Hlavní obsah

Vysněná zahrada pod břízou

Bříza byla tím úplně prvním, co manželé Vanessa a John Cookovi do své zahrady na předměstí severoanglického Yorku vysadili. Čtvrt století tichounce šumí do větru, až to kolébá ke snění.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

Na rozlehlém prostranství hrály majitelům do karet ideální podmínky. Nejstarší obyvatelka bříza vysněnému místu dominuje a ve větru ho příjemně ozvučuje.

Článek

Manželé snili o venkovské zahradě dávno předtím, než usedlost s přilehlými pastvinami koupili. Ten sen se jim do puntíku vyplnil. Měli k tomu přímo ideální podmínky – klid, úrodnou půdu, studnu plnou vody… Ale žádné zkušenosti. Do všeho skočili po hlavě a místo dlouhého rozumování naslouchali srdci. A tak tu dnes vládne dobře plánovaný chaos.

Děláme, co nás baví

Už v předzahrádce, kde se pod vínovou rují vlní moře ostřic a kapradí, člověku vrtá hlavou, jak to tihle pěstitelští zelenáči dokázali. Na všech stranách něco bují, kvete, poletuje, a vůbec se raduje z pohody vrcholného léta. Možná, že se už se zelenými prstíky narodili. Ve skutečnosti dělá Vanessa s Johnem prostě jen to, co je baví. Pak jde všecko pěkně od ruky. Během prvních osmi let prodávali na zdejším tržišti zeleninu a kytky vypěstované ve fóliovníku za domem. Většinu vydělaných peněz obratem vložili zpátky do zahrady.

Už z prvotních plánů, načrtnutých halabala na papíře, bylo zřejmé, že na velkorysém pozemku bude rují, bříz, javorů, vrb, jeřábů a kdovíjakých ještě dřevin jako máku, že se tu zaleskne rybniční hladina a každý podzim dozraje úroda v sadu vroubeném lískovými keři. Nechybí zde ani uhlazený trávníček na kroket, dvorek ovoněný bylinkami a na půl tuctu náladových zátiší s pohodlnými křesly, lehátky a lavicemi.

Plamenky ohromí svými květy a božskou vůní

Zahrada

Nic proti pravidlům. Ale…

Různorodé trvalky kmitají ve větru sem tam a rozostřují ostře řezané kraje trávníku, na kterém jako kuželky stojí tvarované buky podsázené bohyškami. Hustý pažit zakončuje přísná linka tisového plotu s průstřihem akorát tak velkým, aby se jím dalo projít k domu, který svýma skleněnýma očima pokukuje po břízce s kmenem bílým jako růže šplhající po cihlové fasádě. Do jejich ovocné vůně se míchá sladkost záhonových floxů.

Na schodišti, které z boční strany domu vede do podkroví, září z terakotových květináčů růžové muškáty. V sadu pod lískami se popelí plymutky a sasexky. Aniž by to slepičky s ohnivými hřebínky tušily, jsou cennou součástí domácké atmosféry.

Je jasné, že pravidla venkovské idyly majitelé bravurně ovládají a můžou je porušovat, aniž by kouzlo vyprchalo. Nikdo by tu nečekal meditační koutek, natož ve stylu střízlivého minimalismu, a přesto do konceptu zahrady perfektně zapadá. Jde o partii skrytou mezi stříhanými stěnami z habrů. Pod nohama chrastí štěrk, do toho pobrukuje vodopád a ševelí metlice a třtiny. Geometrický návrh úzkých bazénků a vyvýšených záhonů odkoukal John z časopisu. Oči si tu náramně odpočinou od pestrosti ve zbytku zahrady.

Luděk Sobota má zahradu na plavání

Bydlení

Sympatický chaos

Vedle purpurového rdesna si lebedí vysokánské lebedy. Mezi nimi ledabyle proplouvají pcháče a šarlatovými květy prošlehávají křešiny neboli montbrécie. Oranžové zápleváky se přou se zlatobýly, komu sluší víc fialová barva hvězdnic, do jejichž úborů bez ustání přistávají včely.

Živo je i nad marulkou. Hmyzímu hemžení přihlíží pelyněk v barvě stříbra. Opodál se ježatí plody na kuriózní ostřici Grayově, která svorně žije v propletenci s řimbabou. Nad tím vším se natřásají ozdobnice, kavyly a další trávy okrasné hodnoty. Sympatického chaosu se účastní plevelné máky, šťovíky a hluchavky, které sem občas zabloudí. Nikdo je nevyhání, mají tady klid k neomezenému rozrůstání.

Také rozsévač kontryhel se činí. Rozpíná se na patiu, lemuje pěšiny. Ty jsou rovné jako napjatá nit, aby se člověk s kolečkem plným hnoje nekroutil jako had a při procházce se místo pod nohy díval kolem sebe. Bylo by škoda minout bez povšimnutí skotačící lišku umotanou z králičího pletiva, proutěného čápa civícího na rybníček nebo třeba z kamene vytesanou nahotinku, která kyprými tvary oživuje strohost formálního zákoutí. Kdo se umí dívat, má o čem snít. A kdo má sny, může si je plnit. Stejně jako Vanessa s Johnem.

Venkovní posezení zútulní praktické doplňky

Zahrada

Související články

Co všechno dokáže povrch z kamínků

Nasypat a rozhrnout. Máloco v zahradě jde tak skvěle od ruky jako zakládání ploch ze štěrku či oblázků. Zastanou úlohu dláždění, jen to zvládnou levněji...

Pozvěte motýly na drink

Efektní žonglování lahvemi po nás nikdo chtít nebude, zato musíme vědět, z jakých květních pohárků sladké šťávy servírovat a jak je namixovat, abychom...

Vypěstováno na kmínku

Muškát není stromek. Nebo ano? Když se do toho vloží kreativní nátura šlechtitelů, jdou zažité představy stranou. My pak při návštěvě zahradnictví žasneme, že...

Výběr článků

Načítám