Z kravína obřadní síň, z teletníku úřad a ze sýpky místo pro kulturu. Hukvaldy obnovují historický dvůr

Počátky Hukvaldského dvora, který patřil k Hukvaldskému panství, sahají do 18. století. Po pozemkové reformě po roce 1918 přešel areál do majetku Nadace Dr. Leopolda Prečana, arcibiskupa olomouckého, po znárodnění v něm začalo hospodařit JZD. Když družstevníci dvůr opustili, začal chátrat.

Obec dvůr získala v roce 2017 směnou v rámci mimosoudního vyrovnání s biskupstvím ostravsko-opavským, kterému dvůr připadl díky církevním restitucím. „Už tehdy jsme věděli, že nic neprodáme, že bude areál sloužit hlavně lidem,“ uvedl starosta Luděk Bujnošek (Hukvaldy 20 + 10) s tím, že nejzásadnějším a nejtěžším krokem bylo stanovit, jak jej obec využije.

Starosta přiznal, že těžkostem se nevyhnuli ani při vlastní přestavbě kravína. „Objevily se věci, se kterými projekt nepočítal. I během prací jsme tak museli udělat změny. Například původně měly být všude omítky. Když se ale ty původní shodily dolů, tak jsme viděli krásné cihlové stropy i zdi a smíšené zdivo kámen a cihla. Tak jsme se s architekty rozhodli strop ponechat v původní, neomítnuté podobě,“ popsal.

Náklady na obnovu kravína vyšly na 49 milionů bez DPH, část uhradila státní dotace, zbytek zaplatily Hukvaldy. „V přízemí bude obecní knihovna a galerie s obřadní síní, v patře základní umělecká škola,“ nastínil Bujnošek. Knihovna i škola by se do objektu měly stěhovat postupně. „Pořád ještě větráme, je tu stále trošku cítit, že tu byly dvě staletí krávy,“ pousmál se.

O podobu areálu se postaralo architektonické studio RMBA Architekti. „Stavby byly zanedbané, zarostlé trním a na některých nešel znát ani socialistický zásah,“ řekla architektka Romana Mališ Bílková. Přiznala, že je s kolegou Ondřejem Eliášem ani nenapadlo, že by něco bourali. „U rekonstrukcí se snažíme hledat hodnoty, to hezké, na čem stavět, a vyhodnocujeme, jestli není lepší bourat. U Hukvaldského dvora to bylo jednoznačné: musí se maximum nechat, opravit, aby tam genius loci zůstal,“ doplnila.

Architekti mají na starost i další části dvora, teletník i sýpku. „Tu budeme muset stavět jako novostavbu. Bohužel ji nepůjde zachránit,“ litují. „Z teletníku uděláme nový obecní úřad a v sýpce plánujeme víceúčelový sál včetně veškerého zázemí,“ prozradil hukvaldský starosta s tím, že výraznou změnou projde i střed dvora. Stane se z něj nádvoří, které by mělo být novým centrem rodiště světoznámého skladatele Leoše Janáčka.

Pýchou nádvoří pak má být kašna, která kdysi uprostřed stála a vodou zásobovala celý dvůr. Jenže její podobu nikdo nezná. „Stávala tady ještě v devadesátých letech minulého století, když tady bylo JZD. Jak se družstevníci vystěhovali, tak ji odstranili. Její zbytky, kamenné bloky, jsme našli v kopřivách za kravínem na hromadě. Chybí jen dva bloky. Ale její podobu se nám nepodařilo vypátrat,“ poukázal starosta, že fotku nemají místní ani biskupství. „Takže stále hledáme, jak vypadala.“

Celkovou investici do hukvaldského dvora odhadl starosta na zhruba 250 milionů korun. Poznamenal, že část však musí uhradit dotace, jinak by neměli šanci teletník, sýpku a dvůr přestavět. „Na sýpku, což je největší dominanta areálu, už máme stavební povolení. Pokud půjde vše dobře, tak příští rok na jaře bychom mohli začít soutěžit zhotovitele. U teletníku zpracováváme zatím studii,“ sdělil a dodal, že pokud budou peníze, celý dvůr by mohl být hotový do konce roku 2030.