Článek
Zelené střechy se dělí na dva typy. Jedny jsou tzv. intenzivní a umožňují pěstování náročnější vegetace, jako jsou keře, menší stromy. Jsou nepřehlédnutelné, ale mají i své nevýhody: vyžadují větší péči a pravidelnou údržbu. Jsou také logicky náročnější na konstrukci, protože musí zvládnout mnohem větší zatížení.
Častěji na domech uvidíte tzv. extenzivní zelené střechy, které jsou osázené nízkou vegetací, jako jsou trávy, bylinky nebo sukulenty. Jsou méně náročné na pěstování, vhodné na rodinné domy a menší architektonické stavby.
Proč se o ně zajímat?
Zelené střechy jsou krásné na oko, snižují energetické náklady a zlepšují mikroklima domu. Základem je speciální lehký substrát, který účinně zadržuje vodu a poskytuje rostlinám dostatek živin.
Zelené střechy pomohou ušetřit energie v zimě i v létě a zároveň pročistí vzduch ve svém okolí
Dále je to drenážní vrstva, která odvádí přebytečnou vodu a střechu chrání před přetížením při intenzivních deštích. Zároveň umí hezky napomáhat optimální cirkulaci vzduchu, což rostlinkám prospívá.
Jaké jsou výhody zelených střech?
Zelená střecha dokáže v zimě udržet teplo a v létě snížit okolní teplotu, což je při současných vedrech stále aktuálnější myšlenka. To vše vede k nižším nákladům, za vytápění i klimatizaci. Ostatně možná i v tu chvíli zbytečnou.
Zeleň navíc báječně zadržuje vodu a zachycuje srážky, které jinak odtečou do kanalizace. Do jisté míry také zlepšují akustickou izolaci domu a ticho, zejména v hlučném městském prostředí, potřebujeme všichni.
Pomůže nám dotace?
V rámci programu Nová zelená úsporám může dotace pokrýt až 50 % nákladů na pořízení a instalaci zelené střechy.
Pro všechny typy střech je maximální výše dotace 100 000 Kč. Výše dotace se vypočítává na základě plochy střechy a sazby dotace podle typu střechy. U extenzivní zelené střechy činí dotace 800 Kč/m², zatímco u intenzivní zelené střechy je to 1000 Kč/m².
Pozor ovšem, podpora zelených střech je vázána na realizaci dalších opatření v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám – dotaci lze čerpat pouze v kombinaci s jinými opatřeními, jako je A - zateplení domu, B - novostavba nebo C - instalace obnovitelných zdrojů energie.
Retenční nádrž bude nutná
Kdo to myslí se zadržováním vláhy na svém pozemku vážně a chce zachycenou dešťovou vodu využít k zalévání, nebo i k některým účelům v domácnosti, potřebuje na ni samostatný zásobník. Nejlepší varianta je ho zapustit pod zem a pak do něj svést vodu ze střešních okapů. Výhodné je k zásobníku pořídit i čerpadlo, které vodu rozvádí do zavlažovacího systému nebo v domácnosti.
Součástí systému by měl být i kvalitní filtrační systém. Zajistí, že voda bude naprosto čistá a drobné částice jako písek se nedostanou do dalších okruhů. Ať už to bude zavlažování zahrady, nebo využití vody na splachování či praní.
Zkuste počítat
Investice do systému na využívání dešťové vody může být rychle návratná, zejména díky úsporám na vodě a dostupným státním dotacím.
Zvažujete-li např. pořízení samonosné plastové nádrže o objemu 10 m3, náklady na kompletní instalaci, včetně čerpadla, filtru, víka a teleskopického nástavce, se pohybují kolem 100 000 Kč. Díky dotaci z programu D - Dešťovka, ve variantě Zálivka, která může činit 55 000 Kč, se tyto náklady mohou snížit na 45 000 Kč. S touto dotací se investice vrátí za 3,5 roku, zatímco bez dotace by se návratnost prodloužila na 7,7 roku.
Tento výpočet je založen na předpokladu, že zahrada o rozloze 500 m2 spotřebuje ročně 100 m3 vody, přičemž cena kohoutkové vody je 130 Kč/1 m3. Skutečná návratnost se ale může lišit v závislosti na konkrétním typu a objemu nádrže, způsobu instalace, ceně dopravy a dalších proměnných, jako je např. volba mezi svépomocnou instalací a instalací odbornou firmou.
Zásady udržitelnosti může splňovat nejen rodinný dům, ale i chalupa
