Článek
„Zastupitelstvo města Lanškroun rozhodlo, že během svého funkčního období nedovolí na svých pozemcích výstavbu větrných elektráren a nesouhlasí s výstavbou větrných elektráren ani v případě cizích pozemků v katastrálním území Lanškroun a Dolní Třešňovec, k čemuž využije svých práv v územním řízení,“ citovala ze středečního usnesení zastupitelstva Lenka Mačátová, referentka kanceláře starosty a tajemníka.
Zastupitelstvo města Lanškroun vyzývá všechna zastupitelstva obcí v obvodu obce s rozšířenou působností, aby s výstavbou větrných elektráren na svých územích rovněž nesouhlasila. Starostové okolních vesnic však většinou lanškrounskému kolegovi Košťálovi vzkázali, že je to čistě jejich věc.
Z obcí v rozšířené působnosti Lanškrounu staví teď například čtyři větrné elektrárny Anenská Studánka, další dvě už se tady točí. Podle starosty Jaroslava Paara (nezávislý) už víc elektráren stavět u jejich obce stejně nebudou.
O deset kilometrů dál panuje opačný názor
Česká Třebová je od Lanškrouna vzdálená necelých deset kilometrů (v přímém vizuálním kontaktu brání vlastně jen vrch Palice) a katastry se leckde téměř dotýkají, stavět elektrárny naopak chce, a ve velkém. Zatím se k obřím větrníkům přiklonila rada města, zastupitelstvo o nich bude jednat 29. dubna.
„Pokud něco schválí, tak jen projektový a investiční záměr,“ upozornil Martin Netolický (ČSSD), zastupitel České Třebové.
Samotná výstavba by podle jeho slov měla začít nejdříve za dva roky. Čísla o ekonomickém přínosu do rozpočtu, která byla zveřejněna, jsou prozatím pouze odhadem.
"Zpracování záměru velmi podporuji, protože energie z alternativních zdrojů je nyní pro investory a provozovatele záležitostí velmi výhodnou a může přinést prostředky do městské pokladny. Na druhé straně jde o velkou investici, která si vyžádá v počátku velké úvěrové zatížení, řádově stovky miliónů korun,“ dodal Netolický.