Vila jako lávka vystupující z kopce nad Berounkou uchvacuje už na první pohled

Vilová čtvrť v malebném městě u Berounky je přehlídkou jedinečných rodinných domů, které se už při příjezdu od Prahy vyjímají na severním a západním úpatí kopce Babka. Čtvrť vznikala již na začátku 20. století, a tak zde můžeme najít secesní i prvorepublikové vily.

Po roce 1989 se místo opět stalo vyhledávanou adresou pro výstavbu reprezentativních rezidenčních staveb. Lokalita si tak vytvořila silný charakter, který nedefinuje přímo architektonický styl, ale velkorysost a měřítko staveb. Ty se na svých svažitých parcelách vyjímají nad zařezanou cestou do kopce, lemovanou opěrnými zdmi zahrad.

Stejná měla být i vila Sidonius.

Na prudce se svažujícím pozemku je na severní stinné straně terénní vlna. Parcela patří mezi nejprudší a nejvýše položené. To přinášelo řadu výhod, ale stejně tak i nevýhod či výzev do zadání návrhu vily.

Bylo zřejmé, že dům nabídne nejkrásnější výhledy na údolí Berounky lemované kopci Českého krasu se siluetou hlavního města Prahy v pozadí a stanou se jeho největším klenotem.

Architekti proto usilovali o poskytnutí výhledu ze všech obytných místností z toho nejlepšího úhlu. Severní svah trpí nedostatkem slunce, které většinu dne dopadá jen na nejvyšší část pozemku. Ta byla ale po strmém svahu velmi těžko přístupná. Otázkou tedy bylo, jak dům postavit co nejvýše a současně jej pohodlně zpřístupnit.

Koncept vyšel z principu visutých domů. Architekti zvolili formu mostní konstrukce na pilířích. Dům proto připomíná ocelovou lávku, jež na příkrém svahu spočívá v pootočené pozici směrem k nejlepším severním výhledům a jižnímu slunci.

Vnější nosná část montované ocelové konstrukce složená z profilů HEB 300 překlenuje osmnáctimetrový rozestup monolitických železobetonových pilířů. Vnitřní konstrukční výplň tvoří převážně profily IPE 160 a slouží jako nosný rastr okenních výplní, střešní a podlahové konstrukce.

Dům je statický, stavební i technologický experiment. Nebyl prostor ani chuť řešit stavbu tradičními postupy, architekti s klienty hledali cesty, které posunou myšlení a prověří nejnovější technologické výrobky a zařízení na trhu.

Počínaje okny od švýcarské společnosti Air-lux s patentovaným těsněním přes kompresory až po chlazení a topení napojené na tepelná čerpadla s vrty, aby bylo v domě s nižší akumulační schopností zajištěno celoročně příjemné vnitřní klima.

Do domu se vstupuje podzemním tunelem kolem garáže s fitness zázemím a ateliérem. Tunel ústí u paty jednoho z pilířů u výtahu, který obyvatele vyveze až na obytnou úroveň, přičemž mine mezizastávku do technické místnosti.

Srdcem domu je komfortní obývací pokoj s jídelnou a kuchyní, které plynule navazují na jižní terasu. Ta propojuje interiér s porostlým terénem a slunným prostorem horní zahrady s bazénem.

Dvě vykonzolované části mostu skrývají dva různé světy – na jedné straně dětské pokoje, na straně druhé hlavní ložnice s koupelnou a výhledy. Krajinářský architekt Vladimír Sitta přišel s návrhem břidlicového svahu s březovým hájem, který je neotřelým řešením v harmonii s architektonickým konceptem domu.

Dům je esencí jedinečného tvůrčího procesu, na kterém se podílel kromě architektů početný tým specialistů z projekce i výroby jednotlivých dílů stavby. Výjimečné postavení zaujímá i majitel domu, který svým zapojením do celého procesu přípravy i výstavby významně ovlivnil celkový výsledek.