V neděli začíná adventní odpočet

Ať už máte rádi tradici adventního věnce, nebo vás oslovují kreativní výzvy a obměňujete každoročně adventní výzdobu inovativními dekoracemi, vždy si dejte záležet na tom, jak svůj domov zkrášlíte.

Výjimečnost tohoto období vás pohladí na duši, korunou radosti pak budou nejrůznější setkávání, ať už členů rodiny, tak i přátel. K této době se váže mnoho tradic, které ctí jak věřící, tak i nevěřící.

Na Štědrý den končí samotný advent, jeho délka se pohybuje mezi 22 a 28 dny (právě v závislosti na výpočtu jeho začátku, což se každý rok mění). Další den, 25. prosince (narození Páně), začíná doba vánoční, která končí v neděli následující po 6. lednu (zjevení Páně).

Adventní věnce se svíčkami jsou neodmyslitelnou dekorací těchto dnů. Vždy dbejte na bezpečnost, pečlivě zkontrolujte, zda je pod svíčkou pevně umístěn kovový kalíšek, který nedovolí, aby svíčka prohořela do korpusu věnce.

Zpravidla míváme adventní svícen pojatý v určitém stylu, někdo si potrpí na svíčky červené, jiný zase preferuje stříbrné nebo zlaté.

V původním pojetí mají svíčky různé zbarvení, které vyjadřuje určitou symboliku:

1. Železná neděle: 27. listopadu

Na první adventní neděli se zapalovala první fialová svíčka, tzv. svíce proroků. Svíčka je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista.

2. Bronzová neděle: 4. prosince

O druhé adventní neděli přišla na řadu druhá fialová svíčka, tzv. betlémská, která reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky.

3. Stříbrná neděle: 11. prosince

Třetí adventní neděli se zapaluje růžová svíce, tzv. pastýřská, vyjadřující radost z toho, že postní období je téměř u konce a adventní čas dostává slavnostnější ráz.

4. Zlatá neděle: 18. prosince

Na čtvrtou adventní neděli rozsvítíme poslední fialovou svíčku, tzv. andělskou, která představuje mír a pokoj. Čtvrtá adventní neděle může připadnout na Štědrý den. Pamatujte na to, že v poslední adventní neděli a na Štědrý den by měly hořet všechny čtyři svíčky.

Na svátek sv. Barbory, 4. prosince, se vžila tradice řezání barborek, tedy větviček nejčastěji třešňových (višňových) stromů a keřů (např. zlatice), které mohou do Vánoc rozkvést. Vhodné jsou také dříny, kdoulovce, rané kaliny. Podle tradice tzv. barborka, která rozkvetla o Vánocích, přináší do domu štěstí a dívkám na vdávání předpovídá svatbu.

Uříznuté větvičky ponořte na několik hodin do vany s teplou vodou (asi 20 °C) a pak je dejte do vázy s vodou a přípravkem podporujícím nakvétání (např. Floravit-A, Septonex s trochou cukru). Aby květy vydržely co nejdéle svěží, měňte vodu s rychlícím přípravkem vždy po 5 až 7 dnech.

V době adventu v mnoha domácnostech nechybí jako dekorace jmelí, které má přinášet do domu štěstí a požehnání, podle Keltů také plodnost. Políbení pod větvičkou jmelí má zajistit vzájemnou lásku až do příštích Vánoc.

V zemích s keltskou tradicí se k adventní a vánoční výzdobě používá také cesmína a břečťan, které mají chránit domov před čarodějnicemi a zlými duchy.