Článek
Pěkná, udržovaná nemovitost se zahradou má svoji cenu. Jestliže někdo nabízí nemovitost příliš levně, měli bychom zbystřit naši pozornost. Nízká cena napovídá, že věc má nějaký háček. Na první pohled výhodná koupě rodinného domku se tak ve finále může ukázat jako velmi nešťastná.
Nejčastějším takovým vážným problémem bývají věcná břemena, kterými jsou dům či byt zatíženy. Může jít také o zástavy (plomby), zanesené v katastru nejčastěji ve prospěch bankovních institucí či stavebních spořitelen kvůli hypotékám. Problém se zástavou lze obvykle vyřešit. S věcnými břemeny je to ovšem horší.
Pozor na výpis z katastru
Věcná břemena totiž omezují vlastníky nemovitostí ve prospěch někoho jiného. Majitel takové nemovitosti je potom povinen něco strpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Hlavní potíž je v tom, že při prodeji nemovitosti přecházejí věcná břemena z jednoho vlastníka na druhého. A bývá velmi složité, někdy dokonce zcela nemožné, je zrušit.
Jak zjistíme, jestli je dům tzv. čistý a neváznou na něm nějaké zástavy nebo věcná břemena? Na listu vlastnictví v katastru nemovitostí, kde je vše evidováno, a to v části B a C.
Právo na dožití
Věcným břemenem může být třeba předkupní právo nebo právo dožití. Rozhodně proto nikdy nevěříme tomu, když nám někdo prodává dům a slibuje, že po podepsání kupní smlouvy si strýčka, který tu bydlí, vezmou k sobě domů.
V katastru na listu vlastnictví totiž může být vloženo věcné břemeno, že jistý pan XY může v domě dožít bez ohledu na změnu vlastníka. V takovém případě kupujeme rodinný domek i se strýčkem.
Může to být také právo souseda čerpat z naší studny vodu nebo přecházet či projíždět přes náš pozemek.
Závazný je i zvyk
Některá věcná břemena ale zapsána nejsou nikde, a přesto platí. Jak je to možné? Jednoduše proto, že už takový stav trvá dlouho a lidé jsou tak zvyklí.
Mezi taková věcná břemena patří třeba některé cesty - třeba přes nějaké pole lidé léta chodí a jezdí na další pole či k nějakým stavením. Je to, jako by cesta byla „oficiální“, ačkoli oficiálně nikdy nevznikla. Prostě tam je a funguje. A nový vlastník to musí strpět.
Obdobným břemenem může být např. požární žebřík na krajním řadovém domku. Léta po něm na střechy svých domů lezli všichni, vlastní přístup si nikdy nezřídili. Nejspíš bychom tak nikde neuspěli s požadavkem na změnu.
Inženýrské sítě
Dalším typickým příkladem jsou v minulosti vybudované různé inženýrské sítě, například vodovodní či plynové potrubí. Pár desítek let zpátky se nějakými oficialitami nikdo zkrátka netrápil. Prostě kdysi dělníci potrubí položili právě přes zahradu domu, o jehož koupi zrovna uvažujeme.
Nás dnes budou trápit o to více. Jednak proto, že vlastník těchto inženýrských sítí, např. vodárny či plynaři, má v případě potřeby právo na náš pozemek vstoupit. Majitel takového pozemku musí strpět rovněž případné opravy a podobně.
Inženýrské sítě mají navíc tzv. ochranné pásmo. To znamená, že v okruhu několika metrů nelze nic postavit. Tento fakt může překazit plány třeba na přístavbu domu nebo stavbu zapuštěného bazénu.