Článek
Podílel jste se na přípravě návrhu nového zákona o vlastnictví bytů. Jste spokojen s podobou, ve které byl nedávno předložen vládě?
Proti dnešku mění mnoho věcí k lepšímu, ale některé návrhy by se měly ještě změnit. Majitelům bytů by totiž situaci neusnadnily, spíše zkomplikovaly.
Co máte na mysli?
Nebylo například úplně vyřešeno hlasování vlastníků na shromáždění. Pozitivní je, že se sjednotí počet hlasů, které jsou třeba pro schválení různých záležitostí.
Nebylo například úplně vyřešeno hlasování vlastníků na shromáždění. Pozitivní je, že se sjednotí počet hlasů, které jsou třeba pro schválení různých záležitostí. Nyní k přijetí usnesení potřebují jednou nadpoloviční většinu přítomných hlasů, jindy tříčtvrtinovou většinu přítomných hlasů, tříčtvrtinovou většinu všech hlasů a někdy se vlastníci musí dohodnout všichni. Nově bude až na výjimky stačit kvorum jediné – nadpoloviční většina všech hlasů.
Nebylo například úplně vyřešeno hlasování vlastníků na shromáždění. Pozitivní je, že se sjednotí počet hlasů, které jsou třeba pro schválení různých záležitostí. Nyní k přijetí usnesení potřebují jednou nadpoloviční většinu přítomných hlasů, jindy tříčtvrtinovou většinu přítomných hlasů, tříčtvrtinovou většinu všech hlasů a někdy se vlastníci musí dohodnout všichni. Nově bude až na výjimky stačit kvorum jediné – nadpoloviční většina všech hlasů. V tom je ale současně i komplikace. Toto kvorum je totiž přísnější než to, které se používalo nyní nejčastěji, což rozhodování o spoustě věcí ztíží. Dnes v běžných případech stačí ke schválení usnesení nadpoloviční většina přítomných hlasů.
Není ale spravedlivější, aby vždy rozhodovala nadpoloviční většina všech vlastníků?
Mluvit o spravedlnosti v tomto ohledu nemá smysl. Jde o to, že by se mnohde úplně paralyzovalo jednání na shromáždění vlastníků. Na schůze totiž zpravidla chodívá jen o něco málo víc než polovina vlastníků bytů, takže pak by téměř všichni museli hlasovat pro přijetí usnesení. To je v drtivě většině případů v praxi téměř nemožné.
Je ale dobré, aby třeba o finančně náročných opravách mohla rozhodnout jen menší část vlastníků?
Vlastníci bytů by měli rozhodovat sice uvážlivě, ale také pružně. Nemyslím, že při tomto postupu by někdo utrpěl na svých právech. Každý vlastník má totiž právo přijít na schůzi a ovlivnit rozhodování nebo za sebe někoho zmocnit. Když neudělá ani jedno, ani druhé, a je tedy pasivní k tomu, co se v domě děje, je to pak jeho problém, když se na shromáždění menšinou všech vlastníků něco rozhodne.
Zákon má v široké míře umožnit hlasování s pomocí oběžníku. Podporujete to?
Vždy jsem to považoval za užitečné. Hlasování oběžníkem je velmi praktické zejména u drobných věcí, kvůli kterým se pak nemusí scházet shromáždění.
Nebojíte se toho, že tímto způsobem hlasování bude možné snadněji prosadit skupinové zájmy některých vlastníků na úkor většiny?
Nový zákon by měl stanovit pravidla takového hlasování. Například si myslím, že by pro schválení usnesení oběžníkem musela hlasovat většina všech vlastníků. Platilo by tedy přísnější kvorum, než jaké navrhuji pro hlasování na shromáždění. To je dostatečná pojistka.
Členem výboru nebo pověřencem (dosud pověřeným vlastníkem) by se podle návrhu mohl stát i někdo jiný než vlastník bytu v domě. Například ten, kdo tam žije jako nájemník. To je také revoluční změna. Považujete ji za správnou?
Podle mého není nutné, aby v orgánech společenství pracovali jenom vlastníci jednotek v domě. Velmi často se je totiž nedaří vůbec pro tuto činnost přesvědčit. Pokud společenství získá do funkce i nevlastníka, který bude pracovat například ve výboru dobře, bude to přínos pro všechny.
Přispěje nový zákon k tomu, že vlastníci bytů budou aktivnější a budou se víc zajímat o dění v jejich domech?
Sebelepší zákon nic nezmůže, pokud se lidé nenaučí vlastnit byty, tedy neuvědomí si odpovědnost za majetek. Na rozdíl od majitelů domků mají stále pocit, že vše za ně udělá někdo jiný.