Z Čapkovy vily bude hausmuseum

Rothmayerova vila po rekonstrukci slouží jako tzv. domovní muzeum se stálou expozicí, která připomíná osobitý styl architektonického díla Otto Rothmayera i jeho učitele Josipa Plečnika. Na základě rezervace jsou veřejnosti umožněny prohlídky s lektorským výkladem.

„Naší ambicí je vytvořit v budoucích návštěvnících dojem, že se ocitli ve 30. letech 20. století, krátce poté, co Karel Čapek vyprovodil pátečníky,“ přibližuje místostarosta a garant projektu Tomáš Pek (TOP 09). Pátečníci je označení skupiny kulturních a politických osobností první Československé republiky, kteří se u něj v pátek odpoledne scházívali. Patřil mezi ně například T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Ferdinand Peroutka, Jan Masaryk.

Obec nechce vilu přetavit v přetěžovanou turistickou památku. „Provoz bude regulovaný podobně, jako je tomu třeba v brněnské vile Tugendhat, která umožňuje vstup pouze malým skupinkám návštěvníků,“ doplnil starosta Martin Valovič (ODS). Přibližně po 10-15 lidech, to je zhruba 100-150 návštěvníků denně v sezoně.

Projekt by měl být hotový do poloviny roku. Následovat bude soutěž na dodavatele. A protože letos uplyne sto let od okamžiku, kdy byl dům postaven, rekonstrukci by radnice ráda zahájila do konce letoška. Budování hausmusea potrvá asi dva roky.

„Otevření se tedy plánuje na rok 2026,“ reagoval na dotaz Novinek mluvčí radnice Ján Bruno Tropp.

Než začnou práce, zájemci se mohou těšit na tematické a hrané přednášky ve spolupráci s divadlem Mana, prohlídky v rámci festivalu Open house. Zástupci Prahy 10 dokumentují všechny dosavadní kroky, takže mají k dispozici třeba časosběrnou sérii videí od převzetí do současnosti.

Sběrem obrazového materiálu chtějí pokračovat i při obnově. Předpokládají vznik zajímavého dokumentu nebo 3D interaktivního modelu.

Dvojvila vyrostla v letech 1923 a 1924 podle návrhu architekta Ladislava Machoně. Karel Čapek s manželkou Olgou Scheinpflugovou obýval polovinu domu, bratr Josef zrcadlově obrácenou část s vlastním vchodem. Tu stále vlastní jeho potomci.

Na přípravné práce i koncept budoucího využití dohlíží pracovní skupina složená z odborníků, například zástupců Památníku Karla Čapka na Strži, Muzea hlavního města Prahy nebo předseda Společnosti bratří Čapků.

Proběhl rozsáhlý stavebně-historický a restaurátorský průzkum, který přinesl cenné poznatky. „Ty se jednak dostanou do projektu, jednak nám pomohou dotvořit celkový obraz o domově celosvětově proslulého spisovatele. To je klíčové pro koncept takzvaného hausmusea,“ poznamenal Pek, který nevyloučil ani vznik klasického muzea, které by Čapka připomnělo.

Citlivých úprav se dočká též zahrada. „Je třeba však mít na paměti, že venkovní prostory jsou sdílené s druhou polovinou vily v soukromém vlastnictví, a proto je jejich veřejné využití značně omezené,“ dodal.