Hlavní obsah

V tajném rezortu na Orlíku pobývali funkcionáři i mafiáni, podívejte se na něj nejen z výšky

Vystrkov

Ve Vystrkově na břehu orlické přehrady byl v roce 1963 dokončen areál, jehož minulost je spjata s mnoha spornými událostmi včetně samotné stavby. Kromě významných komunistických funkcionářů si vily schované v lese pronajímali i podnikatelé jako Radovan Krejčíř nebo František Mrázek. Dokonce v něm došlo k vraždě. Dnes je areál zapsaný do Národního památkového ústavu a je otevřen pro veřejnost.

V utajovaném komplexu na Orlíku sídlili komunističtí funkcionáři, později podnikatelé jako Mrázek a KrejčířVideo: Novinky

Článek

Výstavba areálu začala v roce 1959. Rezort nechali postavit nejvýše postavení funkcionáři Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Rozkládal se na obří ploše 470 hektarů a byl přísně střežen.

Rekreační středisko Vystrkov zahrnuje hotel a patnáct vil. Bylo dokončeno v listopadu 1963, v éře prezidenta Antonína Novotného.

Orlické vraždy po třiceti letech

Móda a kosmetika

Veřejnost se podrobnosti o vystrkovském areálu dozvěděla až po pádu komunistického režimu v listopadu 1989. Přebývali tu prezidenti Novotný, Svoboda a Husák i další totalitní funkcionáři.

Rezort nebyl zakreslen v katastrálních mapách

Na projektu se podílelo mnoho architektů. Za zmínku stojí skupina vězeňských architektů, která se nazývala Basaprojekt. Mezi ně patřil například architekt Bedřich Rozehnal, který byl do roku 1955 proděkanem na Vysokém učení technickém v Brně. Přesný počet architektů, kteří se na projektu podíleli, ale není známý.

Důkazem, že sídlo mělo být před veřejností utajeno, je i jeho absence v katastru nemovitostí, kde se objevilo až po roce 1989.

Divoká porevoluční léta

„Poté si komplex od státu pronajímali kontroverzní podnikatelé,“ říká Jiří Kraus, současný ředitel rezortu Orlík.

Foto: Novinky

Vila číslo 11. Tu si pronajímal i Radovan Krejčíř.

Jedním z takových podnikatelů byl i Miroslav Provod, který před revolucí pašoval digitální hodinky a byl spolu s Tomášem Pitrem odsouzen kvůli daňovým únikům za několik milionů korun.

Dění během 90. let minulého století tu bylo prý divočejší a v areálu se často střílelo, vybuchla tu dvě auta, a dokonce zde byl ranou do týla popraven Petr Šebesta, jeden z Provodových nájemců a klíčový svědek v kauzách Radovana Krejčíře.

Krejčířova vila číslo 11

Areál si pronajímal i kmotr František Mrázek nebo právě Radovan Krejčíř, který často pobýval ve vile s číslem jedenáct. Ta se nachází na břehu řeky a je z ní krásný výhled. Sice prošla rekonstrukcí, ale původní okna nebo dveře zde zůstaly.

Foto: Novinky

Vnitřní bazén hotelu je tím největším v hotelovém komplexu v ČR. Vana i mozaiky jsou původní.

V roce 2010 areál koupil současný majitel Jiří Červinka. „Lidé sem jezdí na rekreační pobyty, užívat si vodu, bazén, wellness. I když se zde od roku 2010 renovuje, vždy se snažíme zachovávat původní prvky dobové architektury,“ vysvětlil Novinkám Kraus a hned se pochlubil dobovým a největším vnitřním bazénem v hotelovém komplexu v České republice s dobovou vanou a mozaikou.

Krejčířova vila v Černošicích se vydražila za 21,38 milionu

Bydlení

Stejný názor má i Národní památkový ústav, podle kterého má areál vysokou architektonickou hodnotu a patří k pozoruhodným výkonům poválečné architektury v Československu.

Seriál Devadesátky zvyšuje zájem o historii místa

Poté, co Česká televize odvysílala kriminální seriál Devadesátky, se pozornost veřejnosti upřela právě na rezort Orlík, kde se některé „divoké“ události té doby opravdu odehrávaly.

Foto: Novinky

Recepce hotelu Orlík. Majitel se snaží zachovat původní architekturu interiéru.

„Seriál Devadesátky nám pomáhá v tom, že lidé o minulosti rezortu vědí. Je důležité zdůraznit, že majitel Jiří Červinka se od smutné historie názorově distancuje,“ vysvětluje Denisa Steinerová, marketingová manažerka rezortu s tím, že kolikrát hosté o minulosti vůbec nic nevěděli a byli tak překvapeni. Podotýká, že vedení považuje za důležité hosty o historii informovat.

„Měli jsme problém s tím, že sem lidé přijeli a neměli tušení o naší historii. Potom mohli být lehce překvapeni,“ dodává Steinerová.

Související články

Výběr článků

Načítám