V domě na Vysočině mají zelenou střechu, kterou nechtěli, ale museli vyhovět požadavku obce

Kde se vzal prvotní impulz postavit si nový dům?

Mirek: Celý život jsme bydleli v bytě v činžovním domě, ale už někdy začátkem 90. let jsme si koupili chalupu dál od města, kde žijeme, do které jsme se chtěli na důchod přestěhovat. Obě naše děti i s vnoučaty však zůstaly bydlet ve městě, a abychom k nim nemuseli z chalupy dojíždět, rozhodli jsme se, že si raději postavíme nový dům zde. Kromě vzdálenosti má naše stará chalupa ještě jedno negativum – je patrová. A to není na důchod úplně ideální.

Jak jste sehnali pozemek na stavbu nového domu?

Mirek: V roce 2021 jsme zjistili, že město prodává parcely na novou zástavbu. Vzhledem k tomu, že bylo zájemců trojnásobně tolik co parcel, probíhal prodej prostřednictvím aukce. Ceny pozemků se tak vyšplhaly poměrně vysoko. My jsme platili asi 5000 Kč/m2, což bylo v té době poměrně dost. Navíc jsme potřebovali vysoutěžit dva pozemky vedle sebe.

Proč jste potřebovali dva pozemky?

Mirek: Chtěli jsme, aby si přímo vedle nás postavil dům náš syn. Od začátku vše probíhalo zároveň: koupě pozemků, stavba základovek i celých domů. U nás se vždycky začalo a za dva dny se to přesunulo na vedlejší stavbu k synovi.

Váš syn má úplně stejný dům jako vy?

Mirek: Ano, zvenku i dispozičně je dům úplně stejný, pouze zrcadlově otočený.

Alena: Vevnitř ho samozřejmě mají trochu jinak zařízený. Moderněji.

Vidím, že domy jsou zde v několika řadách. Jak jste parcely vybírali?

Alena: Je tady pět řad domů. Podmínka od města byla taková, že v nižších řadách musí být bungalovy a ve vyšších jen patrové domy. Vzhledem k tomu, že jsme chtěli bungalov, museli jsme koupit pozemek ve spodní části.

Byly zde i nějaké další regulativy od obce?

Mirek: Popravdě vzhledem k tomu, že pozemky stály celkem velké peníze, čekal bych, že bude obec spíše pomáhat. Místo toho však pořád nařizovala, co vše tady musíme mít. Jestli si můžeme postavit bungalov nebo patrový dům a že zde musí být rovné a zelené střechy. Dále požadovala průhledné ploty, určovala místa opěrných zdí a podobně.

Navíc jsme všechno museli budovat sami a na vlastní náklady. I to, co jsme na vlastním domě nechtěli. Jako například tu zelenou střechu. Ta nás vyšla včetně izolace a vegetace na necelých šest set tisíc.

Z vlastní vůle byste si zelenou střechu na dům nedali?

Mirek: Kdyby to nebylo povinné, tak určitě ne. Naštěstí je střecha alespoň bezúdržbová. Je tam izolace, substrát a nějaké rostlinky, převážně skalničky a sukulenty. Ale ani pořádně nevíme, jak to vypadá, protože to odsud nejde vidět. Když jsem střechu viděl naposledy, řekl bych, že je spíše červená než zelená.

Také mě celkem překvapilo, jakou má zelená střecha jímavost vody. Máme i nádrž na dešťovou vodu, tu jsme měli také povinnou. Měl jsem trochu obavy, že nám desetikubíková nádrž nebude stačit, nicméně je to přesně naopak. Vody v ní je málo, protože se veškerá vsákne do střechy, což je trochu škoda, protože bychom ji potřebovali spíše dole na zalévání zahrady.

Vaše dva domy jsou jediné dvě dřevostavby v této zástavbě?

Alena: Ano, v dražbě se prodaly parcely pro 42 domů, z toho jsou pouze naše dva domy dřevostavby. Alespoň na tom můžeme krásně porovnat, o kolik je stavba dřevostavby rychlejší. Začali jsme ve stejnou dobu, ale zatímco sousedé se zděnými domy měli sotva hrubou stavbu, my už jsme se do naší dřevostavby stěhovali.

Jedná se o zcela novou zástavbu. Kolik sousedů už je zde nastěhovaných?

Mirek: Asi 12, my jsme byli první, co kolaudovali. Před kolaudací město vyhrožovalo, že se nebude kolaudovat klasickým způsobem, ale že bude komise, ve které bude architekt města, územní plánování a tak dále. Tato komise měla mít seznam, co všechno musí být ke kolaudaci hotové, například ploty atd. Nakonec tedy komise přišla, byli to tři lidé ze stavebního odboru, ale všechno proběhlo v pořádku.

Další podmínka města byla, že do konce roku 2024 musí mít všichni zkolaudováno, takže jsme na stavbu měli celkově tři roky. Do roku 2029 poté nesmíme dům prodat.

Co následovalo po koupi pozemku?

Mirek: Jakmile jsme koupili pozemek, začal jsem s výběrem firmy. To bylo celkem jednoduché. Naše priorita byla, aby dům co nejdřív stál, a zároveň jsme chtěli lokální firmu. Když jsme s firmou jednali, bylo vidět, že pan majitel všemu rozumí a že svou prací žije. Všechny odborné věci nám byl schopen vysvětlit tak, že jsme jim hned rozuměli. Navíc jsme na něj slyšeli jen samé dobré ohlasy.

Byly na stavební parcely přivedeny všechny přípojky?

Mirek: Byly zde inženýrské sítě, je tady dovedená voda, plyn a elektřina. Byla zde postavená silnice i chodník. Co jsem ovšem nepochopil, je, že sem nejsou zavedeny optické kabely na internet. Přitom jsou v dnešní době zavedeny už skoro na každé sídliště.

Jak jste vybírali vhodný dům?

Mirek: Vybrali jsme si ho z katalogu typových domů. Naše hlavní požadavky byly, aby seděl na naši parcelu a aby měl garáž na dvě auta. S manželkou jsme už sami, takže nám stačí obývák, kuchyň, ložnice a dva pokoje pro vnoučata. Nechali jsme si dům postavit na klíč tak, jak byl v katalogu. Jediná úprava byla zrušení rohového okna v kuchyni.

Mirek: Na jaře 2021 proběhla dražba pozemků a v pololetí jsme podepsali kupní smlouvu s městem. V srpnu 2021 jsme museli provést inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum. Ze stavebního hlediska zde bylo vše v pořádku, takže jsme už v září jednali s firmou a udělala se předprojektová dokumentace.

V únoru 2022 jsme začali řešit stavební povolení. To nám vyřizovala také stavební firma a bylo to překvapivě rychlé, trvalo to asi měsíc. Celkově nám tedy přípravy na stavbu zabraly zhruba rok.

A jak dlouho trvala samotná stavba domu?

Mirek: Koncem března 2022 začaly práce na základové desce a začátkem května stavba domu. To bylo hned, byl postavený za tři dny. V květnu se stihla ještě atika a izolace střechy, v červnu podlahové topení. Koncem října se dokončila zelená střecha i fasáda. Dům se měl předávat koncem září 2022, ale nakonec předávka proběhla až na jaře 2023.

Jak to?

Mirek: Kvůli tepelnému čerpadlu. Chvíli před dokončením domu přestala německá firma dodávat tepelná čerpadla do České republiky. Takže celý půlrok navíc se muselo čekat jen kvůli tomu. Ale už jsme nijak nechtěli měnit plány, tak jsme si počkali. Jakmile skončila zima, Němci dodávky opět obnovili. Nebýt však tohoto čekání na tepelné čerpadlo, dům by byl k nastěhování za šest měsíců.

Jaký typ tepelného čerpadla máte?

Mirek: Máme tepelné čerpadlo vzduch-voda, které vytápí dům prostřednictvím podlahového topení. V domě je celkem osm okruhů, aby se mohla v každé místnosti nastavit požadovaná teplota zvlášť. Bydlíme tady krátce, takže nemůžu zcela objektivně vyhodnotit, kolik protopíme, ale z hlediska komfortu se podlahové topení s radiátory nedá srovnat. Jak jde teplo od podlahy zespoda nahoru, celý dům je vyhřátý. Můžete tady v zimě chodit naboso.

Dům je dobře izolovaný a relativně malý, tudíž předpokládám, že ani náklady nebudou vysoké. Podle předběžných propočtů si myslím, že se se spotřebou dostaneme asi na 4 000–5 000 kWh/rok.

Není tepelné čerpadlo příliš hlučné?

Mirek: Vůbec ne. Syn má přímo vedle naší venkovní jednotky okno a vůbec to k nim nejde slyšet. Co mě ovšem překvapilo, je, že součástí kolaudace byla hluková zkouška tepelného čerpadla. Ta probíhá tak, že oslovíte někoho, kdo má na to povolení, pak ten člověk přijde a za čtyři tisíce korun a 10 minut vám udělá hlukovou zkoušku. S protokolem, který vám dá, pak jedete na hygienu, která s tím musí souhlasit. To je součást kolaudace. I když má to tepelné čerpadlo atest, musí se na něj dělat hluková zkouška. Je to, jako kdybyste si koupili nové auto a museli s ním ihned jet na technickou.

Když už jsme u toho vytápění, vidím, že tady máte i krbová kamna. Topíte v nich?

Alena: No upřímně, ještě jsme v nich netopili. Zatím plní spíše estetickou funkci. Chtěli jsme je vyzkoušet v zimě, ale nebylo kdy, protože nebyly pořádné mrazy a podlahové topení nám bohatě stačilo. Tak snad příští zimu…

A co v létě? Nepřehřívá se dům?

Mirek: V létě proti horku pomáhají především žaluzie. Jakmile se zatáhnou, udělá to opravdu dost, proto je taky máme na všech oknech. Dále máme rekuperaci, která dokáže interiér zchladit o 2–3 °C. Tu ale pouštíme především v zimě, protože její hlavní efekt je, že mění vydýchaný vzduch za čerstvý i bez větrání, a to se v zimě hodí, protože neuniká teplo klasickým větráním. Rekuperace má několik režimů, sama dokáže zhodnotit vzduch a zapnout se či vypnout podle potřeby.

Měli jste vlastní stavební dozor nebo pouze od firmy?

Mirek: Stavební dozor jsem byl já. Byl jsem u toho všeho a kontroloval jsem to. Byl jsem se podívat i ve výrobní hale.

Máte dostatek zásuvek a vypínačů?

Mirek: Celou elektřinu nám dělal jeden ze stavbyvedoucích a je to opravdu člověk na svém místě. Radil nám, kam by se nějaká další zásuvka nebo vypínač hodily, takže nám zásuvky nikde nechybí. Nebo jsme na to zatím nepřišli.

Interiéry jste si plánovali sami nebo vám pomáhal architekt?

Mirek: Vše jsme si plánovali sami. V podstatě to bylo jednoduché, protože jsme se při výběru snažili jít vždy po místních firmách, u kterých jsme si nechali poradit. Co se týká vybavení ložnice, dětských pokojů, obývacího pokoje, to vše je od jedné firmy a máme to v jednotném stylu. U další firmy jsme si nechali dělat kuchyň. Naše hlavní představa byla mít všechno ve světlé barvě.

Vybrali jste si ze standardů, které firma nabízela, nebo jste si připlatili?

Mirek: Připlatili jsme si, ale s tím jsme počítali už od začátku. Uvedená cena na klíč je sice konečná, nicméně pouze pokud si vyberete firmou nabízené obklady, podlahy atd. Jakmile si vyberete jiné věci u jiné firmy, přepočítá se to a rozpočet o něco málo vzroste nebo klesne. Ale věděli jsme to dopředu, počítali jsme s tím, je to jakoby cena za speciální výbavu v autě. Cokoli oproti standardu hýbalo s cenou dolů nebo nahoru. V našem případě tedy spíše to druhé.

V koupelně máte jen sprchový kout, o vaně jste neuvažovali?

Alena: Vanu jsme měli v předchozím bytě a skoro jsme ji nevyužívali. I z hlediska místa se mi sprcha líbí víc, vana zabírá zbytečně moc prostoru. Taky už jsme starší a sprchový kout je pro nás pohodlnější.

Mirek: Výhoda je, že syn bydlí vedle. Kdybychom si chtěli dát vanu, můžeme jít tam.

Vidím, že máte centrální vysavač. Ten vám navrhla firma?

Mirek: Ne, ten jsme chtěli od začátku, abychom tady nemuseli běhat s klasickým vysavačem. Po celém domě jsou místa, která vypadají jako zásuvky. Do nich se zasune hadice a pak už se vysává. Jsme s ním hodně spokojeni.

Máte krásnou zahradu. V jaké fázi jste ji začali řešit?

Mirek: To bylo loni na podzim. Oslovili jsme tehdy zahradní architekty, že bychom chtěli mít příští jaro zahradu hotovou. Udělali nám nějaké návrhy a hned letos na jaře nastoupili a udělali všechny zemní práce. Chtěli jsme samozavlažovací systém, takže trávníky mají sprinklery. Je to v podstatě bezúdržbové, má to řídicí jednotku na mobilu a člověk si může sám nastavit, kdy a co se bude zavlažovat. Dále tam je čidlo, které zavlažování vypne, když prší. Můžeme odjet třeba na dovolenou a na dálku se o zahradu starat. Celý systém máme napojený na nádrž s dešťovou vodou, už se nám ale stalo, že jsme museli nádrž doplňovat, protože vodu pojmula zelená střecha.

Váš hlavní požadavek ohledně zahrady tedy byl, aby byla hezká, ale zároveň bezúdržbová?

Mirek: Ano, zahradu jsme nechtěli užitkovou, ale okrasnou. Vyšla nás rámcově asi na 700 000 Kč včetně terénních prací, systémů, květin, kamenů a podobně. Je to hodně peněz, ale kdyby si to člověk chtěl dělat sám, tak hezky by to neudělal.

Je něco, co byste dnes udělali jinak?

Mirek: Já bych určitě udělal normální střechu, ale to nešlo. Jediné, co bych možná změnil, je ta stříška, kterou máme nad vchodem do domu. Mohla se udělat i nad garáží.

Alena: Když tam není, déšť padá na garážová vrata. Ale to je asi jediná věc.

Nastaly v průběhu nějaké komplikace?

Mirek: Vše šlo víceméně podle plánu, až na to tepelné čerpadlo. Kromě něj žádné větší problémy nebyly. Ale je to určitě i tím, že jsme měli štěstí na lidi, kteří s námi stavěli.

Byly nějaké reklamace v průběhu výstavby?

Mirek: Řešili jsme jedinou komplikaci, a to, když se dělalo zateplení domu. Firma, která dům zateplovala, to dělala na dvakrát, protože dům potáhli vatou a ničím ji nezakryli. Samozřejmě začalo pršet, vata to vše nasála a byla hrozně mokrá. Tak jsme se domluvili s majitelem stavební firmy, že celá vata půjde dolů a udělá se to znovu. Celá komunikace proběhla úplně bez problémů.

Často zmiňovaná nevýhoda dřevostaveb je, že je z venku všechno slyšet. Jak to vnímáte vy?

Alena: My jsme byli spíše překvapeni, že není slyšet vůbec nic. Navíc máme v oknech trojskla, která pomáhají odhlučnění.

Co pro vás bylo nejvíce stresující?

Mirek: Díky tomu, že jsme si nemuseli vše zařizovat sami, jsme tolik stresu neměli. Jeden známý stavěl dům za pomoci různých firem, které si koordinoval sám, a myslím si, že musel být hodně na nervy. Často mu na sebe práce nenavazovaly. Na klíč to bylo mnohem jednodušší.

S čím jste na domě spokojeni úplně nejvíc?

Alena: Já jsem spokojená s tím, že je všechno v jedné rovině. Je to praktické i hezké.

Mirek: Za mě je výborné to podlahové topení, všude je rovnoměrné teplo.

Jaké je bydlení v domě v porovnání s bydlením v bytě?

Alena: Celé roky jsme žili v paneláku a je to nesrovnatelné. Když člověk bydlí v domě, může kdykoliv vyjít ven do přírody. Můžeme jen tak vypustit pejska a je venku. Kromě toho tady odpadá chození po schodech.

Mirek: Další velká výhoda je v tom, že člověk přijede autem a zaparkuje, nemusí nikde hledat místo na parkování a pak jít kus domů. Navíc v paneláku je maximálně balkon, tady můžete na terasu a zahradu.

Rozmlouval vám někdo dřevostavbu?

Mirek: Jediné poznámky byly na životnost domu, jak dlouho bude stát. Pořád se ještě neví, jestli dřevostavby vydrží 30 nebo 50 let. Nicméně v zahraničí se dřevostavby staví už dlouho a stojí dodnes.

Doporučili byste dřevostavbu ostatním?

Alena: Já jsem s tím velmi spokojená, připadá mi to takové teploučké, je to něco jiného než zděný dům.

Mirek: Já určitě taky, očekávání to naprosto splnilo.

Autor: Tereza Šťastná, www.drevostavitel.cz