Vila na Babě umí nabídnout nádherné výhledy na Prahu

Prostorový koncept domu s jedním podzemním a dvěma nadzemními podlažími je v maximální míře podřízený výhledům na Prahu. Dům má bohaté prosklení jak v obytném prostoru, tak v ložnicích a nabízí krásné výhledy.

Na druhou stranu, směrem do ulice, je záměrně strohý a uzavřený. Uliční část domu má v několika hmotách členěnou bílou fasádu, která skrývá jak průhled do vnitřního atria, tak podél domu v přízemí obíhající terasu se schodištěm.

Kontrasty mezi „otevřeným“ a „uzavřeným“ mají dynamiku a modelují architektonický záměr vytvořit obytnou uměleckou galerii. Vnitřní prostor je pečlivě chráněn bílou uliční fasádou, na druhé straně je pak velkorysým prosklením a terasou v prvním patře podtržený výjimečný výhled do vltavského údolí.

„Odkazem na tradici funkcionalismu je pak ‚kapitánský můstek‘ s kulatým okénkem do uliční fasády,“ vysvětluje architekt Radan Hubička ze studia AARH.

V prostorách několikapatrové vily je řada ploch, kde mají majitelé vystavena umělecká díla ze své sbírky. V prostoru najdeme i mramorové stély (kamenné hranoly s nápisy či rytinami na stranách) – oblíbený prvek architekta.

Ve vnitřním atriu se pracuje s přirozeným světlem, které dopadá na vodní hladinu a mění náladu atria podle denní či noční doby. „Myslím, že celá realizace dobře dopadla a dům má vše, co majitelé pro pohodlný život chtěli. Při realizaci jsme nemuseli dělat prakticky žádný kompromis,“ komentuje architekt výsledek pětileté práce, na níž se podíleli ti nejlepší čeští řemeslníci.

Kromě interiérového čalounění alcantarou (velurovou umělou kůží) je v domě řada precizně provedených detailů a rafinovaně umístěných uměleckých děl.

Do podzemního parkingu se vjíždí z jihozápadní části ve spodní hraně domu, pod úrovní terénu. Pemrlovaná betonová zídka je přerušena kovovou „žiletkou“ brány, která se elegantně zařezává do minimalistické zdi.

Prvek nautického okénka se opakuje také v jemné, gradující mřížce nízkého plotu. Dům má v podzemí parkování pro několik vozů a posilovnu.

Sídliště Baba je prvorepubliková funkcionalistická vilová kolonie. Byla vystavěna na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století na jihovýchodní části ostrohu Baba v pražských Dejvicích.

Patří mezi šest evropských kolonií moderního bydlení vzniklých z iniciativy Werkbundu, svazu německých umělců, jejichž osady byly propagací moderní funkcionalistické výstavby, jež měla být dostupná širším vrstvám společnosti. Budování osady bylo financováno samotnými stavebníky, díky čemuž vznikly individualizované domy postavené na míru soukromému investorovi.

Pražská osada Baba je od roku 1993 městskou památkovou zónou. V roce 2020 získala značku Evropské dědictví.