravidla za osm týdnů si zahrnutá část vytváří kořínky a může se jako samostatná rostlina oddělit.

Verbeny nijak výrazně netrpí chorobami ani škůdci. Jen přezimující matky mohou být v teplejších podmínkách napadeny mšicemi. K podzimu se výjimečně na listech může objevit padlí.