Zachovat a transformovat. Architekti David Dvořák a Vojtěch Hybler o smysluplné rekonstrukci

Dvořák: Pokud má jít skutečně o rekonstrukci, zcela zásadní je, aby dům budoucím uživatelům vyhovoval tvaroslovím a velikostí. Pokud tomu tak není, tak to už od začátku směřuje k razantní přestavbě.

Hybler: Potvrzuji. Představte si dům, který má například nádherně členěná okna, originální fasádu. Velké zásahy a požadavek na zvětšení stavby o třetinu nevyhnutelně a nenávratně změní jeho podobu.

Dvořák: Důležité je si na začátku ujasnit, co vlastně od nemovitosti očekávám. S klienty proto hned v úvodu otevřeně probíráme veškeré jejich požadavky. Oni samozřejmě v tu chvíli už dům většinou vlastní.

Hybler: Když se z malé rekonstrukce postupně stanou rozsáhlé stavební úpravy, tak to už začíná být spíš záměr, kterému předchází z velké části demolice. Rekonstrukce z mého pohledu znamená přijmout dům, jaký je, najít si v něm zalíbení. A být ochoten se mu do jisté míry přizpůsobit.

Dvořák: Ano, pokud ho chci zachovat, tak na něj nemohu klást nároky, které povedou k jeho razantní přestavbě. Samozřejmě cílem rekonstrukce by mělo být dům uzpůsobit potřebám klienta, vhodně ho doplnit, technicky a technologicky ho přenést do 21. století.

Hybler: Nebráníme se rozhodně současným technologiím, ale některé z nich musí být využité ve správný moment. Například náš klient, kterému jsme navrhovali rekonstrukci kamenného domu na Šumavě, to dobře chápal. Věděl, proč si koupil kamenný víkendový dům s technickou charakteristikou k němu náležící. Upřednostnil autenticitu a respekt k místnímu měřítku a řemeslu.

Dvořák: Neradi vytváříme repliky „domnělých, původních“ stavů. Rádi z domu použijeme maximum původního. Nové prvky by ale měly být zřetelně z 21. století.

Hybler: Nelíbí se mi rekonstrukce, u nichž se charakter stavby udrží jen v interiéru a vzniká velký rozpor mezi tím, co se děje uvnitř a venku.

Dvořák: Ano, otevřeli jsme několikrát diskusi, zda raději nepostavit nový dům. Pokud ze starého domu po babičce z 30. let 20. století plánujete použít jen torzo původní konstrukce, tak většinou neušetříte čas ani peníze, genius loci domu zcela zahubíte. V těchto případech je rozhodnutí samozřejmě na klientech.

Hybler: Na druhou stranu jsme měli i klienty, s nimiž jsme se s ohledem na kvality stávajícího domu a charakter okolí na směřování rekonstrukce neshodli. Rozsah a vzhled změn by dům i jeho okolí poškodil. U takových rekonstrukcí být nechceme.

Dvořák: Je obsáhlejší. Samotnému návrhu rekonstrukce předchází zaměření objektu. Před zahájením projekčních prací je nezbytný stavebně-konstrukční průzkum. Veškeré fáze projektu obsahují část řešící rozsah a způsob bourání stávajících konstrukcí. Tohle jsou všechno věci, které u novostavby neřešíte.

Hybler: V projektech rekonstrukcí se běžně děje, že řešíte nové nároky na stávající konstrukce například z pohledu statiky nebo tepelné techniky. Řešení používané běžně na novostavbách by však bylo v rozporu s charakterem rekonstrukce, a proto je nutné navrhnout atypické řešení. A to je časově náročnější.

Dvořák: Nízké konstrukční výšky u objektů z 2. poloviny 20. století, málo denního světla, vlhkost zdiva, zastaralé technologie, vysoká cena při koupi starého domu s ohledem na budoucí nevyhnutelnou rekonstrukci.

Hybler: Neobyvatelné podkroví, malá únosnost konstrukcí, poddimenzované krovy a v případě jejich rekonstrukce horší předvídatelnost finančních nákladů na rekonstrukci.

Dvořák: Běžné domy ze 70. let často neosloví svou dispozicí, propojením se zahradou, světlem v interiéru. Z pohledu projekčního bývá problém s už tak nízkými světlými výškami místností.

U domů stavěných svépomocí může být navíc doslova každá stěna z jiného materiálu. Jinak ale bývají tyto domy, až na tepelnou techniku, konstrukčně často ve slušném stavu.

Hybler: Myslím si, že ve starších domech klienti hledají více génia loci, který je upoutá už při nákupu nemovitosti. U novějších staveb jsou lidé více připraveni na razantnější zásah do domu, protože onoho „ducha“ pro ně tyto stavby postrádají.

Dvořák: Máme již klienty, kteří chtějí tyto domy rekonstruovat. Nejsou spokojeni s architekturou a s provozní náročností domu.

Hybler: Ono i to prosté zateplení je změnou vzhledu a má vliv na architektonickou kvalitu. Mění se proporce, odstraní se členění fasády. Takových rekonstrukcí bude přibývat a s tím i nové výzvy.

Dvořák: Nejčastějšími požadavky je větší hlavní obytný prostor, více světla v domě, více kontaktu interiéru domu s okolní zahradou. Klienti samozřejmě akcentují i řešení stavebních problémů a snížení provozních nákladů domu.

Hybler: Takovou samozřejmostí je, že se zobytňují půdní prostory, které se k bydlení původně nestavěly a byly určeny maximálně k sušení prádla nebo uskladnění věcí.

Většinou je třeba zesilovat (nebo i vyměnit) stropy, aby vyhovovaly novému užitnému zatížení. Podobně jsou na tom i krovy, které musí najednou unést více materiálu v navrhovaných skladbách.

Dvořák: Za mě jsou možné, když dávají smysl dispozičně, funkčně a jsou v harmonickém celku i s okolím. Je to hodně individuální. I nový vikýř může být výraznou změnou, někdy velká přístavba nevadí.

Hybler: Teď mě napadají slova architekta Martina Rajniše, který mě učil na fakultě a říkal: „Dobrý architekt se nepozná podle toho, co udělal, ale co neudělal…“ A myslím, že na přístavby to sedí.

Dvořák: Dříve byl sklep pro dům nutností jako sklad potravin nebo paliva na zimu. Pokud není vlhký, tak je to určitě příjemné rozšíření skladovacích i obytných ploch domu, s kterým se u novostaveb většinou kvůli ceně nesetkáte.

Hybler: Pokud je však sklep vlhký, tak je jeho komplexní sanace výraznou položkou rekonstrukce.

Dvořák: Aut je dnes násobně více než v minulosti. Dostat dvě až tři auta do sklepa bude u většiny starých domů těžko řešitelný problém. Náplň klienty uvažovaných přístaveb tedy netvoří jen obytné prostory, ale i garážová a krytá stání.

Hybler: Nutno dodat, že u rekonstruovaných domů v husté zástavbě je parkování celkově potíž i s ohledem na velikost pozemků. Domy mají často malé předzahrádky, kde se sotva vejde jedno auto a vstup do domu, natož rampa do sklepa nebo další kryté stání.

Dvořák: Tak skvělé je, že vezmeme dům, který dožil, a opravíme ho. On pak zase plnohodnotně slouží a dělá lidem radost. Tohle schéma se u lidských výrobků bohužel spíš vytrácí.

Hybler: Na rekonstrukcích mám rád zdánlivá omezení, která mohou některé stavby na první pohled vykazovat. Mantinely, které jsou tvořeny kontextem, hmotou a konstrukčním řešením, mohou udávat vodítka ve tvůrčím procesu.

Hledáme v těchto omezeních prostor pro velkorysost a silný koncept. Věříme, že jen tak můžeme docílit té smysluplné proměny starého domu v současný, příjemný a vřelý domov.