Hlavní obsah

Aby byla zahrada bezpečná i pro děti

Právo, Adéla Taitlová

Zahrada je pro děti rájem her, ale také poznání a překvapení. Co dělat, když náš malý průzkumník rostlinky nejen okukuje, ale taky osahává nebo dokonce ochutnává? Především zvolíme rostliny bezpečné a nejedovaté. Čím zajímavější budou, tím větší nadšení u dětí vyvolají.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Rostliny musejí být bezpečné, ale také zajímavé. Při jejich sázení děti prožijí pěkné chvíle a zároveň se toho spoustu naučí.

Článek

Správně vybrané květiny, dřeviny nebo zelenina podněcují dětskou představivost a rozvíjejí cit a zájem o přírodu. Vše, co se na zahrádce naučí, v životě uplatní.

Barevná pastva pro oči

Slunečnice (Helianthus annuus)

Ze semínka se vyklube za pár dní. Při dostatečné vlhkosti povyroste klidně o 30 cm za týden. V úrodné půdě na slunci snadno překoná výšku dospělého člověka. Děti mohou sledovat vývoj semen a ochutnat je dřív, než se slétnou ptáčci z okolí a semeníky vyzobou.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Velké úbory slunečnic směle konkurují slunci na letní obloze. Děti přitahuje barva i výška rostlin.

Denivka (Hemerocallis)

Její květy vydrží jen jediný den, květů má ale v zásobě víc než dost, takže zahrádku zdobí déle jak měsíc. Díky usilovnému šlechtění přichází trvalka ve všech horkých barvách slunce. Liší se i tvarem. Oprané květy zbavené tyčinek můžeme sníst.

Mangold řapíkatý (Beta vulgaris var. cicla)

Tato listová zelenina chutná stejně dobře, jako vypadá. Pomuchlané listy a pestré řapíky v barvách duhy vzbudí zájem i u dětí, které nad zeleninou jinak ohrnují nos. Výborně se hodí jak k zelenině, tak do květinového záhonu.

Krásenka (Cosmos bipinnatus)

Letničku s jemným půvabem v bílé nebo růžové barvě si zamilují malé princezny. Velké miskovité úbory s oblibou navštěvují motýli, nádherně vypadají v květinových aranžích. Kuriózní odrůda Sea Shells svinuje své jazykovité květy do úhledné ruličky.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Krásenka je jemná, ale odolná letnička, ze které si děti mohou uvázat půvabnou kytičku.

Aksamitník (Tagetes)

Nenáročná letnička odpustí i opomenutou zálivku. Nabízí drobné jednoduché nebo velké plné úbory ve žhavých odstínech, které rozsvítí každou záhonovou borduru a truhlík za oknem. Kvete neúnavně po celé léto až do prvních mrazíků.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Malá zahradnice dobře ví, jak moc je voda pro zářivé aksamitníky v nádobě důležitá.

Přivoň si…

Šeřík (Syringa vulgaris)

Sladkou intenzivní vůni tohoto nenáročného, rychle rostoucího keře si děti zapamatují na celý život. Vítr ji po zahradě roznáší od dubna do května.

Mezi bělokvětými, růžovými a fialovými varietami se objevila odrůda Primrose s bledě žlutými květy.

Heřmánek (Chamomilla recutita)

Tradiční bylinka a léčivka nás svojí charakteristickou vůní provází od jara do léta. O pravosti heřmánku se děti mohou přesvědčit tak, že rozkrojí květní lůžko. To je na rozdíl od jemu podobných rostlin vždycky duté.

Máta (Mentha)

Aroma peprmintové žvýkačky a pendreku děti hned poznají. Už ale existuje také máta s ananasovou, melounovou, banánovou, dokonce i čokoládovou příchutí. Lístky můžeme natrhat a usušit na čaj nebo jimi posypat brambory s máslem.

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia)

Svou nezaměnitelnou vůni vnese do zahrady, ať už ji vysadíme do květníku, mezi trvalky, nebo do řady podél cesty. Miluje slunce, kde bohatě nakvétá, nikoli však úplné sucho. Květy dodají chuť sušenkám a limonádě.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Vůně levandule je jedna z nejhezčích. Kvítky dodají aroma sušenkám i limonádě.

Hvozdík (Dianthus)

Nad hustými polštáři šedomodrých listů vynikají pastelové barvy květů. Do výšky moc nenarostou, proto se k nim musíme sklonit, abychom je ucítili. Mnohé voní po hřebíčku. Nejhezčí jsou mezi kameny na skalce. Nesnášejí trvalé mokro.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Hvozdíky jsou sice malé, ale voní ohromně.

Dotýkej se bez obav

Pohladit si kočičku nebo jehňátko je pro děti velkým zážitkem a určitě je překvapí, že i některé trvalky mají hebký, huňatý kožíšek.

Jiné jsou naopak drsné, hrbolaté či tlusté jako prst. Textura má za úkol rostliny chránit, buď před horkem a mrazem, nebo proti vyschnutí a okusu zvěří.

Netřesk (Sempervivum)

Vytváří dokonale souměrné růžice dužnatých listů s voskovým povrchem. Špičky listů nejsou ostré. Stálezelená miniaturní trvalka žije poskrovnu. Stačí jí hrstka zeminy a pár kapek vody. Uvelebí se i ve spárách mezi kameny.

Jelení jazyk (Asplenium scolopendrium)

Sličná kapradina s jasně zelenými, leskle kožovitými přezimujícími listy, dlouhými až 60 cm. Na rubu vystupují řádky výtrusnic. Má ráda vlhko a stín jako v listnatém lese, ale při dostatečné zálivce poroste i na slunci.

Úrazník šídlolistý (Sagina subulata)

Na první pohled připomíná mech, na dotek je stejně příjemný a měkký. Rozrůstá se do zelených koberečků, dobře se cítí i ve spárách mezi dlaždicemi. Od června ho jako sněhové vločky pokrývají něžné bílé kvítečky. V suchu živoří.

Čistec vlnatý (Stachys byzantina)

Stálezelená trvalka se v záhonu rozrůstá do hustých koberců, ale invazivní není. Listy proti úpalu a okusování slimáky chrání jemný stříbřitý kožíšek. Včely samotářky chloupky seškrabují a používají je ke stavbě hnízdních dutinek.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Děti rády zkoumají jemňounce chlupaté listy čistce vlnatého.

Sluncovka (Eschscholzia californica)

Veselá letnička podobná máku prozáří každý letní den. K doteku svádí svými lesklými okvětními plátky, poddajnými jako hedvábitý papír. Na výšku měří až 30 cm a čile se množí vlastním přičiněním.

Potěšení z chuti

Co si děti samy vypěstují, to jim bude lépe chutnat. A rychle pochopí, jak důležitá je pro rostliny pravidelná péče. Kromě ovoce, zeleniny a bylinek se nabízejí i jedlé květy letniček a trvalek.

Violka (Viola cornuta)

Už v prvních jarních týdnech otevírají své usměvavé tvářičky a veselými barvami zdobí balkóny a záhony až do léta. Nesmíme je však nechat vyschnout. Květy mají jemně nasládlou chuť. Namočené v cukrové polevě předčí kdejakou laskominu.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Jedlé květy violek jsou krásné v záhonu i na talíři v ovocném salátu.

Lesní jahody (Fragaria vesca)

Mají sice jen malé plody, ale je jich mnoho a chutnají skvěle! Pěstování je bezproblémové, rostou klidně i ve stínu stromu, kde časem díky dlouhým šlahounům vytvoří neprodyšný půdní kryt. Nakvétají od dubna do srpna.

Rajče (Lycopersicon esculentum)

Vyplatí se koupit sazeničky od zahradníka. Lze vybírat z mnoha odrůd, od mrňavých třešňových rajčátek až po obří masitá rajčata s hlubokými vráskami. Nejen červená, ale i žlutá a fialová, dokonce i skvrnitá. Nejlíp voní a chutnají vyhřátá od sluníčka.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Šťavnaté plody rajčat vypadají stejně tak pěkně, jako chutnají.

Lichořeřišnice (Tropaeolum majus)

Nízká nebo popínavá letnička s bohatstvím krásných okrouhlých listů a ostruhatých květů v mnoha barevných variacích. Listy, poupata, květy i semena jsou jedlé, mají kořenitou příchuť. Plnokvěté variety semena netvoří.

Pažitka (Allium schoenoprasum)

Svěže štiplavou příchuť mají jak trubičkové listy, tak i fialkové květy, ze kterých je více cítit česnek. Pažitka je vytrvalá cibulnatá bylina, senzační do záhonových lemů i do nádoby. Listy stříháme u báze, jinak brzy ztratí křehkost.

Související témata:

Výběr článků

Načítám