Vila pro rodinu se čtyřmi dětmi: Každé má vlastní pokoj, společné chvíle tráví v bazénu

Dvoupodlažní vila se nachází na okraji zalesněné části Prahy, kde je klid a příroda. Naprosto jedinečný je pozemek nejen svojí lokalitou, ale i velikostí.

Má téměř dva tisíce metrů čtverečních a rostou na něm nádherně vzrostlé borovice. Nebyly kvůli stavbě pokáceny, zůstaly zachované. Zajímavě se „proplétají“ s moderní stavbou a dávají přítomným pocit soukromí.

„Od začátku jsme vycházeli z velikosti a orientace pozemku – šlo především o maximální zachování soukromí rodiny. Dům s půdorysem připomínajícím tvar písmene U tak odděluje zahradu od přilehlé ulice,“ vysvětluje architekt Jiří Košťál z ateliéru Studio AM.

Dům stojí mezi borovicovými stromy, které se staly inspirací pro vyhotovení stejné fasády. Původně si majitel sice přál jiné materiály: líbila se mu kombinace dřeva, kamene a bílé omítky, ale v bezúdržbové variantě. To by ovšem znamenalo imitace přírodních dekorů.

Tato vize se nakonec nerealizovala, protože architekti přesvědčili investora o kráse přírodních materiálů a on svolil k borovicovému obkladu, doplněnému přírodním kamenem. Není samozřejmě bezúdržbový, ale je krásný, „dovolí“ si přirozeně stárnout, a tím měnit svoji podobu.

Centrální obytná místnost spojuje kuchyni s obývacím pokojem. Otevřený prostor pomyslně rozdělují dva bílé podpěrné sloupy. V první části se nachází velkorysá kuchyňská linka světle šedé barvy. Na ni navazuje úložná stěna stejného odstínu v minimalistickém provedení bez úchytek se zabudovanými spotřebiči v černé barvě.

Součástí kuchyňské zóny je i dřevěný jídelní stůl, ke kterému se rodina se všemi dětmi pohodlně vejde. Prostornou šedou sedačku doplňuje konferenční stolek tvořený dřevěným samorostem se skleněnou deskou. Podobný přírodní solitér umístěný vedle televize slouží k vystavování obrázků či fotek v rámečku.

V obývací části nechybí krb se dvěma úložnými otvory pro dřevo k zátopu. Za krbem následuje chodba, která vede do dalších místností. Nachází se zde ložnice majitelů, kteří si dopřáli díky rohovým oknům nerušený výhled do zahrady.

V domě jsou celkem tři koupelny. První se nachází v blízkosti hlavní ložnice a je vybavena jak velkou prostornou vanou, tak i sprchovým koutem. Zbývající dvě koupelny architekti situovali do horního patra. Majitel domu si takový počet pochvaluje: „Naším dalším přáním bylo mít hodně koupelen a celkově dostatečné sociální vybavení. Přeci jen jsme početná rodina a takto je to praktické.“

Celoroční koupání si děti majitelů užijí v bazénu, který se nachází v přízemní hale. Má velkoformátové zasklení a kromě radosti z vodních hrátek nabízí i přímé vizuální propojení se zahradou. Prosklení je zasazené v hliníku, jelikož se jedná o velmi odolný a trvanlivý materiál, který zvládne nadstandardní rozměry okenních a portálových sestav.

„Kolem bazénové haly bylo velmi složité navrhnout okna, jelikož jsou do rohu. Návrh navíc komplikovalo jejich členění, zasouvání, skryté prahy a další technické detaily… Vše se nám ale s dodavatelem podařilo ke spokojenosti naší i majitelů vymyslet a zrealizovat,“ pochvaluje si spoluautor návrhu architekt Tomáš Durdis.

Horní podlaží je vyhrazeno dětem. Každé z nich má k dispozici svůj vlastní pokoj. A ze všech vede vstup na balkon, který směřuje na zahradu a je zabezpečený proskleným zábradlím.

„Investorův požadavek, aby každé z dětí mělo zcela totožný pokojíček, se stal klíčovým pro celý návrh domu a nejvýrazněji ovlivnil jeho současnou podobu. Zároveň se pro nás stal největší výzvou, kterou se nám ale podařilo zdolat, a žádné z dětí si opravdu nemá co závidět,“ říká s úsměvem Jiří Košťál.

Pátý pokoj v patře je připravený pro návštěvy. Chodba je v tomto podlaží dostatečně prostorná, aby zde děti mohly hrát stolní fotbal a stále se tudy dalo pohodlně procházet. Dostatek světla zajišťuje dlouhé okno lemující chodbu po téměř celé délce stěny. Zmíněné koupelny jsou umístěné na protilehlých koncích chodby.

U stavby podobných rozměrů lze předpokládat, že se v průběhu její realizace vyskytne sem tam nějaký zádrhel. V tomto směru je dům pro šestičlennou rodinu ovšem zářnou výjimkou.

„Pro mě osobně byl tento dům srdcovou záležitostí. Všechny veličiny, které se zde setkaly, byly skvělé – investor, způsob stavby a rozhodování, i celková kooperace zúčastněných řemesel a dodavatelů. Byla to radost. I z toho důvodu jsme si tuto stavbu vybrali jako jeden z našich reprezentativních projektů v rámci výstavy naší práce u příležitosti výročních oslav třiceti let našeho ateliéru,“ dodává Tomáš Durdis.

Tato slova potvrzuje i sám investor, který by s odstupem času na domě nic neměnil: „Vše je tak, jak jsme chtěli. Jelikož se nejedná o náš první dům, tak nám předchozí zkušenosti hodně pomohly – a nyní se nám zde krásně žije.“