V panelovém bytě vyrostla černá koupelna bez stěn a dveří

S architektkou, kterou majitelka panelového bytu oslovila, se stýká již od dětství. Znají se navzájem dobře, panuje mezi nimi důvěra i soulad, a tak nebylo těžké stanovit si, jakým směrem se bude rekonstrukce koupelny ubírat.

Majitelka získala byt ve starém panelovém domě a nebyla vůbec spokojená ani s velikostí původní koupelny, ani s jejím celkovým vzhledem. Poměrně odpudivě působilo i staré WC. Pro začátek tedy požádala o vypracování studie, která by vedla ke zvětšení plochy, a obsahovala zároveň i návrh nových úprav. Do této studie zahrnula architektka tři malé samostatné prostůrky: stávající minikoupelnu, samostatnou toaletu a komoru.

Nabízelo se spojení těchto místnůstek do jednoho velkého prostoru, pokud s tím nebude mít uživatelka nějaké problémy. Neměla. Nepožadovala oddělené WC, a komoru v podstatě skoro nepoužívala, takže ji též ráda oželela. Architektka předložila jako podklad pro diskusi studii s několika variantami a majitelka se velmi rychle rozhodla pro tu, kterou studio nejvíc samo doporučovalo. Mohla tedy začít práce na přestavbě.

Zásahy nebyly v podstatě nijak zásadní a mimořádné, vlastně se jen vybouraly původní dělící příčky mezi jednotlivými malými místnostmi a odstranily se původní zastaralé povrchy. Protože byla po vybourání čelní stěna koupelny členěna různými výstupky a trochu uskakovala, rozhodli se ve studiu, že nejvhodnějším řešením bude představit před stávající stěnu sádrokartonovou příčku. Ta krásně zakryla nerovnosti zdi a zároveň začistila prostor koupelny na jednoduchý kvádr.

Navíc se ještě naskytla možnost využít prostor za SDK, do kterého byly zabudovány policové niky a skrytá skříň za zrcadlem. Vznikl tak hladký čistý prostor bez vyčnívajících polic a skříněk, vše je vlastně slícováno a skryto "za zdí".

Majitelka bytu si přála mít v koupelně černou barvu, kterou má velice ráda, a důraz kladla hlavně na kvalitu veškerých výrobků i použitých materiálů. Po rychlé demolici, vyčistění prostoru a jmenovaných stavebních úpravách se začala rodit konkrétní podoba nové koupelny.

Pro povrch stěn bylo vybráno obložení kvalitní španělskou mozaikou, na podlahu zvolila architektka litou epoxidovou samonivelační stěrku. Police z kaleného skla byly zhotoveny na zakázku. Skryté zářivky pro nepřímé osvětlení jsou také v nejvyšší kvalitě. Zařizovací předměty v koupelně jsou vybrány z designové řady rovněž španělské firmy.

V původním projektu je koupelna s toaletou uzavřena skleněnou posuvnou stěnou, na kterou však v průběhu realizace už nezbyly peníze. Majitelka se proto rozhodla pro dočasné řešení, kterým jsou posuvné textilní panely. „Osobně považuji toto řešení za poněkud diskutabilní,“ podotýká architektka, „nicméně je to čistě osobní věc každého.“

Je dobré dodat, že v současné době byt obývá tříčlenná rodina, a svoji otevřenou koupelnu si stále všichni velmi pochvalují.